Proč už nelétáme elektrickými letadly? Čeká se na mnohem výkonnější akumulátory

Co brzdí vývoj bezemisních letadel a je elektrická budoucnost vůbec možná? Výrobci se už zabývají největšími problémy, ještě nějakou dobu s nimi ale budou zápasit.
Elektrické letadlo Alice
Elektrické letadlo Alice
profimedia.cz

reklama

Letecká doprava je (při svém standardním provozu) nejrychleji rostoucím zdrojem emisí, které přispívají k tzv. skleníkovému efektu, a proto se podobně jako v případě automobilové dopravy hledají bezemisní alternativy. Jenže zatímco elektrická auta už svou cestu na silnice našla, elektrická letadla zůstávají na rýsovacích prknech a do běžného provozu dosud zapojena nebyla. Bez ohledu na to, že se už od 70. let minulého století elektrická letadla objevují, plošnému nasazení brání objektivní nedostatky akumulátorů, resp. poměr mezi hmotností a výkonem.

Elektromobily ano, letadla nikoliv

Situací kolem elektrických letadel se nedávno zabýval web Business Insider, který vyzpovídal několik odborníků zabývajících se udržitelnými zdroji v kombinaci s letectvím. Základní otázka byla položena jasně – proč ještě elektrická letadla neodstartovala – a odpověď přišla hned zkraje velkého zmiňovaného rozhovoru. „Baterie nejsou tak efektivní jako konvenční palivo a tenhle stav ještě nějakou dobu potrvá,“ řekla Carolina Andersonová z oddělení aeronautiky na Daytona College of Aviation.

Důkaz jejích slov je pro příznivce elektromobility až bolestivě přímočarý – zatímco ty nejlepší dostupné akumulátory pro použití v dopravě dosahují výkonu kolem 250 watthodin na kilogram, palivo dopravních letadel je na patnáctinásobku této hodnoty. Jen pro představu, aby mohla první elektrická letadla skutečně efektivně létat, bylo by zapotřebí 800 Wh na kilogram, což bude podle dalších oslovených odborníků ještě nějakou dobu trvat.

Jak dlouho budeme na elektrická letadla čekat?

Onou magickou hranicí, kterou je nutné ve smyslu výzkumu překonat, je podle Business Insideru 15 let. Nejdůležitější je zvýšit kapacitu článků, případně celý technologický proces v zájmu co nejmenší hmotnosti a maximálního výkonu, aby bylo možné přejít od testování ke skutečnému využití. Nelze totiž přehlédnout fakt, že několik společností už letadla osazená elektromotory úspěšně vyzkoušelo, narazilo však na nedostatečný dolet. Například MagniX a Harbour Air se v roce 2019 zasloužily o testovací let 62 let starého letounu DHC-2 Beaver, poháněného výhradně elektrickým motorem. Letadlo ale kvůli kapacitě akumulátoru vydrželo ve vzduchu jen 10 minut.

Osazovat starší letouny elektrickými motory by proto kvůli konstrukčním omezením revoluci nepřineslo, ani druhý očekávaný přístup – stavět letadla úplně nová – ale není samospásný. Na tomto místě totiž výrobci budou narážet na certifikaci u leteckých úřadů konkrétních zemí, která se může protáhnout i na několik let. Technologie ale během té doby mohou dramaticky pokročit a celý certifikovaný design se tak může stát zastaralým ještě před tím, než by se vůbec odlepil ze země.

Jistou naději pro výrobce budoucích elektrických letadel představuje statistika, která jim alespoň na tomto místě jde naproti. V roce 2018 totiž prodané letenky pokrývaly téměř z poloviny lety do vzdálenosti 800 kilometrů, což je meta, jíž je možné dosáhnout i s těžkými bateriemi a nižším výkonem oproti leteckému palivu. A co je rovněž podstatné – menší elektrická letadla by mohla opět využít regionální letiště, která velcí dopravci ve Spojených státech, Evropě a Austrálii postupně opouštějí.

reklama

reklama