19. prosince 2021 10:00

Konec boreliózy? Revoluční metoda může zabránit nejčastější klíšťové infekci v Česku

Lymeská borelióza je v Česku nejčastější infekční nemocí přenášenou klíšťaty a může poškodit i srdce. Účinná prevence ale zatím neexistuje.

Nový druh očkování, takzvané mRNA vakcíny, všichni dnes už známe díky covidu-19. Technologii poprvé použitou in vitro v roce 1990 totiž vědci využili k výrobě hned dvou z několika dostupných vakcín a ukázala se u nich vysoká účinnost. Přestože nové očkování provází spousta dezinformací a hoaxů, pro vědu je technologie, využívající pro přenos informace k výstavbě bílkoviny patogenů molekulu RNA (messenger RNA), v tom nejlepším slova smyslu revoluční. Je už téměř jasné, že se v budoucnu bude využívat třeba k očkování proti rakovině a spoléhá na ni i nová, ale velmi neobvyklá prevence lymeské boreliózy.

Tuhle potenciálně velmi nebezpečnou a nepříjemnou nemoc, kterou většinou ohlašují typické terčovité fleky na kůži a která může mít ošklivé dlouhodobé následky, přenášejí na člověka klíšťata a v České republice je to nejčastější infekční onemocnění vůbec. Očkování, s kterým přišli výzkumníci z americké Yaleovy univerzity, je ovšem výjimečné tím, že necílí na bakterie způsobující nemoc, ale přímo na klíšťata.

Místo bakterií klíštěcí sliny

„Je to první lidská vakcína proti infekčnímu onemocnění, která není zaměřená přímo na patogen,“ tvrdí jeden z autorů výzkumu, Erol Fikrig. „Klíšťata navíc přenášejí nemocí víc, a tento přístup může člověka ochránit proti daleko širšímu spektru problémů.“ Jedním z nich je třeba o něco vzácnější babesióza, která může člověku napadnout játra a náchylní jsou k ní třeba jedinci s problémy s imunitou.

Jak tedy vlastně tohle nové očkování funguje? Místo jediné molekuly bílkoviny patogenu, jako je tomu v případě mRNA očkování proti covidu, nová vakcína obsahuje dokonce 19 různých mRNA a každá z nich nese informaci o jiné bílkovině obsažené ve slinách severoamerického druhu klíštěte obecného.

Výsledkem je, že přisátí klíštěte vyvolá v těle obrannou reakci – zrudnutí, svědění nebo zánět v místě, kde se zakouslo. Alespoň tomu tak bylo u pokusných morčat, na kterých vědci novou vakcínu testovali. Možná vám to nepřijde jako zrovna žádoucí účinek, opak je ale pravdou. Bakterie Borrelia burgdorferi se totiž jen vzácně přenesou z klíštěte na člověka za méně než 36 hodin. A pokud pocítíme otok, svědění a pálení jen několik hodin poté, co se klíště zakousne, pravděpodobnost, že si ho nevšimneme a nevytáhneme jej včas, je minimální.

Dalším krokem jsou klinické studie na lidech

Vzhledem k tomu, že očkování necílí na bakterie samotné, morčata, kterým vědci klíště po zanícení kůže nevytáhli, onemocněla ve zhruba stejném procentu případů, jako kontrolní skupina. „V tomto ohledu je velmi důležité zjistit, jak bude vše fungovat v situaci, kdy bude očkovaným člověk,“ vysvětlil ředitel společnosti BioNtech Uğur Şahin, který nový výzkum s nadšením sleduje. „Je to rozhodně cool,“ dodává.

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom