26. prosince 2016 06:00

Zmije – zatím poslední a nejlepší verze legendární F-16

Bojový letoun F-16 je už dnes legendou, i když jeho kariéra rozhodně nekončí a po světě stále létají tisíce exemplářů. A i když se zrodil před čtyřmi desítkami let, stále má co nabídnout. Není tedy divu, že výrobce nabízí už jeho 4. generaci.

Je to rok, co se poprvé do vzduchu vznesla nová Zmije, tedy přesněji řečeno nejnovější verze, legendární „ef-šestnáctky“, jejíž oficiální označení zní F-16V Viper (Zmije). Stalo se tak v texaském Fort Worthu a tím se představila už 4. generace nejrozšířenějšího proudového bojového letounu v americké historii. Je až neuvěřitelné, že se z čistě stíhacího letounu, který světlo světa spatřil v roce 1974, postupem času stal univerzální bojový stroj, který nejen že dnes stále představuje světovou špičku ve své kategorii, ale má potenciál sloužit další desítky let. F-16 Fighting Falcon byl původně konstruován jako levná jednoúčelová frontová stíhačka, které by doplňovala v americkém letectvu větší a výkonnější F 15 Eagle. Zatím poslední model F-16V Viper, který nyní výrobce Lockheed Martin nabízí, tvarově sice odpovídá původní F-16A, ve skutečnosti ale jde o zcela jiný stroj schopný plnit celou plejádu bojových úkolů.

Američtí letci zmije nedostanou

Zajímavé ovšem je, že Lockheed Martin nejnovější zmiji nevyvíjel pro americké letectvo a ani mu ji nebude nabízet, přestože stále disponuje více než tisícovkou „ef-šestnáctek“ několika verzí. Už před několika lety totiž velení letectva zrušilo záměry na modernizaci stovek starších strojů F-16, místo toho vsadilo na nákupy nových letounů F-35. Lockheed Martin má momentálně zakázky na výrobu vylepšených letounů F-16 C/D pro zahraniční zákazníky, ty však budou dokončeny během příštího roku. Výrobce si toho byl vědom už s předstihem, a aby měl co nabídnout dalším potenciálním zákazníkům, přišel s modelem F-16V Viper. Ten má vlastně udržet chod výrobní linky na „ef-šestnáctky“ i pro další roky. Nicméně prvním impulsem ke vzniku zmije byl zájem Tchaj-wanu o modernizaci více než stovky jeho starších strojů F-16A/B. V rámci americké vojenské pomoci této asijské zemi dostal v roce 2012 Lockheed Martin od americké vlády zakázku na modernizační projekt tchajwanských strojů. A tak se začala rodit zmije.

legendární „ef-šestnáctky“, jejíž oficiální označení zní F-16V Viper (Zmije). Stalo se tak v texaském Fort Worthu a tím se představila už 4. generace nejrozšířenějšího proudového bojového letounu v americké historii. Je až neuvěřitelné, že se z čistě stíhacího letounu, který světlo světa spatřil v roce 1974, postupem času stal univerzální bojový stroj, který nejen že dnes stále představuje světovou špičku ve své kategorii, ale má potenciál sloužit další desítky let. F-16 Fighting Falcon byl původně konstruován jako levná jednoúčelová frontová stíhačka, které by doplňovala v americkém letectvu větší a výkonnější F‑15 Eagle. Zatím poslední model F-16V Viper, který nyní výrobce Lockheed Martin nabízí, tvarově sice odpovídá původní F-16A, ve skutečnosti ale jde o zcela jiný stroj schopný plnit celou plejádu bojových úkolů.

Američtí letci zmije nedostanou

Zajímavé ovšem je, že Lockheed Martin nejnovější zmiji nevyvíjel pro americké letectvo a ani mu ji nebude nabízet, přestože stále disponuje více než tisícovkou „ef-šestnáctek“ několika verzí. Už před několika lety totiž velení letectva zrušilo záměry na modernizaci stovek starších strojů F-16, místo toho vsadilo na nákupy nových letounů F-35. Lockheed Martin má momentálně zakázky na výrobu vylepšených letounů F-16 C/D pro zahraniční zákazníky, ty však budou dokončeny během příštího roku. Výrobce si toho byl vědom už s předstihem, a aby měl co nabídnout dalším potenciálním zákazníkům, přišel s modelem F-16V Viper. Ten má vlastně udržet chod výrobní linky na „ef-šestnáctky“ i pro další roky. Nicméně prvním impulsem ke vzniku zmije byl zájem Tchaj-wanu o modernizaci více než stovky jeho starších strojů F-16A/B. V rámci americké vojenské pomoci této asijské zemi dostal v roce 2012 Lockheed Martin od americké vlády zakázku na modernizační projekt tchajwanských strojů. A tak se začala rodit zmije.

Americké moderní letadla dostane… Tchaj-wan

Tchaj-wan se tedy stane prvním uživatelem Viperů, nicméně určitě nebude posledním. Vždyť za čtyři desetiletí vzniklo přes 4 500 „ef-šestnáctek“ a velká část z nich stále aktivně slouží v mnoha zemích světa. Program F-16V Viper s tím počítá, a proto nezahrnuje jen výrobu zcela nových strojů, na standard zmije můžou být modernizovány i starší letouny. To bude pro mnohá letectva určitě zajímavá možnost, jak za přijatelné finanční náklady získat moderní a velmi schopné multifunkční bojové letouny bez nutnosti pořizovat zcela nové stroje.

Problémem totiž je, že nabídka bojových letounů za přijatelné peníze se rapidně snižuje, a platí to především pro kategorii jednomotorových bojových letounů. Ze západních konstrukcí jsou k dispozici vlastně jen tři, americký F-16, švédsko-britský JAS-39 a také americký F-35, jehož cena je však pro mnohé ozbrojené síly astronomická. Proto není překvapující, že o modernizaci svých F-16 na standard Viper uvažuje už nyní Jižní Korea, Indonésie nebo Spojené arabské emiráty a další budou jistě následovat.

Nový letoun v tradičním kabátě

Hlavním prvkem celé modernizace a srdcem Viperu je nový radiolokátor APG-83 SABR kategorie AESA. Tedy jde o radiolokátor s pevnou anténou, který k detekci využívá elektronicky vychylovaný radarový paprsek. Takovéto radiolokátory jsou typické pro nejmodernější bojové letouny 4. a 5. generace včetně strojů F-22 Raptor nebo F-35 Lightning II. Právě komponenty z radarových soustav těchto letounů využívá i APG-83 SABR instalovaný ve Zmiji. F-16V se tak svými bojovými schopnostmi vyrovná nebo přinejmenším blíží F-22 nebo F-35 ovšem za neporovnatelně menší peníze.

I když tradičně pojatý trup Viperu nemá vlastnosti stealth jako už zmiňované F-22 nebo F-35, jeho radar APG-83 pracuje na principu vysílání radarových paprsků s proměnlivou frekvencí. Viper je tak obtížně detekovatelný nepřátelskou protiletadlovou obranou. Navíc radar Viperu dokáže simultánně pracovat v modu vzduch-vzduch i vzduch-země, může tedy provádět údery na pozemní i vzdušné cíle současně bez nutnosti přepínat palubní elektroniku, jak je tomu běžné u většiny soudobých bojových strojů.

Viper unese skoro všechno

Dalším zásadním prvkem ve výbavě F-16V Viper, která jej odlišuje od předchozích verzí, je implementace zaměřovacího systému SNIPER. Ten dokáže zaměřovat pozemní cíle pomocí laserových paprsků i infračervených čidel, což je běžné u většiny zaměřovacích kontejnerů současnosti, ovšem SNIPER může být použit i na cíle ve vzduchu. Co se týče protiletecké výzbroje, může nést širokou škálu řízených střel, od starších AIM-7, Sky Flash, přes standardní AIM-120 až po nejmodernější AIM-9X, AIM-132 ASRAAM nebo IRIS-T. Samozřejmostí jsou i chytré protizemní a protilodní střely i pumy jako například AGM-119, AGM-84, AGM-65, řízené pumy rodiny Paveway, či přesné bomby řady GBU-15.

Viper dostal do vínku i nejnovější systémy radioelektronického boje, disponuje výkonným datalinkem standardu Link 16, který umožňuje přenášet data i obraz přes satelitní spojení kamkoliv na světě. Stroj dostal také nový palubní počítač a modernizací prošel i kokpit. Ten odpovídá nejnovějším trendům tzv. skleného kokpitu, kdy se veškeré letové, navigační i zbraňové údaje zobrazují na třech standardních digitálních displejích a jednom průhledovém před pilotem, který zároveň slouží jako zaměřovač.

Tchaj-wan se tedy stane prvním uživatelem Viperů, nicméně určitě nebude posledním. Vždyť za čtyři desetiletí vzniklo přes 4 500 „ef-šestnáctek“ a velká část z nich stále aktivně slouží v mnoha zemích světa. Program F-16V Viper s tím počítá, a proto nezahrnuje jen výrobu zcela nových strojů, na standard zmije můžou být modernizovány i starší letouny. To bude pro mnohá letectva určitě zajímavá možnost, jak za přijatelné finanční náklady získat moderní a velmi schopné multifunkční bojové letouny bez nutnosti pořizovat zcela nové stroje.

Problémem totiž je, že nabídka bojových letounů za přijatelné peníze se rapidně snižuje, a platí to především pro kategorii jednomotorových bojových letounů. Ze západních konstrukcí jsou k dispozici vlastně jen tři, americký F-16, švédsko-britský JAS-39 a také americký F-35, jehož cena je však pro mnohé ozbrojené síly astronomická. Proto není překvapující, že o modernizaci svých F-16 na standard Viper uvažuje už nyní Jižní Korea, Indonésie nebo Spojené arabské emiráty a další budou jistě následovat.

Nový letoun v tradičním kabátě

Hlavním prvkem celé modernizace a srdcem Viperu je nový radiolokátor APG-83 SABR kategorie AESA. Tedy jde o radiolokátor s pevnou anténou, který k detekci využívá elektronicky vychylovaný radarový paprsek. Takovéto radiolokátory jsou typické pro nejmodernější bojové letouny 4. a 5. generace včetně strojů F-22 Raptor nebo F-35 Lightning II. Právě komponenty z radarových soustav těchto letounů využívá i APG-83 SABR instalovaný ve Zmiji. F-16V se tak svými bojovými schopnostmi vyrovná nebo přinejmenším blíží F-22 nebo F-35 ovšem za neporovnatelně menší peníze.

I když tradičně pojatý trup Viperu nemá vlastnosti stealth jako už zmiňované F-22 nebo F-35, jeho radar APG-83 pracuje na principu vysílání radarových paprsků s proměnlivou frekvencí. Viper je tak obtížně detekovatelný nepřátelskou protiletadlovou obranou. Navíc radar Viperu dokáže simultánně pracovat v modu vzduch-vzduch i vzduch-země, může tedy provádět údery na pozemní i vzdušné cíle současně bez nutnosti přepínat palubní elektroniku, jak je tomu běžné u většiny soudobých bojových strojů.

Viper unese skoro všechno

Dalším zásadním prvkem ve výbavě F-16V Viper, která jej odlišuje od předchozích verzí, je implementace zaměřovacího systému SNIPER. Ten dokáže zaměřovat pozemní cíle pomocí laserových paprsků i infračervených čidel, což je běžné u většiny zaměřovacích kontejnerů současnosti, ovšem SNIPER může být použit i na cíle ve vzduchu. Co se týče protiletecké výzbroje, může nést širokou škálu řízených střel, od starších AIM-7, Sky Flash, přes standardní AIM-120 až po nejmodernější AIM-9X, AIM-132 ASRAAM nebo IRIS-T. Samozřejmostí jsou i chytré protizemní a protilodní střely i pumy jako například AGM-119, AGM-84, AGM-65, řízené pumy rodiny Paveway, či přesné bomby řady GBU-15.

Viper dostal do vínku i nejnovější systémy radioelektronického boje, disponuje výkonným datalinkem standardu Link 16, který umožňuje přenášet data i obraz přes satelitní spojení kamkoliv na světě. Stroj dostal také nový palubní počítač a modernizací prošel i kokpit. Ten odpovídá nejnovějším trendům tzv. skleného kokpitu, kdy se veškeré letové, navigační i zbraňové údaje zobrazují na třech standardních digitálních displejích a jednom průhledovém před pilotem, který zároveň slouží jako zaměřovač.

Text: Daniel Potocký

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom