Unikátní Železná kopule vs. rakety Kásám: Všechno podstatné, co potřebujete vědět o současném válčení v Izraeli

Tlaková nádoba státu Izrael, v němž se pokoušejí koexistovat Židé a Palestinci, se opakovaně ocitá na pokraji exploze. Tentokrát proti sofistikované obraně židovského státu vyslali extrémisté z Hamásu nejvíce raket od roku 2014.
Situace v Izraeli je momentálně o něco vyostřenější než v posledních letech
Situace v Izraeli je momentálně o něco vyostřenější než v posledních letech
Getty Images

reklama

Denní i noční oblohu nad jižním Izraelem, ale také třeba nad severněji položeným Tel Avivem, křižují kondenzační stopy desítek raket a osvětlují záblesky explozí. Vtíravý zvuk sirén žene obyvatele několikrát denně do stálých i provizorních krytů, ozývají se výbuchy. Do Železné kopule, jak Izraelci nazývají svůj protiraketový štít, buší stovky raket Kásám odpálených z pásma Gazy. Tak vypadá realita jednoho z mnoha izraelsko-plestinských konfliktů.

Rakety Kásám – v jednoduchosti je síla

Pyrotechnické dovednosti a schopnost improvizace Arabům nikdy nescházely – ostatně Židé se o tom přesvědčili hned v první arabsko-izraelské válce v době vyhlášení státu Izrael v roce 1948. Rakety Kásám se ale poprvé objevily až v roce 2001 a palestinské militantní hnutí Hamás, které kontroluje pásmo Gazy, je od té doby neustále vylepšuje.

Kásám je jednoduchá dělostřelecká raketa odpalovaná z pozemní rampy, která může být případně nainstalovaná na korbě nákladního auta nebo pick-upu. Tělo rakety tvoří ocelová trubka, která má na jedné straně stabilizační křidélka, na straně druhé pak nálož. Pohání ji palivo ze směsi cukru a průmyslových hnojiv. Raketa je neřízená a tedy značně nepřesná podobně jako třeba rakety sovětských salvových raketometů z druhé světové války známých jako „kaťuša“.

Pomocí raket Kásám demonstruje Hamás svou sílu
Autor: AP Pomocí raket Kásám demonstruje Hamás svou sílu

Rakety Kásám jsou pojmenovány podle Brigád mučedníka Izuddína Kásáma, což je bojové křídlo palestinské islamistické strany Hamás. Mají různý dolet, obvykle od čtyř do 16 kilometrů, a mohou nést až 10kilogramovou nálož často doplněnou o kovové úlomky, které mají zvýšit ničivý účinek při dopadu.

Nepřesnost raket způsobuje, že některé z nich dopadají takzvaně do vlastních řad, tedy na arabské vesnice v pásmu Gazy. Jak pro CNN Prima News řekl český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický, jsou právě rakety Kásám častou příčinou zranění nebo úmrtí Palestinců.

Železná kopule nad Izraelem

Hamás je schopen najednou odpálit desítky a v krajním případě nízké stovky raket Kásám různých typů. Při poslední konfrontaci s Izraelem, která začala 10. května 2021, vzlétlo z pásma Gazy za tři dny nejméně 1 500 raket. Cílem těchto salv je zahltit a překonat izraelskou protiraketovou obranu, jejíž hlavní součástí je jedinečný systém nazývaný Železná kopule (Iron Dome).

Železná kopule je připravena k použití
Autor: AP Železná kopule je připravena k použití

Můžete si ho představit jako síť mobilních zařízení na odpalování raket, které se snaží zaměřit a sestřelit útočící palestinské rakety Kásám ještě ve vzduchu. Základem je citlivý sledovací radar, který zachycuje a sleduje dráhy letu raket a dělostřeleckých projektilů. Jeho data zpracovávají počítače v řídícím centru. Třetí a hlavní část systému představuje nezávislé odpalovací zařízení (zpravidla jich bývá na řídící centrum napojeno několik), které disponuje dvaceti antiraketami Tamir.

Ani izraelská protiraketová obrana ale není stoprocentní a odborníci se shodují, že štít přes všechnu svou dokonalost zachytí a zničí maximálně 85–90 procent útočících raket. Například v izraelském Aškelonu ležícím na pobřeží jen několik kilometrů od pásma Gazy napočítal štáb americké CNN na 50 výbuchů způsobených dopady raket, přičemž hned jedna z prvních salv odpálených Hamásem zasáhla i obytný dům a zabila dva Izraelce. O tři dny později už Izrael hlásil sedm mrtvých.

Železná kopule v akci
Autor: AP Železná kopule v akci

Spirála nekončícího konfliktu

Etnické napětí rostlo v Jeruzalémě jako centru konfliktu po několik týdnů. V dubnu 2021 pochodovali centrem města krajně pravicoví Židé skandující „Smrt Arabům“. Davy Židů i Arabů na sebe vzápětí zaútočily. Z neděle 9. května na pondělí 10. května navíc Izrael oslavoval Den Jeruzaléma (Jom Jerušalajim), kterým si židovský stát připomíná obsazení východního Jeruzaléma v šestidenní válce v roce 1967.

Palestinské rozhořčení rostlo s tím, jak se blížila lhůta pro vyhoštění několika rodin z domovů ve čtvrti Šajch Džarrá ve východním Jeruzalémě. Následoval tvrdý zákrok izraelské policie proti Palestincům na jednom z nejposvátnějších míst islámu, v mešitě al-Aksá, nacházejícím se stejně jako Zeď nářků na Chrámové hoře. Policie údajně reagovala na házení kamení palestinskými demonstranty. Důsledkem ale bylo další kolo nekončící izraelsko-palestinské války konfrontace, kterou fakticky odstartovalo vyhlášení státu Izrael 14. května 1948.

Na raketové útoky Hamásu reagoval Izrael odvetnými údery proti cílům v Gaze. Zatímco samohybné houfnice rozmístěné na jihu Izraele mají za úkol ostřelovat místa, odkud příslušníci Hamásu rakety Kásám odpalují, letectvo přesně mířenými údery likviduje sklady zbraní, dílny, kde se rakety vyrábějí a také úkryty vůdců Hamásu. Těmto úderům padlo za první čtyři dny ostřelování nejméně 83 Palestinců.

reklama

reklama