Z Československa bylo možno odpálit jaderné střely. Měli jsme tu sovětské nosiče

Psal se rok 1983 a křesťanský svět se chystal na Vánoce. Ve stejné době, konkrétně 19.–22. prosince, dorazily do Hranic na Moravě transporty 122. raketové brigády ze SSSR se 24 mobilními odpalovacími zařízeními a 39 raketami OTR–22 „Temp“ S. „Bojové hlavice těchto raket o váze až 772 kg mohly nést konvenční dělenou, vysoce výbušnou nálož, dále nálož s vysoce výbušnou submunicí či chemickou nebo nukleární hlavici s mocností až 100 kilotun,“ píše Prokop Tomek na stránkách Vojenského historického ústavu.

Rudé právo

Vojenské přesuny ze Sovětského svazu do ČSSR byly vzhledem k počtů vojáků dislokovaných na našem území relativně běžné, ale raketová technika s možností jaderných hlavic – to přece jen nebyla rutinní záležitost. Běžná rétorika té doby operovala s pojmy „zachování rovnováhy sil“ a přesně s tímto termínem pracoval i článek z Rudého práva. Přece jen bylo potřeba „vysvětlit“ fámy, které se mezi lidi začaly dostávat.

„K zachování míru a odvrácení hrozby jaderné války se přihlásili na manifestaci v Českých Budějovicích pracující, občané a mládež. Vyslovili jednoznačně touhu po klidném životě pro současnou i budoucí generace. Odsoudili stálé snahy NATO o rozmístění jaderných raket středního doletu v západní Evropě a využívání nejstrašnějších zbraní k vojenské převaze nad pokrokovými silami v čele se Sovětským svazem. Všichni přítomní vyjádřili souhlas s prohlášením vlády ČSSR, stanoviskem předsednictva ÚV KSČ a stanoviskem ministerstva obrany SSSR o zahájení přípravných prací k rozmístění raketových komplexů operačně taktického určení.“ Bizarní, leč často používaný pojem bylo zachování míru. Pro zachování míru budeme více zbrojit.

Nezbylo než souhlasit

Jelikož se tehdejší politika plně podřizovala zájmům Sovětského svazu, tak byla uzavřena Dohoda o výstavbě speciálních objektů na území ČSSR a o poskytnutí kasárenských a obytných fondů ČSLA k dočasnému užívání Střední skupině sovětských vojsk. Před koncem roku 1965 byla podepsána přísně tajná dohoda o umístění jaderných zbraní na našem území. Následovala akce s krycím názvem Javor, během níž se vybudovaly tři sklady v Červeném Újezdu u Bíliny, Bělé pod Bezdězem a v lokalitě Míšov-Borovno v Brdech.

Sovětská raketová vojska dislokovaná na našem území disponovala 39 operačně-taktickými raketami 9M76 a 24 odpalovacími zařízeními 9P120 na automobilech MAZ-543. Nikdy v minulosti se na území našeho státu nevyskytovala ničivější zbraň – v pravém slova smyslu šlo o zbraně hromadného ničení. Jaderné hlavice byly uskladněny na Ukrajině, tedy na území jedné ze svazových republik SSSR. Nedaleko raketových sil bylo letiště, což znamenalo, že v případě potřeby by se hlavice z ukrajinských skladů dostaly k nosičům na Moravě velmi rychle. Příprava rakety k odpalu trvala zhruba hodinu. Pro sovětské vojáky bylo nutno uvolnit ubytovací prostory, což znamenalo, že československá armáda vyklidila kasárna Jaslo v Hranicích na Moravě a následně je předala do užívání Sovětům.

SS-12 „Scaleboard“

OTR-22 je mobilně operační taktická raketa vyvinutá v konstrukční kanceláři A. D. Nadiradzeho počátkem šedesátých let v Moskevském ústavu teplotechniky. První verze se do sovětské výzbroje dostaly v roce 1962. Analytici NATO vyhodnotili novou verzi OTR-22 jako zcela nový typ rakety, a proto mu přidělili kód SS-22. Když později zjistili svůj omyl, přehodnotili kódový název a z SS-22 se stala SS-12B „Scaleboard“. Raketa i její nosič, o vývoji nemluvě, byl jedním z velmi utajovaných programů – veřejnost mohla mobilní komplet vidět 7. listopadu 1967, kdy v rámci vojenské přehlídky projely na Rudém náměstí v Moskvě, což analytikům bezesporu neuniklo.

Technicko-taktická data

OTR-22 „Temp“ S měřila 12,38 m s průměrem trupu 1,01 m o odpalovací hmotnosti 9400 kg. Raketa byla dvoustupňová na tuhé palivo. Let šlo korigovat díky práci čtyř trysek, přesnost zásahu dosahovala třicet metrů, což v případě jaderné hlavice je přesnost naprosto dostačující. Dolet činil 900 km a hlavice mohla být jak vysoce explozivní, tak jaderná o síle až 500 kilotun. Síla pumy Little Boy použitá při bombardování Hirošimy byla 12 až 20 kilotun. Československo nebylo jedinou zemí, kam Sověti své nosiče umístili, spolu s námi se této pochybné cti dostalo i Německé demokratické republice.

Text: Topi Pigula