Spojenci a nacisté bojovali o pláž Omaha širokým arzenálem zbraní. Co všechno proti sobě tasili?

Vylodění v Normandii a s ní spojený střet spojenecké armády a nacisty na pláži Omaha patří mezi nejbrutálnější bitvy 2. světové války vůbec. I proto, že proti sobě obě armády tasily opravdu pestrý zbraňový arzenál.
Během vylodění v Normandii byla použita široká paleta zbraní od pistolí po těžké kulomety
Během vylodění v Normandii byla použita široká paleta zbraní od pistolí po těžké kulomety
Paramount Pictures

reklama

Udělat celkový přehled všech typů zbraní, které proti sobe spojenecká vojska a nacisté používali, by bylo na poměrně rozsáhlou publikaci. Nabízíme tedy alespoň přehled zbraní, které voják unesl v ruce. I s nimi totiž dokázal napáchat ohromné škody na životech nepřítele.

Velká Británie

Lehký kulomet Bren

I když Britové ve svých materiálech rádi tvrdí, že se jedná o zbraň typicky anglickou, skutečnost je taková, že už samotný název odkazuje na Československo, konkrétně Brno. BREN je totiž složeninou slov BRno ENfield a tento lehký kulomet se stal skutečně světově proslulým. Najdete ho dokonce v rukou vojáka na Národním památníku v malajském Kuala Lumpur. BREN konstrukčně vychází z předchozího úspěšného československého kulometu ZB vz. 26. Licenci zakoupila Zbrojovka Brno, která provedla dílčí úpravy a začala vyrábět lehký kulomet, jenž se díky své nesporné kvalitě začal vyvážet do světa a následně docházelo i k prodejům licence. Tu mimo jiné koupila i Velké Británie. Výsledkem byl lehký kulomet Bren, který byl zkonstruován pro anglické střelivo ráže 7,7 mm.

Lehký kulomet Bren
Autor: Robert DuHamel / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Lehký kulomet Bren

Ráže: .303 palce (7,7 mm)
Zásobník: 30 nábojů 
Účinný dosah střelby: 550 m
Maximální dostřel: 1 700 m
Rychlost střelby: 500 ran/min
Hmotnost: 9,96 kg
Délka: 1 150 mm

Lee Enfield Mark 1 n°4 

Pušky Lee Enfield Mark 1 se staly mezi britskými puškami klasikou. Ne takovou, jako byly například sovětské Mosint Nagant, nicméně inženýr J. P. Lee si své místo v military síni slávy rozhodně zaslouží. Puška, kterou vytvořil v roce 1898, se stala standardní zbraní britské armády, vojáci jejího veličenstva s ní byli vyzbrojeni i do bojů první i druhé světové války. Dokonce sloužila i jako zbraň odstřelovačů. Její zásobník obsahoval 10 nábojů. 

Puška Lee Enfield Mark 1
Autor: Armémuseum (The Swedish Army Museum) / Wikimedia Commons / Public Domain Puška Lee Enfield Mark 1

Ráže: .303 palce (7,7 mm)
Zásobník: 10 nábojů
Účinný dosah střelby: 503 m
Maximální dostřel: 2 743 m
Rychlost střelby: 15 výstřelů/min
Hmotnost: 4,11 kg

Mills bomb No. 36 Mk. 1 – ruční granát „ananas“

Při pohledu na tento granát je pochopitelné, že mu vojáci přezdívali „ananas“. Granát Mills No. 36 byl vyvinut v květnu 1918 v reakci na potřeby probíhající (byť končící) 1. světové války. Takzvaná Millsova bomba měla dvě verze zpožďovače výbuchu – čtyři a sedm sekund. Sedmivteřinové zpoždění s sebou neslo riziko, že ho němečtí vojáci hodí zpět. Jeho zoubkovaný plášť měl během výbuchu rozmést do prostoru velké množství šrapnelů, ale praxe ukázala, že fragmentace střepin byla velmi nepředvídatelná. Granátů se v různých variantách vyrobilo kolem 75 milionů, existovala i „pušková“ verze . Tzv. Millsova bomba se jmenovala na počest Williama Millse, granátníka ze Sunderlandu.

Britský granát "ananas" alias Millsova bomba
Autor: Jean-Louis Dubois / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Britský granát "ananas" alias Millsova bomba

Typ granátu: obranný
Detonační mechanismus: jehla
Časové zpoždění: 4 a 7 sekund
Výbušný: 70 gramů TNT
Smrtelný rozsah: až 35 metrů
Hmotnost: 0,63 kg
Délka: 96,9 mm

USA

Těžký kulomet Browning M2 HB 

John Browning navrhl těžký kulomet, který podobně jako v případech mnoha jiných konstruktérů (například nejslavnějšího Kalašnikova) nese jméno svého tvůrce. Američtí vojáci mu přezdívají „kalibr padesát“ (fifty-cal) a své válečné vavříny si připsal nejen v bitvách 2. světové války, ale i během války ve Vietnamu, kde často bránil perimetr z hlídkových věží. Nasazen byl i proti Saddámu Husajnovi v Iráku či talibanským bojovníkům v Afghánistánu. Jeho střely dokážou proniknout lehkým pancéřováním, používaly se tedy proti vozidlům i nízkoletícím cílům. Literatura udává, že nejvzdálenější cíl zasáhl střelec z Browningu M2 na vzdálenosti 3 200 m. Není bez zajímavosti, že mělo jít jen o výstražnou dávku proti obsluze minometu. Aktuálně je tento kulomet běžnou zbraní v rámci jednotek NATO.

Americký kulomet M2 Browning
Autor: Musée de l'Armée / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 FR Americký kulomet M2 Browning

Ráže: .50 palce (12,7 × 99 mm)
Podávací systém: pásové podávání
Účinný dosah střelby: 1 800 m
Maximální dostřel: 2 500 m
Rychlost střelby: 500 ran/min
Hmotnost kulometu M2 HB: 38 kg
Hmotnost stativu M3: 20 kg
Celková hmotnost: 72,62 kg
Délka: 1 653 mm
Délka hlavně: 1 143 mm

Samopal M1A1 – legendární Tommy Gun

Boje v úzkých zákopech 1. světové války ukázaly výhody krátkého samopalu. S dlouhou puškou se v zákopech, zejména při bojích muže proti muži, manévrovalo poměrně neobratně, výrazně kratší samopal zásadně zvýší rychlost reakce. I tato zbraň se jmenuje pro muži, jenž navrhl jeho prototyp. John T. Thompson dostal prototyp do provozu v roce 1920 a ještě téhož roku byla zadaná výroba v průmyslovém měřítku a jako osobní zbraň ho začali fasovat američtí mariňáci. Největší slávu zažil v dobách americké prohibice, kde sloužil i na stranách pašeráků a nelegálních distributorů načerno páleného alkoholu. Sovětskému svazu bylo od listopadu 1941 do dubna 1942 dodáno 75 000 kusů samopalu Thompson, poměrně velký počet jich byl ale ukořistěn německými vojsky, takže bojovaly na všech stranách 2. světové války. 

Thompson M1928 - britský voják v roce 1940
Autor: War Office official photographer - Puttnam (Mr) / Wikimedia Commons / Public Domain Thompson M1928 - britský voják v roce 1940

Ráže: .45 palce (11,43 × 23 mm)
Zásobník kulatý: 20/30 nábojů
Účinný dosah střelby: 150 m
Rychlost střelby: 700 kol/min
Hmotnost: 4,78 kg
Délka: 813 mm

Colt 1911 A1 –  zbraň hlavně pro důstojníky

Samonabíjecí pistoli typu Colt 1911 má na svědomí John Moses Browning, takže se výjimečně nejmenuje po svém „stvořiteli“. Jak vyplývá z názvu, do výzbroje americké armády se dostala roku 1911 a díky své spolehlivosti s jedinou výraznou modernizací v roce 1924 sloužila jako standardní osobní krátká palná zbraň zejména důstojníků až do roku 1985, kdy ji nahradila Beretta 92 F (M9) ráže 9 mm Luger. Tu některé speciální armádní jednotky používají dodnes. Colt 1911 se dočkal nasazení během čtyř velkých válek (první i druhé světové války, korejské války a války ve Vietnamu) a nespočtu dalších ozbrojených konfliktů. Zbraň má standardní zásobník na 7 nábojů a je vybavena manuální a dlaňovou pojistkou.

Pistole M 1911 A1 z moderní výroby od firmy Springfield Armory
Autor: Jan Hrdonka / Wikimedia Commons / Public Domain Pistole M 1911 A1 z moderní výroby od firmy Springfield Armory

Palebný režim: poloautomatický
Ráže: .45 palce (11,43 mm)
Zásobník: 7 nábojů
Dostřel: 50 m
Rychlost střelby: 20 kol/min
Hmotnost: 1,06 kg
Délka: 218 mm

Německo

MP 40 – německá „samopalová“ klasika

V každém filmu o druhé světové válce se samopal MP 40 vyskytuje. A není divu. Vždyť v rámci druhé světové války šlo o nejpoužívanější samopal německé armády, kterých bylo vyrobeno více než milion kusů. Na svědomí jej má konstruktér Heinrich Vollmer, který ho navrhl v roce 1938.

Určitou nevýhodu vedoucí k plýtvání střelivem a nepřesnosti zásahů je nemožnost přepnout na střelbu jednotlivými ranami, střelec měl k dispozici pouze střelbu dávkou. Tato verze se vyznačovala lisovaným pouzdrem závěru, což zjednodušilo a zlevnilo výrobu – úspora v dobách války velmi znatelná. 

Německá klasika - samopal MP40
Autor: Stefan Kühn / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Německá klasika - samopal MP40

Palebný režim: automatický
Ráže: 9 × 19 mm Parabellum
Zásobník: 32 kulatých nábojů
Účinný dosah střelby: 150 m
Rychlost střelby: 450 ran/min
Hmotnost: 3,97 kg
Délka: 830 mm

Luger P-08 Parabellum – osobní zbraň (nejen) německých důstojníků

Pistole Luger P-08 byla zbraň, která se stala oblíbeným sběratelským artiklem spojeneckých vojáků a ve sbírkách military fanoušků pořád patří k velmi ceněných exponátům. Své první nasazení prodělala během první světové války, neboť pistole P-08 se začala vyrábět od roku 1898. Jméno Parabellum pochází ze slavného latinského motta „Si vis pacem, para bellum: „Pokud chcete mír, připravte se na válku.“ Pistole byla vyvinuta Georgem Lugerem, který se inspiroval jednou z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní – pistolí Borchardt C-93 vynálezce Huga Borchardta. Zbraň měla mnoho variant, včetně možnosti nasadit kruhový zásobník nebo ramenní opěrku. Původní ráže pistole byla 7,65 mm Luger. Tento náboj má původ v náboji 7,63 Borchardt. V průběhu vojenských zkoušek byl na základě požadavku vyšší zastavovací schopnosti vyvinut z náboje 7,65 Luger i náboj 9 mm Luger. Následně došlo v mnoha případech vcelku logicky k „modernizaci“ zbraně z ráže 7,65 Luger právě na ráži 9 mm Luger. Úprava nebyla příliš složitá, stačilo pouze vyměnit hlaveň. 

Pistole Luger z produkce Mauser S/42
Autor: Cajda / Creative Commons / CC BY 3.0 Pistole Luger z produkce Mauser S/42

Ráže: 7,65 × 21 mm Parabellum
Zásobník: 8 střel
Účinný dosah střelby: 50 m
Rychlost střelby: 20 kol/min
Hmotnost: 0,871 kg
Délka: 222 mm

Ruční granát M39

Ruční granát je velmi specifická zbraň. Nemusíte mířit přesně, stačí hodit do blízkosti nepřátelského objektu. Granát M39 vstoupil v říšské armádě do služby v roce 1939 pod názvem Model 1939 Eihandgranate. Termín Ei (vejce v němčině) odkazuje na tvar granátu a barva víčka na dobu zpoždění výbuchu. Granát s modrým víčkem explodoval za 4,5 sekundy po aktivaci, žluté víčko dávalo vojákovi 7,5 sekundy na odhoz a úkryt. S oblibou by používán na „vyčištění“ místností a v bojích v zákopech, což se při postupu do nitra Normandie ukázalo být velmi užitečné. Granát byl vyrobený z litiny a vycvičený voják jej díky nízké váze dokázal hodit až do vzdálenosti 40 metrů. Podle některých literárních zdrojů (údaje se liší) jich zbrojovky vyrobily až 90 milionů kusů.

Německý obranný granát M39
Autor: Iwo Patryn / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Německý obranný granát M39

Typ granátu: obranný 
Letální poloměr: 3 metry
Časové zpoždění: zpoždění 4,5 nebo 7,5 sekund
Plnění: 112 g TNT
Hmotnost: 220 gramů
Průměr: 60 mm

MG 42 – německý lamač kostí

V případě této zbraně dokázal dobře zastřílený kulomet a zkušená obsluha pokrýt široké palebné pole a zásadním způsobem hájit a zneprůchodnit bráněný perimetr. Typové označení odkazuje na rok, kdy byl zaveden do výroby, nejmenuje se tedy, jak bývá u zbraní často zvykem, podle svého konstruktéra. MG 42 má nejrychlejší rychlost střelby ze všech kulometů druhé světové války. Vylepšená verze MG 42V prodělala svůj křest ohněm právě v bitvách během spojenecké invaze. I když zbraň vypadá masivně, její váha se redukovala na pouhých 9 kg. Dodnes je tato zbraň považována za nejlepší kulomet válečné historie a nejedna moderní zbraň z něj koncepčně i konstrukčně vychází. A to včetně současného amerického kulometu M-60.

Nejlepší kulomet 2. světové války - německý M42
Autor: NotLessOrEqual / Creative Commons / CC0 Nejlepší kulomet 2. světové války - německý M42


Vyrobeno: 423 600 (během 2. světové války)
Palebný režim: automatický
Ráže: 7,92 × 57 mm Mauser
Podávací systém: 50 nebo 250 nábojů
Maximální dostřel: 4 700 m
Rychlost střelby: 1 200 nábojů/min (u některých verzí až 1 800 nábojů/min)
Hmotnost: 11,57 kg (modernizovaná verze 9 kg)
Celková délka: 1 225 mm
Délka hlavně: 533 mm

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama