Američané na jaderném zbrojení nešetřili. Jak vypadá raketové odpaliště za 6 miliard?

Spojené státy americké měly z potenciální jaderné války velké obavy. Proto se nebály do raketové výbavy investovat neskutečné peníze.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Zapomenuté megastavby IV 2 - Larsonova základna

reklama

První raketa SM-68 Titan nastoupila službu v amerických ozbrojených silách roku 1961 a byla vystupňovanou odpovědí na sovětské zbrojení. Písmena SM v názvu znamenala strategy missile – strategická střela. To znamená, že se neplánovalo její použití ve vesmírném výzkumu, ale v pozemském zabíjení. Dvoustupňová raketa na speciální petrolej okysličovaný tekutým dusíkem byla vyzbrojena termonukleární hlavicí W-38.

Jaderná hlavice Titanu
Autor: iStock Jaderná hlavice Titanu

Zrod Titanu

Vývoj Titanu započal roku 1954. Američané dokonce zvažovali, že by raketa mohla být zasažena střepinou, proto byl její trup vyztužen žebry. Zvýšilo to sice váhu, ale zároveň i odolnost při přetížení během startu a schopnost nést těžší hlavici. Tento konstrukční prvek odlišoval Titan od Atlasu, rakety, na jejíž vývoj navazoval. „První Titan byl vyroben 17. června 1958 a první start následoval 20. prosince téhož roku (ovšem pouze první stupeň byl funkční, druhý byl nahrazen konstrukcí naplněnou vodou). Čtvrtý odpal pak dosáhl úspěchu – raketa 6. února 1959 proletěla plánovanou dráhu 300 mil. Úspěšné oddělení stupňů rakety pak proběhlo u šesté rakety v pořadí (raketa A-6, start 4. května 1959),“ píše Tomáš Berka na serveru valka.cz.

Jednalo se o skutečné Titány, první stupeň měřil 16 metrů a měl průměr 3,1 metrů, druhý stupeň o průměru 2,3 m měřil 9,8 metru. Pokud by došlo k válce, první útok by se bezesporu pokusil vyřadit z činnosti rakety, které by mohly odpovědět. Proto byla odpalovací sila pod zemí a měla monstrózní rozměry.

Američané se v době studené války velmi obávali jaderného konfliktu
Autor: iStock Američané se v době studené války velmi obávali jaderného konfliktu

Náklady 31,6 milionu dolarů

Nešlo jen o to schovat rakety před nepřítelem, ale i schovat je tak, aby byly v co nejkratší možné době schopné odpovědět na úder. Vybudování odpalovací základny není levná záležitost. Nejnižší nabídka na vybudování odpalovací základny předložená konsorciem podnikatelů zněla na 31,6 milionu dolarů (dnešních více než 6 miliard korun).

Rakety byly zařazeny pod 568. letku strategických střel a přestože ve videu vidíte sila z Larsonovy základny ve státě Washington, další čekala na svou chvíli v Lowry Air Force Base v Coloradu, Ellsworth Air Force Base v Jižní Dakotě, Beale Air Force Base v Kalifornii a Mountain Home Air Force Base v Idaho. Na svém vrcholu bylo 54 Titanů I v provozu od dubna 1962 do ledna 1965, tedy i v průběhu kubánské raketové krize. V lednu a únoru 1965 byly všechny rakety Titan I odstaveny a jejich úlohu převzaly modernější typy Titan II.

Pořad Zapomenuté megastavby sledujte každý středu večer na Prima ZOOM.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama