3. března 2022 12:15
Adam Vala

Agent Mitrochin přeběhl s obřím archivem KGB. Sověti chystali mise proti Kunderovi

Vasilij Mitrochin v roce 1992 přeběhl do Velké Británie a postaral se o vynesení zřejmě nejdůležitějších informací o sovětské tajné službě.

V roce 1992 byla zřízena veřejnoprávní Česká televize. Československo se stalo 39. zemí připojenou k internetu. A Alexander Dubček havaroval na dálnici D1 u Humpolce. Jde jen o krátký výčet událostí, které formovaly zmiňovaný rok z našeho pohledu. I za hranicemi se ale děly velké věci. Jedna z nich se přímo dotýkala Vasilije Mitrochina, archiváře sovětské tajné služby, který právě v roce 1992 prchal z Ruska do Velké Británie. Nesl s sebou šest kufrů vlastnoručně psaných poznámek o práci KGB, které vešly do historie jako Mitrochinův archiv a byly později označeny za patrně nejdůležitější zdroj informací o fungování zpravodajských služeb sovětského Ruska.

Důstojník rozvědky

Vasilij Nikitič Mitrochin se narodil 3. března 1922 ve městě Jurasovo, spadající do Rjazaňské oblasti. Jde o část Ruska, která leží v jižní části evropské poloviny země, přibližně 200 kilometrů od Moskvy. Mitrochinův život byl úzce spojen s armádou, do které vstoupil pod hrozbou druhé světové války a účastnil se jí coby operátor dělostřelectva.

Ke konci války ovšem nastoupil k prokuratuře v Charkově, aby už v roce 1948 přijal roli důstojníka zahraniční rozvědky MGB, předchůdce nechvalně proslulé KGB. V padesátých letech pak sloužil na různých tajných místech v zahraničí, kam lze zahrnout například i doprovod sovětské olympijské výpravy na hrách v Austrálii.

Stačil ovšem jediný přehmat v jednom z jeho operativních úkolů a přišlo nekompromisní přeřazení Mitrochina do archivu 1. hlavního ředitelství KGB, během kterého mu bylo sděleno, že už nikdy nebude pracovat v terénu. Roli však přijal s pokorou, obzvlášť proto, že v něm už nějakou dobu hlodalo přesvědčení, že se věci nemají tak, jak tvrdí sovětská propaganda a sám datoval počátky svých pochyb ke slavnému projevu Nikity Chruščova na sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. K projevu, ve kterém Chruščov odsoudil Stalina za jeho zločiny tak ostře, že nebyl ve své době publikován.

Narůstající pochyby

Faktem ovšem je, že Mitrochin ještě před tím poměrně aktivně poslouchal rádio BBC a všímal si výrazných rozdílů mezi jejich zprávami a stranickou propagandou. Když navíc začal pátrat v archivech, ke kterým měl rázem neomezený přístup, byl šokován, jak odlišná je realita od prezentace ve státem řízených médiích a o iluze přišel kompletně. „Všechno bylo naplánované, připravené a promyšlené předem. Byl to strašný šok, když jsem to zjistil. Nemohl jsem v souvislosti se systematickými represemi KGB vůči sovětskému lidu uvěřit takovému zlu,“ řekl ještě před svou smrtí listu The Telegraph. Snad s vidinou, že dokumenty budou jednou zničeny, začal některé z nich ručně opisovat a připojovat k nim řadu poznámek, propojujících jednotlivé události k sobě.

A skutečně, jen několik let po rozsáhlém stěhování archivu z Lubjanky do nového sídla KGB v Jaseněvu přišel pád Sovětského svazu a snaha úředníků zbavit se tíhy minulosti, která na ně v krabicích a šanonech čekala. V tu chvíli začal Mitrochin poprvé přemýšlet, že by kontaktoval některou západní zpravodajskou službu a informace jí předal, jenže v Lotyšsku neuspěl. Americké velvyslanectví v Rize jej nepovažovalo za věrohodného, a tak zkusil kontaktovat tajnou zpravodajskou službu Velké Británie MI6. Tam naopak vycítili obrovský potenciál v informacích, které Mitrochin přinášel, a postupně přestěhovali všech přibližně 25 000 stránek na území Spojeného království.

Dokumenty zůstávají nadále tajné

Jak už minulost prokázala, Mitrochin zapisoval i operace týkající se Československa, takže s odstupem času – a po přiznání Ruska v roce 1999, že k úniku informací skutečně došlo – se svět dozvěděl například o misích nasměrovaných proti spisovateli Milanu Kunderovi, počítalo se rovněž s infiltrací agentů do Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a nechybí ani detailní popis diverzních a sabotážních akcí na našem území v závěru šedesátých let minulého století. Víme to díky zveřejnění části celého archivu, o které se postarala Velká Británie. Ve skutečnosti ale uvolnila jen 19 z celkového počtu 33 složek a navíc jen prostřednictvím strojopisných záznamů. Všechny ručně psané poznámky Vasilije Mitrochina totiž zůstávájí i nadále tajné.

Zdroj: Christopher Andrew a Vasilij Mitrochin: Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom