Tajný projekt americké armády obchází zákony o zbraních v kosmu

O tomhle americkém nápadu jste ještě neslyšeli. 
Čistý wolfram
Čistý wolfram
Alchemist-hp
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Roku 1967 podepsaly velmoci smlouvu, která zakazuje, aby na oběžné dráze Země byly umístěné jaderné, biologické nebo chemické zbraně. To v podstatě znemožňuje jakoukoliv militarizace vesmíru – vzduchovkou se bude na oběžné dráze střílet jen těžko. Jenže autoři této smlouvy nemysleli na americkou vynalézavost, která je schopná přeměnit na účinnou zbraň cokoliv. V tomto případě jsou to obyčejné tyče. Pokud se použijí ty wolframové, pak mohou, shozené z oběžné dráhy, zasáhnout město na Zemi silou mezikontinentální balistické střely.

Líný pes

Už během války ve Vietnamu přišlo americké letectvo s projektem bomb nazývaných Líný pes (Lazy dog). Šlo o prachobyčejné kusy železa dlouhé asi 7 centimetrů vybavené směrovými křidélky. Ani neměly žádnou explozivní nálož – jen se po stovkách shazovaly na vietnamské území. Díky velké výšce mohly tyto tzv. kinetické zbraně dosáhnout obrovské rychlosti – a přes 1000 kilometrů za hodinu. Když pak dopadly na zem, mohly prorazit 30 centimetrů silný vyztužený beton. A to je pro tento úkol stačilo shodit z výšky pouhý kilometr nad zemí.
Princip této zbraně je vlastně dětsky jednoduchý: funguje to jako výstřel z pušky, jen není třeba střílet, protože potřebnou energii udělí zbrani zadarmo gravitace. A na základě toho vznikl projekt Thor.

Bůh hromu

Místo stovek drobných projektilů shazovaných z výšky kilometru nebo dvou, bylo jádrem projektu Thor shození velkého projektilu z výšky několika desítek tisíc metrů. Američtí vědci spočítali, že nejúčinnější bude shazovat wolframové tyče dlouhé asi tři metry a 30 centimetrů silné v průměru. Můžete si je představit jako stožáry. Ty by během pádu atmosférou nabraly rychlost desetinásobku rychlosti zvuku.
K čemu to? Kombinace hustoty wolframu a rychlosti díky pádu by způsobila, že by tyče prorazily desítky metrů půdy – a tím by snadno zničily jakékoliv sebehlouběji zakopané bunkry. A současně by síla, kterou by wolframové tyče předaly zemi, způsobila nesmírně silnou explozi – v podstatě podobně silnou, jakou má jaderný výbuch, ale bez toho, aby po něm zbyl jakýkoliv jaderný spad

Navíc by se proti takové zbrani nesmírně těžko bránilo: rychlost pádu ve spojení s extrémně malým radarovým profilem totiž znamenají, že by ji obrana nepřítele zřejmě ani nestihla zaměřit, natož aby ji dokázala během akce zničit. Podle některých zdrojů by trval dopad na cíl od odpálení pouhých 15 minut!
Tento plán vznikl v době studené války, zabránila mu ale cena. Wolfram je opravdu těžký materiál, takže by vynesení byť jen jediné takové tyče vyšlo přibližně na 230 milionů dolarů, což tehdy byla nepředstavitelná suma.

Kdy se vrátí Thor?

Jenže s tím, jak se zlepšují technologie, by se Thor zase mohl vrátit, a to dříve, než si myslíme. Reálně o obnově tohoto zbrojního programu uvažovala už Bushova vláda, když řešila, jak ničit nepřátelská jaderná zařízení během války proti terorismu po 11. září. Je otázkou, jak se k ní postaví například nová složka americké armády, o jejímž vzniku rozhodl Donald Trump – Vesmírná armáda USA.  Je totiž pravda, že v současné době cena za vynesení nákladu na oběžnou dráhu rychle klesá, zejména díky americkým soukromým společnostem, jako je například Space X miliardáře Elona Muska. Kombinace snahy přenést nějakým způsobem zbrojní průmysl do vesmíru, nízkých cen za dopravu zboží do kosmu a „něčeho nového“ s dostatečnou odstrašující silou, by mohla způsobit, že se už brzy dočkáme obnovení projektu Thor… 
Text: MK

Reklama
Reklama