Tajná mise tajných služeb tajného špionážního satelitu se stala veřejnou. Ale je v tom trik

Space X, je dnes už mezinárodně uznávanou společností, kterou si najímá i americká vláda k tomu, aby do vesmíru vynášela celou plejádu nákladů. Od vybavení pro Mezinárodní vesmírnou stanici, až po tajné špionážní satelity, k čemuž došlo včera.

Pohled klíčovou dírkou

Satelity KH (Key Hole), tedy klíčová dírka, slouží už dobré tři desítky let a jejich původní hlavní náplní bylo pořizování fotografií vojenských prostorů, pohybů přesunů vojenské techniky a sledování aktivity na území států, které byly buď považovány přímo za nepřátelské, nebo alespoň za ne příliš přátelsky nakloněné. Je jen logické, že jejich orbitální dráhy patří mezi extrémně utajované informace, byť tvůrci hoollywoodských trháků, respektive filmoví padouši, dokážou „přeprogramovat“ dráhu satelitu z kdejaké garáže. Faktem ale je, že družice KH spadají pod správu amerického úřadu s názvem The National Reconnaissance Office a dostat se ke kódům měnícím orbitální dráhu družic je v podstatě nemožné.

Program Corona, což byl vlastně předchůdce současného špionážního programu, byl realizován v letech 1959–1972 (v té době byla na orbitě KH-4). Vzhledem k tomu, že studená válka běžela na plné obrátky, tak nikoho nepřekvapí, že snímkování se zaměřovalo zejména na Sovětský svaz a Čínu. První satelity měly z dnešního úhlu pohledu takřka směšné rozlišení – 7,5 metru, ale poměrně rychle se kvalita zlepšovala. Už v roce 1972 mohli analytici sledovat snímky v rozlišení necelých dvou metrů. Dalším historickým omezením byla skutečnost, že neexistovala digitální fotografie a snímky, respektive nafocené filmy, bylo nutno dopravit na Zemi. V praxi podobný proces vypadal tak, že návratové pouzdro s nafocenými filmy se na panáku snášelo k zemi. Aby se ale po přistání nedostalo do nepovolaných rukou, ještě za letu jej sebral letoun letící s utajeným posláním. Podrobnosti o tajném programu Corona začaly prosakovat na veřejnost až na počátku sedmdesátých let, k oficiálnímu odtajnění došlo v roce 1992. Není divu, v té době už byly na orbitě mnohem dokonalejší snímkovací technologie.

"Když jsme začínali, měli jsme méně než 13 lidí, méně než 80 metrů čtverečních a rozpočet pod 100 tisíc dolarů," vzpomíná v tajném dokumentu CIA Osmond Ritland z amerického letectva, který program Corona zaštiťoval. "A teď, na podzim 1972, máme přes 1500 lidí, kteří pracují na programu Corona. Máme 30 milionů dolarů rozpočtu na každý rok. Máme přes 37 tisíc metrů čtverečních plochy pro naši práci," napsal před několika lety technet.cz. Z odtajněných materiálů byl o programu Corona dokonce natočen hodinový dokument A Point in Time: The Corona Story, který je dnes volně dostupný v National Archives and Records Administration.

Raketa Falcon 9 a tajný náklad

Ačkoli studená válka minula, svět se znova začíná polarizovat a potřeba sledování „nepřátelského“ či lépe řečeno „zájmového“ území se nesoustředí jen na několik jasně definovaných zemí. Falcon 9 je nosná raketa, jež je svým tahem a nosností srovnatelná s ruskými raketami Angara 5 a Proton, americkými Delta IV a Atlas V a čínské Čchang-čeng 5. Její včerejší start s mysu Canaveral byl veřejný (něco podobného už dnes nelze utajit) a obecně se ví, že Space X využívá použité první raketové stupně k opakovaným startům. Zatímco o startu se vědělo, náklad příliš veřejný nebyl – jde totiž o novou špionážní družici a bylo by – s velkou nadsázkou napsáno – poněkud hloupé, nelogické a kontraproduktivní prozradit novinářům, kde a co má sledovat.

Text: Topi Pigula