Ruští vojáci dostanou do 4 let neprůstřelné vesty schopné odolat těžkému kulometu. Z čeho budou vyrobeny?

Ruská armáda se chystá na výraznou modernizaci výstroje. Vybavení nové generace má dorazit do roku 2025 a má zahrnovat i unikátní neprůstřelné vesty schopné zastavit kulku z těžkého kulometu.
Rusko se v současnosti připravuje na výraznou obměnu armádní výstroje
Rusko se v současnosti připravuje na výraznou obměnu armádní výstroje
Getty Images

reklama

Ruská armáda se chystá na rozsáhlou modernizaci výbavy pozemních sil, v rámci které doplní, případně zcela nahradí aktuální systém Ratnik. Ten zahrnuje v podstatě vše od bot přes neprůstřelné vesty až po svítilny. Inovace je v plánu kvůli zvyšujícím se nárokům a povaze moderních konfliktů a do roku 2025 by tak do výbavy ruské armády měl vstoupit systém Sotnik společnosti Rostec.

Ten zahrnuje například protiminové boty, antitermální oblek, který skryje vojáka před odhalením, aktivní protiradarové prvky nebo systém pro automatizované velení včetně průhledového displeje s informacemi na vyžádání. Největší pozornost nicméně vzbudila plánovaná neprůstřelná vesta, která má podle slibovaných specifikací zastavit projektil kulometu ráže 12,7 mm, tedy pověstný .50 BMG pro kulomety M2 Browning nebo například odstřelovací pušku Barrett M82.

Polyethylenová supervlákna

Pro kontext uveďme, že aktuálně používané neprůstřelné vesty armády USA dokážou zastavit projektil ráže 7,62 mm, vše je ale vyváženo hmotností vesty, která přesahuje 10 kilogramů. Jak těžká tedy může být nová ruská vesta? Paradoxně lehčí než současná americká, což má být dáno použitím polyethylenového „supervlákna“. Jinými slovy, velkou část materiálu popisované vesty bude tvořit plast. Zesměšňování a zjednodušené označení nové výstroje za plastovou však není na místě, neboť plasty jsou dnes doslova všude včetně kevlarových vláken, z nichž se obecně neprůstřelné vesty vyrábějí.

Ruská technologie chce nicméně využít jindy spíše nežádoucí vlastnost plastu, kterou je tavení. Pokud plast dostatečně zahřejete, začne se tavit, což narušuje jeho strukturu a výrobek z něj se začíná ničit. V případě neprůstřelné vesty a rozžhaveného projektilu by ovšem mohlo tavení pomoci projektil zastavit právě množstvím plastu, které na něm ulpí. Čím víc plastu, tím efektivnější brždění projektilu a tím vyšší ochrana. Pravdou ovšem je, že nikdo vestu zatím neviděl a je složité odhadnout, kolik plastu by bylo pro zastavení výstřelu vlastně potřeba, případně nakolik pohodlné by bylo takovou vestu nosit.

Stranou pak nemůže zůstat obrovská míra kinetické energie (při dopadu by se mohla pohybovat kolem 15–20 tisíc joulů), kterou by voják tlumil svým hrudníkem. Samo o sobě by zastavení projektilu ráže 12,7 mm mohlo mít za následek zlomeniny kostí, krvácení a pravděpodobně i vyřazení vojáka z boje, i když by nebyl výstřelem přímo usmrcen.

reklama

reklama