Ruské tulipány nepůjdou do šrotu. Zabíjejí v Sýrii a budou strašit dál…

Sovětská armáda už před několika desítkami let zavedla do výzbroje těžké samohybné minomety nesoucí jméno Tulipán. Nyní to vypadá, že si je ruská armáda chce ponechat i nadále.
Tulipány v akci během cvičení ruské armády na Dálném Východě
Tulipány v akci během cvičení ruské armády na Dálném Východě
profimedia.cz

Před nedávnem ruská armáda prováděla cvičení pozemních jednotek v Přímořském kraji na Dálném východě a mezi zbraněmi, které se cvičení účastnily, se objevily i letité těžké samohybné minomety 2S4 Tulpan (česky Tulipán). Tato monstra představující vůbec největší minomety na světě s ohromující ráží 240 mm se dostala do výzbroje sovětské armády v polovině 70. let. V posledních letech naprostá většina z nich rezivěla ve skladištích, podle vyjádření představitelů ruské armády je však čeká znovuzrození nebo přinejmenším prodloužení služební kariéry.

Povstanou tulipány z prachu skladišť?

Oficiální ruské armádní zdroje tvrdí, že armáda má v současné době ve stavu něco přes 400 samohybných minometů 2S4 Tulpan. Ovšem ruští vojáci využívají už po léta jen několik kusů, a to pouze k výcviku. V jakém stavu jsou ostatní minomety, to nikdo neví. Každopádně teď je chce armáda uschopnit a opět nasadit k řadovým útvarům. Jestli je to jen zbožné přání, nebo dojde na opravy a znovuoživení většiny tulpanů, to ukáže až čas.

2S4 Tulpan v palebné pozici
Autor: profimedia.cz 2S4 Tulpan v palebné pozici

Jak již bylo řečeno, 2S4 Tulpan je nejtěžším minometem s největší ráží hlavně na světě. Vždyť ráži 240 mm měla například střední děla bitevních lodí, v případě tulpanu jde ale o minomet! Jeho vznik se datuje do konce 60. let. V té době velení sovětské armády vydalo požadavky na celý soubor nových dělostřeleckých zbraní, které měly nahradit typy, jež pamatovaly ještě druhou světovou válku.

Je zajímavé, že nové dělostřelecké prostředky dostávaly jména z říše květin. Minomet 2S4 dostal, jak už víme, pojmenování Tulpan, tedy Tulipán, houfnice 2S3 ráže 152 mm nesla jméno Akacija (Akát), houfnice 2S1 ráže 122 mm zase Gvozdika (Katafiát), univerzální houfnice 2S5 pro změnu Giacint (Hyacint) a samohybná superhoufnice 2S7 ráže 204 mm se jmenovala Pion (Pivoňka).

Hlaveň jako z bitevní lodě

Tulpan byl projektován jako těžký minomet pro ničení opevnění a fortifikačních staveb, železobetonových krytů a bunkrů, velitelských stanovišť i uskupení živé síly a vozidel, popřípadě postavení dělostřeleckých nebo raketových baterií. Tomu odpovídají i palebné výkony, minometné granáty tulpan dokáže vrhnout až do vzdálenosti neuvěřitelných 20 km. Proč vůbec sovětská armáda potřebovala tak masivní minomet, když měla k dispozici celou škálu polních kanonů i houfnic a to včetně samohybných?

Starý, ale monstrozní ruský minomet -  2S4 Tulpan - sklopená hlaveň
Autor: Wikipedia commons Starý, ale monstrozní ruský minomet - 2S4 Tulpan - sklopená hlaveň

Důvod je jednoduchý. Protože minometné granáty létají po balistické křivce horní skupinou úhlů, dopadají na zem téměř kolmo. Proto jsou také střepinový účinek i síla tlakové vlny rozprostřeny rovnoměrně a ve všech směrech. Dělostřelecké granáty ale létají po plošších balistických křivkách a dopadají do cíle pod menším úhlem, proto je účinek tlakové vlny i střepin prostorově omezený. V mnoha případech je tedy minometný granát efektivnější a ničivější.

Tulpan může vézt 20 vysoce explozivních granátů o váze 134 kg a k tomu ještě deset granátů s pomocným raketovým motorem, které váží 230 kg. Standardní granáty můžou doletět až do vzdálenosti 10 km, těžší s raketovým motorem pak do oněch již zmiňovaných 20 km. U minometu je důležitá i hodnota minimálního dostřelu a ta činí 800 m. Zajímavé je, že sovětská armáda měla vedle konvenčních granátů ve výzbroji i granáty s chemickou bojovou látkou a dokonce i s jadernou hlavicí.

Při nasazení tulpanů v Čečensku ruská armáda dokonce použila granáty s laserovým naváděním. Nicméně o přesnost palby Rusům tak úplně nešlo, neboť to byly především právě tulpany, které se velkou měrou zasloužily o devastaci celých čtvrtí města Grozného a velké množství civilních obětí. Laserové granáty se testovaly, špinavou „práci“ odvedly hlavně konvenční granáty.

Tulipány v Sýrii i Československu

Sovětská armáda zavedla tulpany do výzbroje v roce 1975 pod označením SM-240 (častěji se ale používá kód 2S4). Tulpan je vlastně složen z pásového vozidla GMZ a minometu M-240. Ten existuje i v klasické tažené verzi, tulpan tedy nevznikl jako nová zbraň, ale jako kombinace dvou existujících systémů a jako doplněk k samohybným těžkým houfnicím.

Nabíjení 2S4 Tulpan není nic jednoduchého
Autor: profimedia.cz Nabíjení 2S4 Tulpan není nic jednoduchého

Minomet je k vozidlu uchycen otočným kloubem na zádi. Nabíjení probíhá automaticky a do zadní části hlavně podobně jako u kanonů nebo houfnic. Také střelba je automatická, pětičlenná posádka vše řídí pomocí dálkového ovládání. Ovšem munice je umístěna uvnitř vozidla a posádka ji musí před střelbou poměrně komplikovaně vytahovat ven pomocí jeřábu. K obraně minometu slouží lafetovaný lehký kulomet PKT ráže 7,62 mm. Celé monstrum váží kolem 27 tun a motor o výkonu 375 kW jej dokáže rozjet na zhruba 60 km/h, ovšem na zpevněných silnicích.

Není bez zajímavosti, že tulipány se dostaly i do zahraničních armád, tedy přesněji řečeno jen do dvou. V 80. letech jedna zásilka tulpanů putovala do Sýrie. Ty se teď v řadách syrské armády podílejí na masakrování civilního obyvatelstva i odpůrců Asadova režimu. V roce 1985 tulpany dostala i tehdejší Československá lidová armáda. Konkrétně šlo jen o čtyři kusy, které sloužily v posádce v Žamberku. V roce 1991 však byly vyřazeny a skončily v muzeu.

Text: DP

reklama