Rekordy ve světě savců: Nejrychlejší běžec a nejpomalejší flákač

Příroda nás neustále udivuje výkony, o nichž si my lidé, můžeme nechat jen zdát. I přesto, že jsme se rozhodli se nazývat člověkem moudrým, tedy Homo sapiens, nic to nemění na faktu, že většině savců nestačíme.
Zvířecí rekordy - nejrychlejší i nejvytrvalejší savci - Pumě tváří v tvář
Zvířecí rekordy - nejrychlejší i nejvytrvalejší savci - Pumě tváří v tvář
Art G. wikipedia commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Příroda a její pestrost, krása a zvláštnosti nás nepřestávají udivovat. Nad některými fyzickými výkony savců zůstává zdravý rozum stát a často nad nimi nevěřícně kroutíme hlavou. Pojďme se podívat na několik savců, kteří pyšní titulem nejrychlejší, nejpomalejší, nejlepší skokan nebo třeba nejhlouběji se potápějící savec.

Tam, kde rychlost rozhoduje o bytí a nebytí

Bezkonkurečně nejrychlejšího sprintera asi zná každé malé školou povinné dítě. Notoricky známý gepard (Acinonyx jubatus) je opravdovým specialistou na krátké a rychlé akce. Tento král rychlých běhů žije a loví na otevřených pláních v Africe, Íránu, Turkmenistánu a Afghánistánu a dosahuje na tratích o délce přibližně půl kilometru maximálních rychlostí kolem 96 km v hodině. Předpokládá se ale, že vzhledem k tělesné stavbě dokáže tato kočka vyvinout rychlost až 116 km/h. Zásadní roli u něj hrají nezatažitelné drápy, dlouhé nohy, extrémně pohyblivá páteř a kolem 80 cm dlouhý ocas, který vyvažuje tělo při rychlém běhu. V roce 1999 byly v Kapském městě v JAR pořádány oficiální gepardí dostihy. Gepardu Nyana-Spier byl na trati dlouhé 100 m naměřen neskutečný čas 6,08s s tím, že dokázal zrychlit z 0 na 80km/h za 3,6s.

[[nid:]]

Zatímco gepard je opravdovým nepřekonatelným králem krátkých tratí, na středně a velmi dlouhých vzdálenostech dominuje vidloroh americký (Antilocapra americana). Studiem tohoto tvora na západoamerických pláních bylo prokázáno, že na vzdálenosti 6,4 km dokáže běžet téměř konstantní rychlostí 55 km/h. Na kratších vzdálenostech se jeho rychlost ještě zvyšuje – na 1,5 kilometrové trati udrží rychlost 68 km/h a na 800 m dokonce 88 km/h.

Ve vodě je nejrychlejším savcem kosatka dravá (Orcinus orca), která dokáže dlouhodobě plout rychlostí až 55 km/h. Podobnou rychlost umí vyvinout na krátkou vzdálenost i sviňucha běloploutvá (Phocoenoides dalli).

Čím pomaleji, tím lépe

Vůbec nejpomalejším savcem ze všech je živočich s příznačným názvem lenochod tříprstý (Bradypus tridactylus), který žije v tropických oblastech Jižní Ameriky. Kdybyste ho potkali na zemi, museli byste se hodně snažit, abyste ním dokázali „držet“ krok. Pohybuje se totiž průměrnou rychlostí 0,11 – 0,16 km/h (tj. 01,8 - 2,4 m/minutu). Ve větvích stromů je o něco rychlejší a jeho rychlost dosahuje až 0,4 km/h. Skutečně sprinterské lenochodí schopnosti prokazují samice obávající se o svá mláďata. V takovém případě dokáží překonat vzdálenost 4 m za jednu minutu. Naštěstí většinu času tráví v korunách stromů a zde nemá mnoho přirozených nepřátel.

Titáni mezi vytrvalci

Savci dokáží podávat i ohromné vytrvalostní výkony. Nejzdatnějšími z nich jsou zvířata, která každoročně podnikají dlouhé migrační poutě za potravou. Nejdelší trasa, kterou dokáží savci bez zastávky překonat je 1200 km. Řeč je hlavně o bizonech (Bison bison) a slonech afrických (Loxodonta africana). Pozadu nezůstávají ani sobi polární nebo třeba medvědi lední, kteří se přesouvají na vzdálenosti dlouhé až 1000 km. Ze savců, kteří žijí na našem území můžeme na nejzdatnějšího vytrvalce pasovat vlka, který dokáže za noc uběhnout až 80 km.

Skoky pro radost i obživu

Většina z nás by mezi absolutními rekordmany ve skoku do dálky hledala na prvním nejspíš místě klokany, ale není tomu tak. Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) a irbis (Uncia uncia) dokáží přeskočit neuvěřitelných 13,4 – 15,5 m.

Levhart mandžuský

Rozeznáte je? Gepard x levhart x jaguár x panter

Pravdou ale zůstává, že klokani jsou opravdu považováni na skokany par excellance. Mezi velkými druhy klokanů dominuje klokan rudý (Macropus rufus). Ten dokáže z plné rychlosti v případě ohrožení přeskočit vzdálenost 12,8 m. Zásadní roli v jejich fenomenálním odrazu hrají pochopitelně silné zadní nohy. V letové fázi je nepostradatelný jejich dlouhý a svalnatý ocas, bez kterého by rychle ztratili rovnováhu.

V těsném závěsu za klokanem rudým bychom ve výsledkové listině skoku dalekého našli impalu (Aepyceros melampus) nebo jelena lesního (Odocoileus virginianus), jejichž skoky měří kolem 12ti metrů.

Překvapivým členem elitní skupiny suchozemských skokanů je zajíc polní (Lepus europaeus), který dokáže v případě ohrožení překonat jediným odrazem vzdálenost 7 m.

Kdybychom chtěli sestavit výsledkovou listinu ve skoku do výšky, našli bychom na prvním místě delfína skákavého (Tursio truncatus ) s výkonem 8 m. Do této výšky však skáče jen velmi zřídka a jeho nejvyšší skoky končí zpravidla kolem 6,2 m. Mezi suchozemskými savci dominuje jaguár (Panthera onca), který přeskočí 5,5 m. Podobně jsou na tom i další velké kočkovité šelmy levhart a puma (Felis concolor). Byla pozorována puma, která aby ochránila svou kořist v podobě srnce, vyskočila s úlovkem v tlamě do výšky 3,6 m.

Ani mezi menšími savci nejsou žádná „ořezávátka“. Průměrně velký zajíc přeskočí s přehledem překážku vysokou dva metry a podobně se na tom i např. tarbikomyš.

Text: David Hainall

Reklama
Reklama