Putin představil nové ruské strategické zbraně. Jaké to jsou?

Ruská střela na jaderný pohon
Ruská střela na jaderný pohon
SputnikNews

reklama

Začátkem března přednesl ruský prezident Vladimír Putin projev před parlamentem, v němž krom jiného ukázal některé nové strategické zbraně. Mezi ně patří nová mezikontinentální raketa RS-28 Sarmat, hypersonická tělesa Avangard, střely Kinžal, autonomní jaderné ponorky i neznámé střely s plochou dráhou letu.

RS-28 Sarmat: Mezikontinentální raketa

Velkou pozornost na sebe přitahuje nová mezikontinentální raketa RS-28 Sarmat i proto, že má ve výzbroji raketových vojsk nahradit těžké rakety RS-36M2 známé pod označením NATO jako SS-18 Satan. Tato více než 200 t vážící raketa byla do výzbroje raketových vojsk zařazena už v roce 1974 jako nosič původně jen jediné, ale zato silné 20 Mt jaderné hlavice. Posléze však byla uzpůsobena k nesení osmi nebo až deseti jaderných hlavic.

Nová RS-28 Sarmat (v kódu NATO SS-X-30 Satan 2) používá stejně jako její předchůdkyně ve svém 1. stupni silné raketové motory na kapalné pohonné látky a vzhledem ke svým rozměrům může startovat pouze z chráněných raketových sil. Hlavní vylepšení ovšem mají spočívat na horních stupních rakety a posléze hlavicích. Aktuálně probíhá fáze testování včetně zkušebních startů, zařazení RS-28 do výzbroje je tak otázkou nejbližších let.

Ruská jaderná raketa
Autor: Mikchael CC BY 3.0 Ruská jaderná raketa

Se svou hmotností opět kolem 200 t (podle některých zdrojů dokonce kolem 220 t) patří do kategorie těch vůbec nejtěžších vojenských raket a má disponovat takovou nosností, že dokáže vynést až deset těžkých nebo až patnáct lehčích jaderních hlavic. Největší pozornost na sebe ovšem strhává, protože má být nosičem hypersonických těles s jadernou hlavicí, které mají být schopny překonat jakýkoliv protiraketový štít.

Avangard: Hypersonické těleso s jadernou hlavicí

O vývoji hypersonického tělesa s jadernou hlavicí známého jako Avangard nebo také pod označením Yu-71/Yu-74 se už nějakou dobu mluvilo. Podle dostupných informací má být těleso vynášeno buď právě raketou RS-28 Sarmat, nebo menší raketou RS-26 Jars.

Hypersonická tělesa mají oproti standardním bojovým hlavicím vynášeným velkými raketami jinou dráhu i rychlost. Kvůli tomu mají být podstatně hůře zachytitelná antiraketami současných protiraketových systémů. Zejména u raket krátkého až středního doletu, pak mohou poskytovat i delší dolet.

O samotných hypersonických tělesech Avangard bohužel nevíme mnoho. Podle různých prezentací a dřívější předpokladů by však měly být schopny více manévrovat a snad se i vyhýbat protiraketovým obranám. Na druhou stranu na hypersonických tělesech a zbraních různého druhu pracuje celá řada států a některé z popisovaných vlastností jsou možné. Podle některých zdrojů už přitom měla být zahájena menší sériová produkce, byť se jedná opět o neověřitelnou informaci.

Kinžal: Hypersonická střela

Mezi hypersonické zbraně patří i vzdušně-raketový systém Kinžal Ch-47M2, který byl do ověřovacího provozu u ruského letectva přijat v prosinci minulého roku. Ten v podstatě spočívá ve vynášení taktické rakety těžkým stíhacím letounem MiG-31, který ji má následně po dosažení výšky a rychlosti odpalovat.

Střela Kinžal na první pohled vychází z taktické rakety Iskander, která má sama o sobě dostřel kolem 500 km, byť neoficiálně zřejmě více. Na délku měří raketa zhruba 7,3 m a váží kolem 3880 km. Za hypersonickou je střela, respektive raketa označována z důvodu rychlosti převyšující pětinásobek rychlosti zvuku – touto logikou bychom ovšem za hypersonické mohli označovat většinu velkých raket.

Při vypuštění z MiGu-31 má střela pod označením Kinžal zasáhnout cíl vzdálený až 2000 km a být schopná manévrovat. To ostatně bylo předvedeno i na klipu, v němž přesně zasáhla námořní plavidlo. Zásadní výhoda má ovšem spočívat v tom, že nesená střela pod letounem není přímo ovlivněna svým vlastním dostřelem.

Status-6: Ponorka s jadernou náloží

Jako zbraň, kterou snad nikdo nemůže myslet vážně, bychom mohli představit projekt autonomní ponorky Status-6. První vážnější informace na veřejnost pronikly před několika roky, ale nebylo jasné, zda se nejedná o dezinformaci. A soudě podle vyjádření Vladimíra Putina, nejedná.

Tahle ponorka vyvolala zájem především kvůli tomu, že nese jadernou hlavici – ale ne raketu s jadernou hlavicí, jen jadernou hlavici. Celý nápad má spočívat v tom, že se ponorka nepozorovaně přiblíží k přímořskému městu nebo námořní základně a jadernou hlavici přímo na místě odpálí. Dokonce se přitom spekuluje, že tou hlavicí by mohla být tzv. kobaltová jaderná bomba, ale i toto patří do sféry spekulací.

V jaké fázi je však vývoj nebo snad stavba těchto ponorek, není vůbec jisté. Služby Spojených států amerických nicméně zaznamenaly první testy ponorky v arktických vodách v roce 2016 a i v nedávné revizi jaderné doktríně měla být stále ve vývoji.

Střela s plochou dráhou letu

Naopak možná největším překvapením byla informace o vývoji střely plochou dráhou letu využívající jaderný pohon, jejíž zkoušky už dokonce měly být zahájeny ke konci minulého roku. Podle vyjádření ruského prezidenta mají mít tyto střely prakticky neomezený dostřel a opět mohou manévrovat a tím snižovat pravděpodobnost svého zničení protiraketovou obranou.

Velkou neznámou u takové střely je však samotný jaderný pohon, o němž nevíme vůbec nic. Jak Spojené státy americké, tak Sovětský svaz jako předchůdce dnešního Ruska se už o něco takového snažili v případě letounů až do 60. let a to právě kvůli operačnímu doletu. Ze všech těchto projektů nakonec sešlo i kvůli problémům s ozářením posádky. Krom toho probíhal také vývoj raketových motorů s jaderným pohonem, které byly určeny pro meziplanetární lety v kosmonautice a pro využití na střelách na Zemi nejsou vhodné.

Je tedy otázkou, jaký pohon a jaké parametry nové ruské střely s plochou dráhou letu využívají. Přece jen současné střely mají dolet řádově maximálně v jednotkách tisíc km a ani zdaleka se tedy nepřibližují dostřelu mezikontinentálních raket.

Text: Michal Polák

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama