Nejdůležitější bitvy 1. světové války aneb miliony padlých pro pár kilometrů

Velká válka byla plná bitev a padlých. Těchto deset z nich se krvavě zapsalo do historie.
Fotka z válečného filmu 1917
Fotka z válečného filmu 1917
Universal pictures

I po tolika letech stále děsivá první světová válka (1914–1918) patří mezi nejhorší válečné konflikty lidských dějin. Během střetů přišlo o život odhadem 10 milionů lidí a více než dvojnásobný počet utrpěl zranění. Boje se odehrály na východních i západních frontách, na Blízkém východě, v Africe a na moři. Pojďme se podívat na 10 výjimečných bitev celého konfliktu.

První světová válka a první tanky
Autor: John Hassall První světová válka a první tanky

1) První bitva na Marně

Po vypuknutí války Německo doufalo, že se vyřazením Francie podaří odvrátit boje na dvou frontách. Ačkoli se německý útok začátkem září 1914 vyvíjel zprvu dobře, francouzský a britský protiútok přinutil Němce po několika dnech ustoupit. První bitva na Marně předznamenala skutečnost, že válka nebude rychlá a rozhodně neskončí do prvních Vánoc, jak si původně většina lehkovážně myslela. Konflikt, též zvaný jako „zázrak na Marně“, také světu ukázal sílu moderních zbraní. Hrozivé ztráty na životech proměnily otevřenou bitvu na zákopovou.

Střet britské a německé jízdy v bitvě na Marně
Autor: Richard Caton Woodville Střet britské a německé jízdy v bitvě na Marně

2) Bitva o Gallipoli

Cílem bitvy o Gallipoli bylo umožnit spojeneckým lodím průjezd Dardanelským průlivem. Kontrola takto důležitého strategického území by vojskům dovolila útok na někdejší Konstantinopol (dnes Istanbul). Dohodové plány však nepočítaly s vervou, jakou se budou síly Osmanské říše bít. Za úsvitu 25. dubna 1915 jejich jednotky přistály na poloostrově Gallipoli v Turecku, britské a australské jednotky však byly rychle napadeny odhodlanými osmanskými protivníky. Katastrofou skončil i pokus britské flotily proniknout úžinou po vodě. Postup byl zastaven, přibývalo mrtvých a zraněných, letní vedra situaci ještě zhoršovala. Ani srpnový útok kartami nezamíchal a nastala patová situace. Původní plány se nezdařily a v prosinci bylo rozhodnuto o evakuaci.

Novozélandské jednotky se vyloďují na plážích poloostrova Gallipoli
Autor: Wikimedia Commons Novozélandské jednotky se vyloďují na plážích poloostrova Gallipoli

3) Bitva u Jutska

Na přelomu května a června 1916 proběhla největší námořní bitva první světové války, ve které poměřila síly britská a německá plavidla. Bitvy u Jutska se účastnilo 250 lodí a zhruba 100 000 mužů. Námořní střet dopadl neúspěchem pro obě strany. Britové přišli o 14 lodí a ztráty na životech čítaly přes 6000 mužů. Císařské Německo pozbylo 11 lodí a více než 2500 mužů. Ačkoli si obě strany nárokovaly vítězství, v obecném měřítku k zásadnímu zvratu nedošlo.

Panorama námořní bitvy u Jutska
Autor: Montague Dawson Panorama námořní bitvy u Jutska

4) Bitva u Verdunu

Bitva u Verdunu byla nejdelší bitvou Velké války (21. února – 18. prosince 1916). Patřila také k jedné z nejnákladnějších a nejkrvavějších. Konflikt začal německým útokem na opevněné francouzské město Verdun. Pro francouzskou stranu se průběh bojů nevyvíjel zprvu dobře. Zdatným velením, efektivní logistikou a vojenskou oddaností však docílila defenzivního vítězství. Na obou stranách přišlo během měsíců tvrdých bojů o život obrovské množství vojáků. Útočící Němci odepsali přes 430 000 mrtvých nebo zraněných, bránící se Francouzi přibližně 550 000. Bitvě u Verdunu se proto přezdívá „verdunský mlýnek na maso“.

Francouzský protiútok v bitvě u Verdunu
Autor: Giuseppe Rava - ilustrace z knihy Ian Sumner: French Poilu Francouzský protiútok v bitvě u Verdunu

5) Bitva na Sommě

Bitva na Sommě (1. července – 18. listopadu 1916) měla být rozhodujícím vítězstvím na západní frontě. Společnou operací chtěly britské a francouzské síly Němce rozdrtit. Úspěch se však nekonal a pro mnohé Brity zůstává výsledek bitvy nejbolestivější epizodou 1. světové války. Intenzivní německý tlak u Verdunu ale zapříčinil, že namísto Francouzů převzali hlavní útok Britové. Ani sedmidenním bombardováním však nebylo dosaženo kýženého průlomu. Během prvního dne bylo zabito přes 19 000 mužů, zraněných pak téměř dvakrát tolik. Několik měsíců zakopané německé jednotky neustoupily a začala dlouhá bitva s nejasným koncem. Během 141 dní zaznamenala britská strana postup o pouhých několik kilometrů a obě strany nakonec ztratily více než milion mužů. Bitva na Sommě se do britské historie zapsala jako jedna z nejčernějších.

36. ulsterská divize byla při útoku na Sommě prakticky zničena
Autor: Beadle painting Belfast CC 36. ulsterská divize byla při útoku na Sommě prakticky zničena

6) Brusilovova ofenzíva

Brusilovova ofenzíva (4. června – 20. září 1916) patří mezi nejúspěšnější ruskou ofenzívu první světové války. Průlomová operace byla pojmenována po veliteli akce Alexeji Brusilovovi. Ten využil krátkého, ale efektivního dělostřeleckého bombardování a nasazení úderných oddílů, čímž do bitvy přivedl moment překvapení. Brusilovova ofenzíva se časově shodovala s britským útokem na Sommě, čímž měla za cíl zmírnit tlak na Francouze a západní frontu. Německá strana byla touto operací přinucena vyslat své jednotky na východní frontu, kde měly podpořit rakouského spojence. Závislost Rakouska-Uherska na Německu vzrostla, což zvýšilo tlak na německé zdroje.

Útok kozácké jízdy ve Východním Prusku v roce 1914
Autor: Reddit/Alexander Yuriyevich Averyanov Útok kozácké jízdy ve Východním Prusku v roce 1914

7) Třetí bitva u Yper

Oblast kolem belgického města Ypry byla po celou válku klíčovým bojištěm. Cílem bitvy u Passchendale (31. července – 6. listopadu 1917) bylo obsadit území jižně a východně od Yper a přetnout důležitý německý železniční uzel. Počáteční útoky selhaly kvůli prudkým dešťům a příliš ambiciózním plánům. Neúnavné dělostřelectvo proměnilo krajinu v močál, kde bylo těžké přežít, natož bojovat. Belgičané navíc prorazili mořské hráze, takže se oblast zatopila vodou. V září se počasí umoudřilo a umožnilo britským silám postup kupředu. Němci byli demoralizováni a odvetné útoky přispěly k dalším ztrátám na jejich straně. Déšť se však brzy vrátil a podmínky se opět zhoršily. Ačkoli Kanaďané začátkem listopadu dobyli vyvýšeniny u obce Passchendale, strategicky důležitá železnice ležela ještě kilometry daleko. Obě strany utrpěly těžké ztráty, územní zisk byl ale nulový. Třetí bitva u Yper je příkladem vyčerpávajících bojů se zbytečnými ztrátami na životech.

Kanadské jednotky v bitvě u Yper
Autor: Canadian War Museum Kanadské jednotky v bitvě u Yper

8) Německé jarní ofenzívy

Německé jarní ofenzívy (21. března – 18. července 1918) začala operace „Michael“ útokem v mlhavém ránu 21. března. Spojenci čelili na západní frontě obrovské koncentraci německého dělostřelectva, plynu a útočící pěchoty. Německá strana po porážce Ruska soustředila všechny své zdroje právě na západní frontu, kde chtěla využít výhody nad nedostatečně organizovanou obranou protivníka. Německá ofenzíva sice slavila taktické úspěchy, z hlediska celého konfliktu šlo ale spíše o strategické selhání. Koordinací spojenecké obrany byl pověřen Ferdinand Foch, který se svého úkolu zhostil na výbornou. Začátkem léta se začala situace obracet a německé ofenzívy se musely zastavit.

Německou jarní ofenzívu pomohl zastavit maršál Ferdinand Foch
Autor: Wikimedia Commons Německou jarní ofenzívu pomohl zastavit maršál Ferdinand Foch

9) Bitva u Amiens

Po odražení německých jarních útoků zahájily dohodové státy protiúder, jehož středobodem byla bitva u Amiens (8.–11. srpna 1918). Dosavadní krutě nabyté válečné zkušenosti naučily Francouze, Brity a jejich spojence používat pokročilé operační metody. Britské expediční síly (BEF) bojovaly v popředí a kombinovaly dělostřelectvo a pěchotní palebnou sílu s použitím tanků a letadel. Změny se vyplatily a doslova předznamenaly taktiku budoucích střetů. Jakmile se po čtyřech dnech bojů účinky snižovaly, ofenzíva byla zastavena a se stejnou razancí pokračovala na jiném místě. Ničivým útokům překvapení Němci jen těžko odolávali a vyčerpané německé síly se stahovaly zpět. Flexibilita, moment překvapení a metodika se vojskům Dohody vyplatily. Přestože oběti stále zůstávaly značné, územní a strategické zisky většinou rozhodly.

Britský stíhací letoun S.E.5a
Autor: box art Roden Britský stíhací letoun S.E.5a

10) Bitva u Megida

Úspěšná bitva u Megida (19.–25. září 1918) dosáhla rozhodujícího vítězství nad osmanskými Turky a jejich německými spojenci. Do začátku závěrečné ofenzívy byla zapojena jízda, pěchota, dělostřelectvo, obrněná vozidla a letadla. V druhé polovině září 1918 zahájil Egyptský expediční sbor (EEF) ofenzívu proti osmanským silám v severní Palestině a údolí Jordánu. Po intenzivní dělostřelecké palbě došlo k proražení otřesené osmanské linie. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat a nepřítel se nakonec vzdal. Vítězství u Megida otevřelo cestu australskému vojsku do Damašku. Následující týdny dohodové jednotky obsadily strategicky důležitá města, což přispělo k podepsání příměří s Osmanskou říší.

Arabové oslavují přílet prvního britského bombardéru Handley Page 22. září 1918 do Palestiny
Autor: Imperial War Museum Arabové oslavují přílet prvního britského bombardéru Handley Page 22. září 1918 do Palestiny

Text: Petr Smejkal

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama