Přežili byste jadernou válku? Nabízíme přehled toho, co by se dělo – minutu po minutě

Jižní polokoule bude v případě třetí světové války podstatně bezpečnější, než ta severní. Ideálním místem pro přežití jsou Brazílie, Jihoafrická republika nebo Austrálie.
Jaderné arzenály zatím nikdo nezrušil - na rozdíl od branné výchovy...
Jaderné arzenály zatím nikdo nezrušil - na rozdíl od branné výchovy...
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Studená válka sice skončila, ale jaderné arzenály velmocí stále obsahují dost zbraní na zničení celé planety. Co by se stalo s lidstvem v případě, že by došlo k úmyslnému nebo náhodnému odpálení nukleárních zbraní? Přežil by to vůbec někdo?

25 minut před jaderným útokem

Tohoto okamžiku se lidé po celém světě obávali více než 70 let. Konflikt mezi Spojenými státy a Ruskem se vyhrotil a uvrhl svět do jaderné války. První jaderné exploze hypotetické třetí světové války nemají za cíl bořit budovy a zabíjet lidi. Mezikontinentální balistické střely by byly vystřeleny vysoko do atmosféry, kde by explodovaly 500 kilometrů nad Spojenými státy, Evropou a Ruskem.

Účelem prvního úderu je pomocí silného elektromagnetického pulsu (EMP) vyřadit elektroniku na velké ploše USA, Evropy a Ruska. Jižní polokoule tak ztratí kontakt se severní.

Lidé na celé severní polokouli budou čelit nečekaným problémům. Zastaví se doprava, protože mnoho elektrických obvodů v autech shoří. Rozruch bude o to větší, že některá elektronická zařízení budou vyřazena, jiná ale ne. Začnou selhávat přístroje letadel – hlavně nad západní Evropu. Primárním cílem ruského elektromagnetického pulsu je totiž hlavní velitelství NATO v Bruselu.

Zatímco veřejnost je obecně ve stavu šoku, americká i ruská armáda jedou na plné obrátky. Jejich elektronické systémy jsou totiž před elektromagnetickým účinkem atmosférických jaderných explozí chráněné.

Na světě je nyní 15 000 jaderných hlavic, 5000 z nich má být demontováno. Zbytek – tedy kolem 10 000 – jsou nadále aktivní válečné zbraně. Z nich je v pohotovosti kolem 1800 – ty mohou být rychle umístěny na špice balistických raket. Drtivou většinu těchto zbraní mají USA a Rusko, Británie má v pohotovosti 40 hlavic, Francie kolem 50 kusů. Žádné jiné státy disponující jadernými zbraněmi, je nemají v pohotovosti.

Zatímco všechny britské a francouzské jaderné hlavice jsou v ponorkách, Rusové a Američané mají střely jak v ponorkách, tak na souši. Tyto střely jsou uloženy hluboko v zázemí obou států a i když je obě země mají v silech, jen Rusové disponují mobilními odpalovacími systémy.

Vystřel, nebo prohraješ

Při prvním útoku bude odpáleno nějakých 600–700 balistických střel s jadernými hlavicemi z obou států, které poletí proti sobě. Kdo udeří první, musí vystřelit i další své zbraně, protože když je nechá v silech a protivník je zasáhne, tak o ně přijde. Říká se tomu „vystřel, nebo prohraješ“.

Pouze Rusko disponuje mobilními odpalovacími zařízeními, jako jsou například mezikontinentální jaderné rakety Topol-M
Autor: istockphoto.com Pouze Rusko disponuje mobilními odpalovacími zařízeními, jako jsou například mezikontinentální jaderné rakety Topol-M

První informace ještě před tím, než se objeví oficiální zprávy, se nejspíš dozvíte z Twitteru, Facebooku a dalších internetových zdrojů, až lidé z okolí jaderných sil začnou oznamovat, že z nich vzlétá velký počet raket. Těmto střelám hromadného ničení potrvá 10–30 minut, než dosáhnou svého cíle.

10 minut před prvním jaderným útokem

Mezi první zasažená města budou patřit sídla vojenského a civilního vedení a velících struktur – Washington a Moskva. Jaderná bomba, která zničila v roce 1945 Hirošimu, měla jen tři procenta ničivého výkonu každé jednotlivé hlavice mířící na Washington.

Zatímco jaderné bomby často vybuchují ve vzduchu, Bílý dům a Pentagon zasáhnou bomby vybuchující po dopadu na zem, aby zničily také podzemní velící sály a kryty. Pětisetkilotunová hlavice by nad Bílým domem vytvořila ohnivou kouli o průměru 1,5 kilometru. Uvnitř tohoto jádra atomového výbuchu je teplota více než 5,5 milionu stupňů Celsia, která okamžitě zabije všechny v okolí. Tlaková vlna v okolí ohnivé koule je téměř stejně smrtící. Jen tohle teplo samo je schopné způsobit lidem v okruhu devíti kilometrů popáleniny třetího stupně. I desítky kilometrů od výbuchu a žáru připraví záblesk světla očité svědky o zrak.

I když budete stát od výbuchu tak daleko, že vás okamžitě nezabije, může vás přesto oslepit silný záblesk světla, který vyřadí vaši sítnici. Slepota potrvá jen několik minut, ale lidé nebudu žít dost dlouho, aby se jim zrak stačil vrátit.

Mezikontinentální balistické střely budou vystřeleny vysoko do atmosféry, kde explodují 500 kilometrů nad Spojenými státy, Evropou a Ruskem
Autor: istockphoto.com Mezikontinentální balistické střely budou vystřeleny vysoko do atmosféry, kde explodují 500 kilometrů nad Spojenými státy, Evropou a Ruskem

Při jednom pozemním výbuchu ve Washingtonu by rázem zemřelo okolo 300 000 lidí. Představte si, že po celém městě dojde k více než tuctu takových explozí.

Ve stejné době, kdy ruské bomby zasáhnou Washington, udeří Spojené státy, Británie a Francie osmdesáti hlavicemi na Moskvu. Z města se stane pláň s hořícími troskami a téměř okamžitě zemře milion lidí.

Zatímco hlavní města Ruska a Spojených států jsou v plamenech, miliardy lidí ještě nebudou tušit, že tisíce kilometrů od nich právě začala jaderná válka. Některé vlády začnou shánět informace pomocí výzvědných a meteorologických družic – buď se připojí k válce, nebo se musí pokusit zůstat stranou.

5 minut po prvním jaderném útoku

Po úvodní salvě se druhá vlna útoku zaměří na sklady jaderných zbraní a průmysl, který je spojený s jadernou válkou. Mezi těmito cíli budou i města jako Filadelfie, kde stále nikdo nebude tušit, že vypukla válka.

Na druhé straně Atlantiku nyní hlavice míří na spojence Ameriky. V Bruselu patří k zasaženým cílům hlavní velení NATO a o pět kilometrů dál je zničeno i mezinárodní letiště. Bude to ukázka problémů, které čekají leteckou dopravu. Ve vzduchu je v kterékoliv chvíli najednou asi 10 000 letadel. Tisíce z nich se najednou dostávají do neřešitelné situace – není totiž kde přistát.

Obyčejní lidé si začínají uvědomovat celou hrůzu. Běží najít úkryt. Nikdo neví, kam dopadnou další bomby. Když budou mimo zasažená města, mohou přežít?

15 minut po prvním jaderném útoku

Ve Spojených státech, Rusku a v Evropě už byla zničena hlavní města, další velká města a vojenské základny, miliony lidí zemřely. Šíří se slovo válka a mimo zóny prvních útoků od Sibiře po jižní Itálii se lidé spěchají ukrýt.

Mezi první zasažená města budou patřit sídla vojenského a civilního vedení a velících struktur
Autor: istockphoto.com Mezi první zasažená města budou patřit sídla vojenského a civilního vedení a velících struktur

V Kansasu přicházejí první nájemníci do nejmodernějšího luxusně vybaveného bunkru zřízeného v bývalém sile rakety Atlas. Bývalé silo je přestavěné na luxusní apartmány. Stojí víc než milion dolarů, jsou zde zásoby jídla na pět let, hydroponické pěstební systémy a podle všeho v nich může skupina 70 lidí přežít celých pět let, a počkat, až se přežene to nejhorší.

20 minut po prvním jaderném útoku

Jenže ne každý na americkém středozápadě má přístup do podzemních bunkrů. Více než 400 ruských hlavic začíná vybuchovat na povrchu země, aby zničily sila se střelami zakopaná hluboko v podzemí. Cílem úderu se stane i Witemanova letecká základna poblíž Kansas City v Missouri. Tady sídlí 18 bombardérů B-2, jež jsou spolu se staršími B-52 jako jediné schopné shodit jaderné bomby.

V Evropě se mezitím dostává pod palbu další hlavní sídlo NATO, když osmisetkilotunová bomba dopadá na Řím. Je padesátkrát ničivější než hirošimská bomba a vybuchne ve vzduchu. Pokud jde o jaderný spad, jsou pozemní výbuchy nejhorší, protože když vybuchne hlavice na zemi, všechen radioaktivní materiál se spojí s půdou a vyletí do vzduchu.

Jaderná válka si za necelou hodinu vezme 25 milionů životů a půjde tak o nejkrvavější den v lidské historii. Tisícovku jaderných hlavic odpálených na strategické a vojenské cíle budou nyní následovat další střely zaměřené tentokrát na nejlidnatější centra.

2 hodiny po prvním jaderném útoku

Na povrchu Země zuří ohnivé peklo a území Spojených států, Evropy a Ruska hyzdí téměř dva tisíce zlověstných nukleárních hřibů. Lidé v dosud nezasažených oblastech jsou vyděšení a snaží se dostat do úkrytů. Letadla, která jsou ještě ve vzduchu, se pokoušejí za každou cenu přistát.

Jak by se mohly vyvíjet další možné scénáře? Jak se válka šíří po světě, ruské námořní velení nachází možný terč v jižním Pacifiku, americkou letadlovou loď kotvící v přístavu v Sydney. Úkolem zničit tento cíl je pověřena střela s plochou dráhou letu s jadernou náloží. Loď a 6000 členů její posádky se okamžitě vypaří a v kilometrové zóně smrti patří k vedlejším obětem i ikonická budova opery. O 9500 kilometrů dál dopadnou americké bomby na Peking – Američané totiž podezírají z podílu na útoku v Sydney právě Číňany.

Rok po prvním jaderném útoku

Města od Ameriky přes Evropu po Asii byla zničena. Zvláště ve Spojených státech a Rusku je počet obětí obrovský. V každém z obou států by to bylo hodně přes 100 milionů lidí. A smrtící účinky se neomezují jen na města zničená bombami. Větry by radioaktivní spad roznášely po obrovském území, takže by v podstatě neexistovalo žádné bezpečné místo. Symbolem doby by se stala nemoc z ozáření.

Nemoc z ozáření vzniká, když jsou orgány a tkáně nezbytné k životu, váš nervový systém a taky krev vystaveny vysoké radiaci a následně začnou selhávat. Jde vlastně o formu otravy. Vypadají vám vlasy, selhávají tělesné funkce. Je to pomalá, bolestivá a ošklivá smrt.

V protiatomových krytech přežije hrstka lidí
Autor: istockphoto.com V protiatomových krytech přežije hrstka lidí

Popel z rozsáhlých jaderných požárů navíc zablokuje tolik slunečního světla, že dole na Zemi nastane náhlá nukleární zima. Bude to doba ledová s radioaktivním spadem. Všechno bude nějakým způsobem poškozené. Podle vědců sevře nukleární zima Zemi na zhruba 20 let. Náhlá zima rozvrátí světové zemědělství. Válka už nyní zabila více než 200 milionů lidí a teď budou ztráty mnohokrát vyšší. Miliardy lidí zemřou v důsledku hladomorů.

Pokud dojde k jaderné válce na severní polokouli ve Spojených státech, Rusku a Evropě, budou zde dopady nukleární zimy nejtěžší. Jižní polokoule bude postižena o něco méně. Lze si představit, že v zemích jako Argentina, Brazílie a Jihoafrická republika, bude šance na přežití po nukleární válce větší.

20 let po prvním jaderném útoku

I po 20 letech zůstane po ohnivé zkáze jaderné války polovina planety v troskách a téměř 90 procent světové populace do té doby zemře. Řekněme, že to v některém z protiatomových krytů přežije hrstka lidí. A pak nastane čas, aby se vydali zpátky na povrch. Vstoupí ovšem do naprosto neznámé krajiny – všechno, co znali, bude pryč. Země se nakonec začne ledového krunýře nukleární zimy zbavovat. Větry rozeženou globální pokrývku z mraků, sluneční světlo se vrátí a začne planetu zvolna oteplovat. Jak půjde čas, zdecimovaná populace začne pomalu růst.

100 let po prvním jaderném útoku

O sto let později jsou zbytky opuštěných měst zarostlé vegetací, příroda si je zabrala pro sebe. Na severní polokouli, kde destrukce začala, téměř nikdo nezůstal. Ti, co přežili ve válečné zóně, se stali běženci, a museli se vydat za teplejším klimatem. Skutečně zajímavou otázkou je, co se stane se zbytkem světa. Stane se velmocí Brazílie, JAR nebo Austrálie? A dokáže se lidská civilizace znovu vzchopit, obnovit umění a vědu?

(mih)

Reklama
Reklama