Pentagon chce využívat hmyz – ale může tím zničit zbytek planety

USA má nápad. Hmyz a zbraně v jednom
ploštička pestrá Lygaeus equestris
ploštička pestrá Lygaeus equestris
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Zní to skoro jako klasická konspirační teorie z nějakého bizarního okrajového webu, ale je to přitom zcela pravdivá informace, která pochází z jednoho z nejrenomovanějších vědeckých časopisů, které existují. Science.

Pětice vědců vyjádřila své silné znepokojení nad tím, že nová transgenní technologie by mohla být jen zástěrkou, pod níž se vlastně ukrývají pokročilé biologické zbraně,

Tito experti nejsou žádní šílenci, kteří by bojovali proti očkování nebo geneticky modifikovaným potravinám, ale seriózní učenci s obrovským renomé a skvělou pověstí jak odbornou, tak i lidskou. Obávají se ale, že v současné době probíhá dobře utajený pokus obejít pravidla o používání biologických zbraní.

Genové manipulace

Lidstvo upravuje geny plodin tisíce let, zpočátku nevědomě, později už cíleně. V poslední době se objevily fascinující technologie, které vědcům umožňují snadno a elegantně měnit geny v obrovském měřítku. Tyto transgenní technologie využívají viry, aby pomocí nich upravili chromozomy rostlin mnohem rychleji, než umožňovalo obyčejné křížení. Mimo jiné za tyto biotechnologie dostali letos vědci Nobelovu cenu za chemii.

A to ještě není všechno, pracuje se na vytvoření virů, které by dokázaly měnit geny nejen laboratorně, ale přímo na polích – zkrátka by se vypustily ven a změnily by genetickou strukturu třeba obilí. Znamenalo by to neskutečnou flexibilitu a pro lidstvo ohrožené katastrofální klimatickou změnou patrně i naději: vědci by tak dokázali měnit rostliny “za pochodu”, a mohli by tak reagovat přímo na poli třeba na výjimečně suché léto nebo na nového škůdce. Tyto, zatím jen teoretické viry se nazývají HEGAA (neboli Horizontal environmental genetic alteration agents).

Hmyzí spojenci

Vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční biologii se jich ale bojí, respektive mají obavu ze způsobu, jímž se mají tyto látky používat. Klasicky by se měly rozprašovat, podobně jako hnojiva. Ale existuje už také vědecko-výzkumný program nazvaný Insect Allies, který chce používat na distribuci těchto látek hmyz.

Vědci jsou znepokojení rovnou několika věcmi: především ale tím, že tento program financuje americká armáda; její vědecko-výzkumná část DARPA dala na tento výzkum 27 milionů dolarů, tedy přes půl miliardy korun.

Sen šílených generálů

Pokud by se totiž jakékoliv armádě podařilo ovládnout proces, jak zintenzivnit pomocí hmyzu úrodu, co by jí zabránilo využít stejný efekt, ale opačně – tedy nakazit nepřátelskou úrodu nějakou chorobou nebo jí snížit odolnost proti suchu, vlhku či něčemu jinému? Tento způsob by byl téměř neodhalitelný – na rozdíl od práškovacích letadel by si zřejmě nikdo pár včel, kobylek nebo komárů ani nevšiml. A tito malí vetřelci by přitom mohli během několika let zcela zničit strategické zásoby cizí mocnosti; nezapomínejme, že lidstvo využívá k obživě vlastně jen pětici plodin.

“Podle našeho názoru je schopnost získaná z tohoto programu jen těžko použitelná pro zvýšení kapacity amerického zemědělství nebo pro mezinárodní pomoc,” napsali kritici ve zprávě. “Tento program tedy může být vnímán jako snaha vyvinout biologické zbraně pro nepřátelské účely.”

Text: MK

Reklama
Reklama