Útok na Pearl Harbor mohl být ještě ničivější. Velitel japonské letky se však dopustil nečekané chyby

Bez kapitána Micua Fučidy si nedokážeme představit žádný existující ani budoucí film o japonském útoku na Pearl Harbor. Byl to právě energický Japonec s knírkem, kdo osudného 7. prosince 1941 vedl první nálet desítek bombardérů a stíhaček startujících z letadlových lodí. A byl to on, kdo na velitelskou loď Akagi vyslal kódovou zprávu „tora, tora, tora“ potvrzující úspěšný útok.
Fotka z filmu Pearl Harbor
Fotka z filmu Pearl Harbor
Buena Vista Pictures

reklama

Od roku 1939 sloužil Fučida jako velitel letky na palubě japonské letadlové lodi Akagi, kterou si za svou vlajkovou loď zvolil i velitel Úderného svazu letadlových lodí admirál Čúiči Nagumo. Kromě Akagi měl Nagumo k přepadení Pearl Harboru dispozici ještě letadlové lodě Kaga, Hirjú, Sórjú, Šókaku a Zuikaku s celkově 325 letouny na palubě.

Na útoku se podílely i dva těžké křižníky, 35 ponorek, dva lehké křižníky, devět tankerů, dvě bitevní lodě a 11 torpédoborců.

Narozeninový dárek

Když v neděli 7. prosince (pro Japonce již 8. prosince) v 6:00 havajského času odstartovala z letadlových lodí první útočná vlna tvořená 183 letouny včetně torpédových a střemhlavých bombardérů a stíhacího doprovodu, bylo to pro zkušeného námořního pilota Fučidu něco jako opožděný dárek – pouhé čtyři dny před tím totiž oslavil své 39. narozeniny.

Fučidův torpédový bombardér Nakadžima B5N „Kate“ následován seřazenými letkami měl před sebou 400 kilometrů letu, než se dostal na dohled americké námořní základny Pearl Harbor ležící v jižní části ostrova Oahu.

V 7:40 stroje dosáhly severního pobřeží Oahu a dál letěly podél severozápadní linie ostrova. Chvíli poté, když viděl, že Američané na masu letadel s rudými terči na křídlech nijak nereagují, odsunul Fučida kryt kokpitu a vystřelil tmavomodrou signální světlici známou jako „modrý drak“. Ta signalizovala ostatním letadlům, že útok proběhne za naprostého překvapení.

Dvojitý modrý drak

Podle komandéra Alana D. Zimma, který v americkém námořnictvu odsloužil 15 let na letadlových lodích, křižnících i korvetách, se ale Fučida vzápětí dopustil osudné chyby. Domníval se totiž, že velitel stíhacího doprovodu tvořeného letouny Micubiši A6M „Zero“ jeho signál přehlédl. Vystřelil proto druhou světlici, což mělo na průběh náletu zásadní vliv.

Dvě světlice totiž signalizovaly, že Američané jejich přílet zaregistrovali a jsou připraveni k obraně. Přesně to si také pomyslel velitel torpédových bombardérů Šigeharu Murata, když uviděl Fučidova druhého „modrého draka“. Své letouny pak naváděl na rychlé odhození torpéd za každou cenu, což vedlo k jejich plýtvání. V 7:53 nicméně Fučida vyslal kódový signál „tora, tora, tora“ (japonsky tygr, tygr, tygr), který znamenal, že japonský útok způsobil naprosté překvapení.

Letoun jako řešeto

Po návratu první vlny letadel zůstal Fučidův bombardér na místě a sledoval způsobené škody. Na palubu Akagi se Fučida vrátil až s posledním strojem druhé vlny, aby hlásil úplné zničení flotily amerických bitevních lodí. Třetí vlnu již admirál Nagumo i přes naléhání svých důstojníků v obavě před americkými letadlovými loděmi nevyslal a nařídil celému svazu obrat o 180 stupňů a ústup k japonským mateřským ostrovům.

Fučidův bombardér Nakadžima B5N měl po návratu na Akagi nejméně 21 velkých zásahů z protiletadlových děl a jeho řídicí lanka držela jen na čestné slovo. Není totiž pravda, že by se překvapení Američané nebránili. Naopak podle magazínu History vypálili proti japonským letadlům 284 000 střel různých ráží a zničili 29 japonských letadel. Asi nejznámějším příkladem úspěšné obrany byl případ afroamerického kuchaře třetí třídy Dorise Millera, který se na zasažené bitevní lodi USS West Virginia místo škrabky na brambory chopil opuštěného protiletadlového kulometu Browning a sestřelil čtyři, ale možná také šest japonských letadel.

Díky nechtěnému Fučidově dvojitému „modrému drakovi“ neměl japonský nálet na Pearl Harbor takovou razanci, jakou mohl mít. I když Japonci těžce poškodili nebo potopili všech osm bitevních lodí v přístavu, až na jednu se všechny podařilo opravit a zapojit do bojů v Pacifiku. Zahynulo 2 403 Američanů, dalších 1 178 bylo zraněno. Japonci také zničili 169 amerických letadel, drtivou většinu z nich ještě na zemi.

Neslavná porážka u Midway

Po úspěšném náletu na Pearl Harbor se kapitán Fučida stal národní celebritou a byl poctěn audiencí u císaře Hirohita. V únoru 1942 vedl první ze dvou ničivých náletů na severoaustralský přístav Darwin, který vyvolal naprostou paniku v přesvědčení, že se Japonci každou chvíli vylodí v Austrálii.

Další Fučidova kariéra kopírovala osud císařského loďstva. Tak se kapitán půl roku po Pearl Harboru ocitl v bitvě u Midwayských ostrovů, kde Japonci přišli o čtyři letadlové lodě. Tady už ale jeho role zdaleka nebyla tak hrdinská. Fučida byl na své Akagi v době bitvy ve stavu nemocných (absolvoval operaci slepého střeva) a vše sledoval z kapitánského můstku. Když dostala Akagi několik přímých zásahů, snažil se spolu s ostatními z můstku evakuovat pomocí lana. Jeden z výbuchů ho ale vymrštil do vzduchu a při pádu na palubu hořící lodi si Fučida zlomil oba kotníky.

Po mnohaměsíční rekonvalescenci se Fučida stal již jen štábním důstojníkem a v této funkci se také na konci války účastnil školení v Hirošimě. Pouhý den před svržením první atomové bomby na město (6. srpna 1945) byl Fučida odvolán do Tokia. Vrátil se den po výbuchu a se svými kolegy pomáhal likvidovat následky jaderné exploze. Všichni z jeho skupiny zemřeli na nemoc z ozáření, Fučida ale přežil bez jakýchkoliv následků. Zemřel 30. května 1976 ve věku 73 let.

ZDROJ: Commander Alan D. Zimm: Commander Fuchida's Decision, U.S. Naval Institute

reklama

reklama