Messerschmitt Me 262 Schwalbe – vlaštovka, která Hitlerovi nebe nevrátila

Německá "vlaštovka" firmy Messerschmitt. Letoun, který měl zvrátit válku.
Me - 262 - replika
Me - 262 - replika
Foxx 70
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Z hlediska leteckých bitev 2. světové války je tou nejznámější bitva o Británii. Hlavními letouny bitvy o Británii byly na anglické straně Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire, zatímco mezi stíhačkami na straně Němců dominoval Messerschmitt Bf 109.

Zároveň britské území zasypávaly bombardéry Dornier Do 17, Heinkel He 111 a Junkers Ju 88 desítkami tun tříštivých, tříštivo-trhavých i zápalných bomb. Během heroické bitvy     o svobodné nebe nad britskými ostrovy finalizoval v Německu vývoj nového proudového typu letounu.

Messerschmitt Me 262 Schwalbe se měla stát Hitlerovým triumfem. Díky rychlosti až 870 km/hod dokázal uniknout kterémukoli jinému typu letounu a zároveň se jednalo o první sériově vyráběný proudový letoun na světě. Hitler britské nebe nezískal, a tak nepodnikl operaci Lvoun, tedy Seelöwe, abychom byli německy pünktlich přesní. Invaze do Británie se nekonala, Churchill uchoval Británii pro krále Jiřího VI. a její poddané.

Messerschmitt Me 262 v roce 1938

V září roku 1938 proběhla v tehdejším Československu všeobecná mobilizace, neboť bylo jasné, že se Hitler svých evropských územních nároků nevzdá. Buď je získá nekompromisním vyjednáváním, což se mu v případě Československa povedlo, nebo na ně zaútočí silou, jako to v dalších letech předvedl v Polsku, části Francie nebo Sovětském svazu.

Messerschmitt 262
Autor: Wikimedia Commons Messerschmitt 262

Ve stejné době, kdy se Československo vzdalo svého pohraničí, dostala firma Messerschmitt od Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministerium, zkráceně RLM), státní zakázku o jejíž válečném využití nemohlo být pochyb. Měla vyvinout a připravit k výrobě vyzbrojený proudový stíhací letoun, který by na nebi neměl konkurenta. Ovšem něco jiného je teorie a něco jiného praxe. Dne 7. června 1939 předložila firma Messerschmitt představitelům Reichsluftfahrtministeria návrh konstrukce označené „Projekt P.1065“. Specialisté z RLM nařídili zhotovit dřevěný model, který byl dokončen 1. března 1940. Poté následovala objednávka na stavbu tří prototypů určených k letovým zkouškám a jednoho draku pro statické zkoušky.

Jelikož Hitler tlačil na co nejrychlejší prototypové zkoušky, byl na konci ledna 1940 dokončen první prototyp, ovšem nikoliv s původně plánovaným proudovým motorem BMW 003, který ještě neměli letečtí inženýři k dispozici (jednalo se o jeden z prvních německých proudových motorů), ale s přeplňovaným, zážehovým, vodou chlazeným dvanáctiválcovým pístovým motorem Jumo 210G o výkonu 507 kW, vyvinutým a vyráběným firmou Junkers Flugzeug und Motorenwerke A.G.

Messerschmitt Me 262 v muzeu USAF
Autor: USAF Messerschmitt Me 262 v muzeu USAF

Messerschmitt Me 262 v letech 1941–1943

Dne. 18. dubna roku 1941 nastal den D, který mohl rozhodnout o tom, zdali se léta projektování, testů a výroby prvních komponent přemění v klasickou sériovou výrobu. Hitler pod vlivem válečných událostí tlačil na urychlenou výrobu „bleskového bombardéru“  (blitzbomber). V roce 1941 se sice vítězně valil Evropou, jejíž obrovskou část zabral, nicméně letecká porážka, kterou utrpěl nad Londýnem, mu stále ležela v žaludku. Inženýři, nemajíce zkušenosti s chováním motorů v takovém nasazení, neustále naráželi na nedostatky dané minimem zkušeností s podobnou záležitostí.

Prostě – klasické porodní bolesti nového produktu, které jsou běžné. Navíc tlak z vrchního velení věci rozhodně neprospíval. Dne 1. června 1942 bylo podáno hlášení o dokončení prototypu Me 262 V3 s vylepšenými ocasními plochami. Tentokrát už neměl motor pístový, ale dva proudové Jumo 004 A-0 o tahu 7,4 kN. Pilot Fritz Wendel se 18. července 1942 stal šťastlivcem, jemuž připadl úkol prvního testovacího letu. Pro delší a hlavně betonovou vzletovou a přistávací dráhu bylo zvoleno letiště v Leipheimu.

Na videu vám nabízíme útok proudového Me-262 na spojenecké bombardéry B-17 tak, jak je viděli propagandisté znázorňující vítězné sestřely Georga Petere Edera, německého leteckého esa. Ten ve svém Me-262 sestřelil nejméně 24 čtyřmotorových bombardérů. Celkově má na svém kontě (přesné literární údaje se liší) 70–80 sestřelů. Nakonec byl 22. ledna sám sestřelen u Parchimu americkou stíhačkou P-51 Mustang, zatímco se pokoušel přistát. Zlomil si obě nohy a strávil zbytek války v nemocnici ve Wismaru a Bad Wiessee, kde byl zajat americkou armádou. Jeho smrt nezapříčinila kulka z nepřátelského letadla, ale rakovina, které podlehl v roce 1986.

Messerschmitt Me 262 útočí

Podle dostupných literárních zdrojů Němci vyrobili 1400 kusů Me 262, ovšem zdaleka ne všechny byly schopné dlouhodobé práce. Podle odhadů jich souběžně bylo v bojové pohotovosti maximálně 200. Rozdílné zdroje uvádějí počet sestřelů, které si „Vlaštovky“ na své konto připsaly – odhady se pohybují v rozmezí 300–450 nepřátelských letadel. Naopak palba spojenců zničila asi 100 letounů Me 262.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama