Nová nadzvuková raketa USA může ničit cíle v Rusku i Číně. Neexistuje proti ní obrana

Nová nadzvuková raketa Spojených států amerických má mít dolet téměř 3 000 km a zrychlení až Mach 17.
Nové hypersonické zbraně by měly být dostupné i pro námořnictvo
Nové hypersonické zbraně by měly být dostupné i pro námořnictvo
Getty Images

reklama

Hypersonické zbraně se stávají nedílnou součástí moderní éry vojenského zbrojení. Testují je světové velmoci v čele s Ruskem, Čínou a Spojenými státy, které proti prvním dvěma zmiňovaným zemím zaostávají. Situace se ale neustále vyvíjí a umístění na žebříčku tohoto pomyslného vojenského závodu se může změnit.

Zrychlení až Mach 17

Zatímco ruská a čínská strana vsadily na hypersonické rakety Avantgard a Zirkon, resp. Dong Feng DF-17 s jadernou hlavicí, která nevyžaduje pro úspěšný zásah větší přesnost, zaostávající Američané chtějí využít konvenční nálož, pro niž je naopak přesnost nezbytná. Přesto už i Spojené státy mají několik hypersonických raket, které překonávají rychlost zvuku alespoň pětinásobně, a u té nejnovější se pochlubili s velmi slibnými statistikami. Jejich hypersonická zbraň dlouhého doletu LRHW má mít schopnost zrychlit až na hodnotu Mach 17 a zasáhnout cíl na vzdálenost necelých 2 800 kilometrů.

S takovou výzbrojí by pak byli Američané schopní zaútočit na cíle v Rusku i Číně, ve skutečnosti by ale strategické umístění LRHW do Jižní Koreje, na Tchaj-wan či do země některého evropského člena NATO mohlo sloužit jako prevence jakéhokoliv konfliktu, při kterém by byly hypersonické zbraně použity.

V porovnání s „tradičními“ balistickými raketami totiž jde o hrozbu, proti které se v současnosti nedá efektivně bránit. Kromě splnění podmínky o dosažení rychlosti alespoň Mach 5 je charakteristickým rysem průnik do horního okraje atmosféry, s čímž ovšem přichází atmosférické tření a obrovské zahřívání. Hypersonické rakety proto musí být vyráběny z žáruvzdorných materiálů, což je jen jeden z problémů, s nimiž se musí konstruktéři vypořádat.

Rakety i pro námořnictvo

Portál Breaking Defense také s odvoláním na mluvčího Americké armády uvádí, že stejný dolet, jaký uvádí LRHW, by mohly mít rakety námořnictva, neboť využívají stejný pohon i podobu hypersonického kluzáku nesoucího nálož. V případě odpálení z plavidla by se pak akční rádius ještě zvýšil a podle odhadů by mohl pokrývat až 300 000 kilometrů čtverečních v Jihočínském moři, kolem čínské základny Hainan a části čínské pevniny.

S pozemním odpálením se ale pojí nutná logistika, která by znamenala, že v okolí rakety musí být dostatečně velké letiště a infrastruktura, aby mohla raketa po zemi cestovat na zpevněných silnících. Počítá se však, že do roku 2023 vznikne hned několik raketových baterií s operačními středisky a nákladními vozy, sloužícími jako transportér, reaktor i odpalovač.

reklama

reklama