Hrdinové z Místku: Útok na kasárna stál Němce 18 mrtvých, Čechoslováci měli dva lehce raněné

Utajené příběhy českých dějin: Československá armáda se bránila i po Mnichovu, v březnu 1939 zastavila Němce posádka Czajankových kasáren v Místku.
Novodobá rekonstrukce bojů o Czajankova kasárna
Novodobá rekonstrukce bojů o Czajankova kasárna
profimedia.com

Tvrdit, že jsme se německé okupaci nebránili, je historický mýtus. Ve skutečnosti na jaře 1939 došlo k ozbrojeným střetům československé armády s německým wehrmachtem, maďarskou armádou nebo velkoukrajinsky orientovanou organizací Karpatská Sič.

Pokud nepočítáme boje na Podkarpatské Rusi, došlo k nejvýznamnějšímu incidentu večer 14. března 1939 v Místku, kde se odmítla vzdát posádka Czajankových kasáren, tvořená příslušníky 8. pěšího pluku. Ten den v poledne podle německých instrukcí a pod hrozbou německé invaze vyhlásil slovenský sněm v čele s Josefem Tisem odtržení Slovenska od republiky a vznik samostatného státu.

Okolnosti obrany Czajankových kasáren i další historické souvislosti sledujte v prvním díle nové série Utajené příběhy českých dějin II na Prima ZOOM.

Utajené příběhy českých dějin II (1) - upoutávka
Utajené příběhy českých dějin II (1) - upoutávka

Téhož dne v 16 hodin pak odcestoval československý prezident Emil Hácha do Berlína na jednání s Adolfem Hitlerem. Ten ho ale přijal až před půlnocí, aby mu oznámil, že následující den německá vojska obsadí zbytek republiky.

Předčasný vpád netrpělivých Němců

Ještě před tím ale v 17.30 večer překročil československé hranice u Příbora Vratislavský sbor wehrmachtu a část 1. tankové divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“. Důvodem spěchu byla obava německého velení, aby situace nevyužilo Polsko ke vpádu do zbytku českého Slezska. To by vedlo k německo-polskému konfliktu, který byl v tu dobu pro Německo nežádoucí.

Německé jednotky tak ještě před oficiálním datem okupace bez odporu obsadily Slezskou Ostravu a rychle postupovaly dál. Kolem 18. hod ale narazily na ozbrojenou obranu Czajankových kasáren v Místku, vzdáleném šest kilometrů od nově stanovené hranice, jejichž posádku tvořili z velké části nováčci povolaní do armády 1. března 1939. Mnozí z nich drželi zbraň v ruce poprvé.

Czajankova kasárna v Místku v roce 1938
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Czajankova kasárna v Místku v roce 1938

Boj o kasárna začíná

Když místečtí henleinovci navedli jednu z postupujících německých kolon ke kasárnám, vojáci uvnitř netušili, že má dojít k brzkému obsazení Československa. Vojáci u brány vyzvali německé důstojníky a vojáky, aby se zastavili. Ti ale nereagovali a začali si chystat zbraně. Strážní proto zahájili palbu.

V kasárnách v tu chvíli probíhal kurs polštiny, který vedl poručík Karel Martínek a účastnil se ho i velitel kulometné roty kapitán Karel Pavlík. Jakmile zaslechli střelbu, vydal Pavlík rozkaz k obraně a začal boj. Výzbroj obránců byla však omezená – disponovali jen 40 puškami, dvěma lehkými kulomety a bednou granátů. Kapitán Pavlík pověřil zkušenější vojáky obranou kasáren a nováčky a střelce z kulometů umístil na střechu objektu.

Jednou z nejlepších zbraní ve výzbroji naší armády v roce 1939 byl skvělý lehký kulomet vz. 26
Autor: profimedia.cz Jednou z nejlepších zbraní ve výzbroji naší armády v roce 1939 byl skvělý lehký kulomet vz. 26

Němci se pokusili prorazit bránu pomocí obrněného transportéru, ten ale obránci zneškodnili průbojnými náboji. Proti kasárnám pak útočníci nasadili tři minomety a protitankové dělo, ale bez účinku. Obránci odrazili tři německé útoky. Teprve, když jim začalo docházet střelivo a od vyššího vojenského velení dostali rozkaz ukončit palbu, začali vyjednávat o kapitulaci. Podle historika Aleše Dvořáka stál celý incident pravděpodobně životy 18 Němců, na československé straně byli dva lehce ranění.

První zajatci wehrmachtu

Po skončení boje byli zajatí českoslovenští vojáci odzbrojeni a během několika dní propuštěni domů. Část z nich se okamžitě zapojila do odbojové činnosti, například velitel obrany kasáren kapitán Pavlík se stal členem skupin Obrana národa a Za vlast a pravděpodobně se podílel i na organizaci atentátu na Reinharda Heidricha. Nakonec byl zatčen gestapem a v roce 1943 zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Posádku Czajankových kasáren na jaře 1939 tvořili hlavně nováčci
Autor: archiv Prima ZOOM Posádku Czajankových kasáren na jaře 1939 tvořili hlavně nováčci

Další z velitelů kasáren, poručík Karel Martínek, založil spolu s několika dalšími vojáky diverzní skupinu Bílá lvice, která na Zlínsku provedla několik pumových útoků na železnici. Na podzim 1944 byl zatčen, věznění přežil a po válce byl vyznamenán. Už roku 1949 ho ale komunisté uvěznili na 15 let jako potenciálního účastníka odboje proti nové totalitě. Zemřel v roce 1975 na leukemii.

Možná si pamatujete, že boj československých vojáků bránících Czajankova kasárna v roce 1956 volně zpracoval režisér Jiří Sequens ve filmu Neporažení. Protože v duchu komunistické ideologie stáli v čele obrany kasáren komunisté, nesměli se obránci ve filmu vzdát, ale v ranní mlze ustoupili na lodích na druhý břeh řeky.

(mih)

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama