Revoluční bitevní loď drží primát v jedinečném potopení ponorky. Nikdo ji zřejmě nepřekoná

HMS Dreadnought je jediná loď světa, která ke zničení ponorky nepotřebovala vůbec střílet.
HMS Dreadnought se stala vzorem
HMS Dreadnought se stala vzorem
Getty Images

reklama

HMS Dreadnought byla rychlejší než kterákoli loď, která jí předcházela, a jednalo se o skutečné válečné monstrum, které vzbuzovalo v nepřátelích respekt. Silné pancéřování dosahovalo 279 mm, což lodi umožňovalo neskutečnou odolost vůči střelám nepřátel. Deset 305mm kanónů typu Mk X soustředěných v pěti dělových věží zase tvořilo do té doby na lodích nevídanou palebnou sílu.

Vznik plavidla přitom probíhal jako po másle, a do služby se tak HMS Dreadnought hlásila hned rok poté, co byla zadána objednávka. K té došlo roku 1905 a ve stejném roce byla zahájena i stavba. Slavnostní uvedení do služby proběhlo 2. prosince 1906, takže když roku 1914 vypukla první světová válka, vplula plně vyzbrojená a připravená do válečné vřavy. 

Potopení ponorky

Kromě masivních 305mm kanónů nesla ještě 24 kusů menších 76mm kanónů s délkou hlavně 50 ráží a pět 457mm torpédometů. Přesto její největší úspěch, potopení německé ponorky SM U-29, nevznikl zásluhou torpéda, ale taranováním.

Německá ponorka svým designem patřila k tomu nejmodernějšímu, co německá kriegsmarine měla. Její kapitán Otto Weddigen byl zase zkušeným matadorem ponorkové války, když v útocích na britské lodě připravil Británii o zhruba 1 400 mužů. Jenže když v osudný čtvrtek 18. března 1915 napadla torpédem britskou HMS Neptune a minula cíl, došlo k prozrazení polohy.

HMS Dreadnought měla nad ponorkou rychlostní převahu a její posádka ji hodlala plně využít. Obzvlášť když po vzoru válečných lodí minulosti byla na přídi vybavená klounem (beranidlem), který měl sloužit k prorážení boků nepřátelských plavidel. Přestože tato technika byla známá, nebyla v praxi příliš používaná, neboť lodi se mnohem více soustředily na zničení protivníka pomocí dělostřelecké palby.

Loď Dreadnought tehdy narazila do ponorky v úžině Pentland Firth oddělující Orknejské ostrovy od Caithness na severu Skotska. Německá ponorka šla ke dnu v podstatě okamžitě. Dreadnought tudíž rychle prokázala, že plní účel, pro který byla vyrobena. Tedy ochranu Britských ostrovů od možného napadení. Doposud jde o jediný známý případ, kdy byla ponorka potopena tímto extrémně nebezpečným způsobem.

Sešrotovaný vzor

Od května 1916 se Dreadnought stal vlajkovou lodí 3. bitevní eskadry s hlavním operačním prostorem v oblasti ústí Temže. Po skončení první světové války byla loď převedena do rezervy a v roce 1921 prodána k sešrotování, ke kterému došlo v roce 1923.

Přesto se stala jedním z milníků ve vývoji bitevních lodí a její jméno se nakonec stalo pojmenováním pro celou třídu silně vyzbrojených bitevníků, které do své výzbroje zařadila nejen Velká Británie, ale i Spojené státy americké, Francie, Rakousko-Uhersko, Japonsko, Španělsko i Rusko. Její síla a význam se projevil v následujícím celosvětovém konfliktu, který se rozhořel roku 1939.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama