Hitlerovi muži: Jak dopadli Himmler, Hess, Göring a další prominentní nacisté?

Konec války v Evropě zároveň znamenal začátek honu na prominentní nacisty a důstojníky SS a německé armády. Zatímco tisíce z nich našly azyl v Jižní Americe, zejména v Argentině, Brazílii nebo Chile, další padli do rukou Spojenců hned po válce. Jak dopadli lidé z nejbližšího okruhu Adolfa Hitlera?
Adolf Hitler se svým štábem v červnu 1940
Adolf Hitler se svým štábem v červnu 1940
Wikimedia Commons/Bundesarchiv Bild 183-R99057

Heinrich Himmler – nepovedený útěk a sebevražda

Jako velitel zbraní SS a říšský ministr vnitra řídil organizované vyvražďování Židů a pro Spojence představoval cíl číslo 1 hned po Hitlerovi. Přesto už 20. dubna 1945 nabídl Spojencům jednání o kapitulaci, za což ho Hitler zbavil všech funkcí a vyloučil z nacistické NSDAP.

Himmlerovi se podařilo ještě několik dnů po skončení války unikat zajetí, když se v přestrojení za rotmistra vojenské policie vmísil mezi uprchlíky. Teprve 21. května 1945 ho mezi Brémami a Hamburkem zajali Britové, aniž poznali, o koho jde. O dva dny později Himmler v zajateckém táboře sám přiznal svou pravou totožnost, týž den ale spáchal při lékařské prohlídce sebevraždu pomocí kyanidové kapsle ukryté v ústech. Pohřben je v neoznačeném hrobě na Lüneburském vřesovišti.

Heinrich Himmler,  šéf SS
Autor: Wikimedia Commons Heinrich Himmler, šéf SS

Joseph Goebbels – věrný do poslední minuty

Ministr propagandy, ale také šéf lidové domobrany, tedy Volkssturmu. V bunkru pod říšským kancléřstvím v Berlíně setrval až do Hitlerovy sebevraždy 30. dubna 1945 a stal se na několik hodin i posledním kancléřem třetí říše. Ráno 1. května Goebbelsova žena Magda nejprve uspala jejich šest dětí, aby je vzápětí otrávila kyanidem. Poté se Goebbels zastřelil, jeho žena spolkla kyanid. Jejich těla podobně jako těla Adolfa Hitlera a jeho ženy polila posádka bunkru benzínem a spálila.

Joseph Goebbels vyznamenává 16letého příslušníka Hitlerjugend Williho Hübnera Železným křížem (9. března 1945)
Autor: Wikimedia Commons/Bundesarchiv Bild 183-J31305 Joseph Goebbels vyznamenává 16letého příslušníka Hitlerjugend Williho Hübnera Železným křížem (9. března 1945)

Rudolf Hess – záhadný život i smrt

Třetí muž třetí říše. Právě jemu ve vězení nadiktoval Adolf Hitler své zásadní dílo Mein Kampf. Prominentní nacista Hess ale svému vůdci věrný nezůstal a 10. května 1941 – přesně rok od začátku německého útoku na Francii – odletěl tajně stíhačkou do Británie, kde chtěl údajně vyjednávat o míru. Britové ho nicméně zajali a uvěznili a Hess byl poté v Norimberském procesu odsouzen na doživotí.

Po 41 letech strávených ve věznici Spandau byl 17. srpna 1987 nalezen mrtvý, přičemž mělo jít o sebevraždu. Jeho smrt je obestřena tajemstvím, dlouho se spekulovalo o tom, že byl ve věznici ve skutečnosti Hessův dvojník.

Rudolf Hess na snímku z roku 1935
Autor: Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0 de Rudolf Hess na snímku z roku 1935

Hermann Göring – místo šibenice kyanid

Jedna z nejmocnějších postav třetí říše a nacistické strany. Jako aktivní válečný pilot (1. světová válka) měl Hermann Göring na starosti budování německého letectva, Luftwaffe. Hitler ho na konci války zavrhl a zbavil všech funkcí poté, co mu Göring dopisem oznámil, že místo něj převezme velení. Göring se poté uchýlil na hrad Mauterndorf, kde ho 28. dubna 1945 zatkli Spojenci.

Göring stále doufal, že unikne potrestání a ještě 7. května organizoval tiskovou konferenci pro západní novináře na zahradě hotelu v bavorském Augšpurku. Tribunál ho ale v rámci Norimberského procesu odsoudil k trestu smrti oběšením. Večer před popravou 15. října 1946 ve své cele rozkousl kapsli s kyanidem a popravě tak unikl.

Hermann Göring u soudu v Norimberku v listopadu 1945
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Hermann Göring u soudu v Norimberku v listopadu 1945

Martin Bormann – tajemný tajemník

Jako Hitlerův osobní tajemník a tajemník nacistické NSDAP filtroval informace, které proudily k Adolfu Hitlerovi a svému chlebodárci se postaral i o stavbu Orlího hnízda v Alpách. Při obléhání Berlína na konci války patřil mezi osazenstvo Hitlerova bunkru. Po Hitlerově smrti byl Bormann 1. května dopoledne členem jedné ze skupinek, které se pokusily proklouznout sovětským obklíčením.

Bormann byl údajně při pokusu o útěk zabit nebo spáchal sebevraždu, jeho tělo se ale nenašlo. Norimberský tribunál jej v nepřítomnosti odsoudil k smrti oběšením. Po Bormannovi se neúspěšně pátralo v Německu, Španělsku, Dánsku, Austrálii a Jižní Americe a německá vláda vypsala za jeho dopadení nebo nalezení jeho ostatků odměnu 100 000 německých marek. V roce 1972 objevili stavební dělníci v Berlíně ostatky dvou mužů, z nichž jeden byl identifikován jako Bormann.

Martin Bormann na snímku z roku 1934
Autor: Wikimedia Commons/Bundesarchiv Bild 183-R14128A Martin Bormann na snímku z roku 1934

Reinhard Heydrich – oběť úspěšného atentátu

Heydrich byl věrným vykonavatelem zrůdných rozkazů Adolfa Hitlera a dalších prominentů Třetí říše. Vymyslel a zorganizoval systém, který umožňoval masové vyvražďování milionů židů, válečných zajatců a oponentů režimu. Byl zodpovědný za vnitřní bezpečnost ve třetí říši a v pouhých 37 letech se stal zastupujícím říšským protektorem v protektorátu Čechy a Morava.

V této funkci byl na něj 27. května 1942 v Praze podniknut atentát, při kterém byl Heydrich zraněn a 4. června 1942 zemřel. Atentát uskutečnili českoslovenští parašutisté vyslaní z Británie. Šlo o nejvýznamnější akci československého odboje za druhé světové války a zároveň o jediný případ, kdy byl zlikvidován někdo z blízkých Hitlerových spolupracovníků.

Reinhard Heydrich
Autor: Cs.wikipedia.org Reinhard Heydrich

Albert Speer – 20 let ve vězení

Hitlerův oblíbený architekt a ministr zbrojního a válečného průmyslu. V březnu 1945 odmítl splnit Hitlerův rozkaz zničit všechny německé továrny, mosty a železnice s tím, že budou po válce potřeba. Spojenci ho zatkli 21. května 1945 a zajímali se především o vývoj tajných zbraní nacistů. Během Norimberského procesu byl odsouzen na 20 let vězení, které celé strávil ve věznici ve Spandau. Zemřel v roce 1982 ve věku 77 let.

Albert Speer (vlevo) spolu s Adolfem Hitlerem a dalším německým architektem a sochřem Arno Brekerem pózují 23. června 1940 v dobyté Paříži
Autor: Wikimedia Commons/Heinrich Hoffman Collection Albert Speer (vlevo) spolu s Adolfem Hitlerem a dalším německým architektem a sochřem Arno Brekerem pózují 23. června 1940 v dobyté Paříži

Karl Dönitz – nestraník, který dostal 10 let

Velkoadmirál a především stavitel jedné z nejoblíbenějších Hitlerových zbraní – ponorek. Dönitzovi, přestože nebyl členem NSDAP, připadla na konci války nevděčná úloha – Adolf Hitler ho ve své závěti sepsané krátce před sebevraždou 30. dubna 1945 jmenoval říšským prezidentem. Ve funkci posledního vládce třetí říše setrval Dönitz jen 23 dnů, během kterých řídil kapitulaci německých vojsk a předání Německa pod správu spojenců.

Mezinárodní tribunál ho při Norimberském procesu odsoudil k 10 letům vězení, které strávil ve věznici Spandau. Od 1. října 1956, kdy byl propuštěn na svobodu, žil Dönitz až do své smrti v roce 1980 (ve věku 89 let) v malé vesnici Aumühle ve Šlesvicku-Holštýnsku. Až do roku 2012 byl Dönitz jedinou hlavou státu na světě odsouzenou mezinárodním tribunálem.

Karl Dönitz, poslední říšský prezident
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Karl Dönitz, poslední říšský prezident
Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama