Druhá válka v Zálivu: Jak se Američané vydali na lov Saddáma Husajna i proti vůli Rady bezpečnosti

Útokem amerických a britských jednotek proti Iráku začala 20. března 2003 takzvaná druhá válka v Zálivu.
Ztráty na straně amerických jednotek byly při útoku na Irák minimální
Ztráty na straně amerických jednotek byly při útoku na Irák minimální
profimedia.cz

reklama

„V tuto hodinu se americké a koaliční síly nacházejí v úvodní fázi vojenských operací s cílem odzbrojit Irák, osvobodit jeho lid a ochránit svět před vážným nebezpečím,“ oznámil americký prezident George W. Bush v televizi krátce poté, co 20. března 2003 začalo ostřelování a bombardování Bagdádu.

Původně mělo jít o krátkou vojenskou kampaň s cílem svrhnout iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Ve skutečnosti ale válka trvala dlouhých 8 let, 8 měsíců a 25 dnů.

Bush a jeho poradci postavili obhajobu svého útoku na Irák na myšlence, že tamní dlouholetý diktátor Saddám Husajn buď vlastní, nebo přinejmenším vyvíjí zbraně hromadného ničení a chystá se je použít. Fakt, že se „zaručené zprávy“ o mobilních laboratořích na obohacování uranu a přípravu chemických zbraní mezinárodním inspektorům nepodařilo potvrdit, Bushe od přípravy útoku neodradil. Ostatně stejně jako nesouhlas Francie, Ruska a Německa v Radě bezpečnosti OSN. Dnes každopádně s jistotou víme, že Američané v Iráku nikdy žádné zbraně hromadného ničení nenašli.

U nejméně třiceti procent vojáků se do čtyř měsíců od návratu objevily vážné psychické potíže
Autor: profimedia.cz U nejméně třiceti procent vojáků se do čtyř měsíců od návratu objevily vážné psychické potíže

Špionka z Londýna

Před vlastním útokem, který přišel rok a půl po teroristických úderech z 11. září 2001, se Spojené státy musely potýkat s rostoucím odporem hlavně britské veřejnosti. Washington přitom nutně potřeboval, aby se Londýn reprezentovaný vládou Tonyho Blaira kampaně účastnil a dodal jí zdání „mezinárodní koalice“. Jenže 15. února 2003 se v mnoha britských městech konaly obří protiválečné pochody – jen v Londýně se jich účastnily statisíce, podle některých odhadů až dva miliony lidí.

Legitimitu útoku na Irák zpochybnila i 29letá překladatelka Katherine Gun pracující pro britskou vládní agenturu pro monitorování a odposlouchávání GCHQ. Ta předala vlivnému týdeníku Observer kopii zprávy, v níž Američané žádali britské tajné služby o pomoc při odposlouchávání šesti členů Rady bezpečnosti OSN před klíčovým hlasováním o rezoluci k Iráku s tím, že by pak bylo možné je vydírat.

Gunové za to hrozily dva roky vězení, žalobci ji však u soudu bez vysvětlení zprostili obvinění. Příběh odvážné špionky poutavě zachycuje snímek Státní tajemství z roku 2019 s Keirou Knightley v hlavní roli.

Katherine Gun odchází v roce 2003 od soudu
Autor: Getty Images Katherine Gun odchází v roce 2003 od soudu

Rychlý konec diktátora

Když se Bushovi nepodařilo získat Radu bezpečnosti na svou stranu, rozhodl se zaútočit i bez jejího posvěcení. Dva dny před 20. březnem 2003 odeslal do Bagdádu ultimátum požadující, aby Saddám Husajn a jeho dva synové Udaj a Kusaj do 48 hodin opustili Irák, jinak dojde k válce.

Ultimátum zůstalo bez odpovědi a 90 minut po jeho vypršení (po půlnoci 20. března) Spojené státy na Irák zaútočily. První cíle byly zasaženy raketami Tomahawk odpalovanými z bombardérů a lodí kotvících v Perském zálivu. Bomby dopadly také na zemědělské předměstí Bagdádu, kde se měl Saddám Husajn údajně skrývat. Vzápětí se daly do pohybu i pozemní síly Američanů a Britů.

Za tři týdny bylo po všem a už 1. května 2003 prezident Bush ohlásil konec hlavních bojových operací. Bagdád padl, Husajnova obávaná Republikánská garda byla poražena nebo se rozprchla a sám diktátor zmizel. Našli ho až v polovině prosince 2003 v provizorním úkrytu pod podlahou několik kilometrů od jeho rodného města Tikrítu. Byl označen za válečného zločince, obviněn z genocidy a 30. prosince 2006 oběšen.

Dopadení Saddáma Husajna
Autor: profimedia.cz Dopadení Saddáma Husajna

Porazit armádu ještě neznamená zvítězit

Rychlé vítězství s minimálními ztrátami ale pro Američany neznamenalo konec války. Krátce po zhroucení iráckého režimu se začaly množit teroristické útoky, došlo k bojům mezi šíity a sunnity. Když Spojené státy v roce 2011 z Iráku oficiálně odcházely, měly na své straně už 4 483 zabitých a přes 33 000 zraněných vojáků, zemřelo nejméně 112 000 iráckých civilistů.

Válka Spojené státy stála nejméně 1 bilion dolarů, dalších 490 miliard dolarů státní pokladna vyplatila vojákům v podobě válečných náhrad. U nejméně třiceti procent vojáků se do čtyř měsíců od návratu objevily vážné psychické potíže.

Zničení režimu Saddáma Husajna mělo vážné důsledky pro celý region. Na ropu bohatý Irák se v podstatě rozpadl na několik menších celků a stal se ideální základnou skupin radikálních islamistů, jež později v roce 2014 vyhlásily v části Iráku a Sýrie takzvaný Islámský stát.

reklama

reklama