Den D Operace Overlord III: Češi kryli invazi z nebe

Čeští letci se proslavili v rámci bitvy o Británii. Ale své zásluhy mají i ve Dni D. A rozhodně nejsou malé.
Spitfire ve vzduchu
Spitfire ve vzduchu
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Jakkoliv se nejvíce mluví o vylodění, tedy o invazních člunech, obojživelných tancích, ztrátách na plážích a dobývání bunkrů, tak se nesmí zapomenout na podporu ze vzduchu, které se účastnili i českoslovenští piloti. Britská RAF prokázala svou bojeschopnost už v bitvě o Británii, letci vysadili tisíce výsadkářů, bombardéry ničily důležité uzly i před samotnou invazí. Těsně před ní získala letadla pruhovaný nátěr, tzv. AEAF stripes, které měly spojenecké letouny jasně odlišit od nepřátelských. Cílem bylo eliminovat přátelskou palbu. Operace se zúčastnily všechny čtyři československé perutě, které za války vznikly v rámci britského RAF. Šlo o stíhače (perutě číslo 310, 312 a 313) a peruť č. 311, jež byla bombardovací. Kdo byli první letci, kteří bojově podpořili invazi?

Postup spojeneckých armád Normandií sledujte v dokumentu Bitva o Normandii: 85 dní v pekle na Prima ZOOM.

Bitva o Normandii: 85 dní v pekle - upoutávka
Bitva o Normandii: 85 dní v pekle - upoutávka

180 000 padáků zakrylo oblohu

Základem úspěchu bylo utajení operace. První regulérní vojáci, kteří se dostali na pobřeží Normandie, byli američtí a britští výsadkáři. 18 000 mužů (některé zdroje mluví o 150 000–73 000 Američanů a 83 000 Britů a Kanaďanů) se sneslo v noci před invazí, přičemž ne všichni správně trefili místo shozu a dopadu. Jejich cílem se staly mosty a komunikační tepny, neboť základní vojenské pořekadlo zní: bez spojení není velení. „V 6.30. se vylodili rovněž první vojáci, Američané, kteří se s obojživelnými tanky vylodili na pobřeží Utah (kódový název pláže pozn. autora). Necelou hodinu poté, v 7.25, se vylodili první britští vojáci na úsecích pobřeží Gold a Sword a po nich následovalo na pobřežích Juno 2400 Kanaďanů, jimž zajišťovalo podporu 76 obojživelných tanků…. Do půlnoci se vylodilo 155 000 spojeneckých vojáků,“ píše ve své knize M. Gilbert.

Spitfire na přehlídce v Plzni
Autor: Soldan15 Spitfire na přehlídce v Plzni

Shodou okolností byli mezi prvními i Češi, kteří invazi kryli ze vzduchu: pilot Josef Stránský a jeho navigátor František Bouda. Jejich dvoumotorový stíhací-bombardovací De Havilland Mosquito FB.Mk.VI vzlétl v 01.00 hodin k bombardovací akci, při níž napadli jednu ze silničních křižovatek v Normandii. Velitel 134. stíhacího křídla Tomáš Vybíral koordinoval v den invaze lety z předsunutého letiště Appledram v Sussexu. Jeho spitfiry vzlétly v 7.20 k první ochraně kanadských jednotek v prostoru Berniéres a Cabourg. Hitler si ještě několik dnů po invazi myslel, že se jedná o předstíranou akci a ke skutečnému vylodění dojde v Pas-De-Calais.

Bunkr v Normandii
Autor: pixabay.com Bunkr v Normandii

Dnes, 75 let po invazi, je jasné, že měla zásadní vliv na urychlení války. Hitler se dostal do kleští na východě, kde vítězně postupovala Rudá armáda, a na západě, kde se na kontinent začali valit spojenci. Konec tisícileté říše se zrychlil a Evropa si zadělala na další vývoj: studenou válku, kterou ostře dělila nejen Berlínská zeď, ale i minová pole a elektrické ploty na česko-německé hranici. Z bývalých spojenců se stali úhlavní nepřátelé, jejich názorová polarita přetrvává dodnes. Ale to už je úplně jiný příběh.

Lodě a letadla

V den invaze vzlétlo 11 590 spojeneckých letadel k 14 674 bojových letům. Z nich bylo ztraceno 127 letadel. Útok zároveň podpořilo 867 kluzáků. Vylodění se účastnilo 1213 bojových lodí, 4126 invazních lodí / plavidel, 736 podpůrných lodí a 864 obchodních lodí.

Text: Topi Pigula

Tento článek v rozšířené verzi najdete v květnovém časopisu Prima ZOOM

Časopis Prima ZOOM - květen 2019
Autor: archiv Časopis Prima ZOOM - květen 2019


 

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama