Co spojuje atentát na Kennedyho a sestřelení špionážního U2 nad Sovětským svazem?

Bývalý šéf rumunské špionáže zveřejnil nebývale zajímavé souvislosti mezi atentátem na prezidenta Kennedyho a špionáží USA a Sovětského svazu. Fakta, která neznáte.
U2 - nejznámější americký špionážní letoun
U2 - nejznámější americký špionážní letoun
TSgt Anthony Nelson Jr. (USAF)
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kennedy: nezpochybnitelná fakta

Shrňme mi fakta, která nezpochybní asi ani ten nejfanatičtější příznivec konspiračních teorií. John Fitzgerald Kennedy (nar. 29. května 1917) se stal 35. prezidentem USA a v době své funkce byl 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu zastřelen. Za atentátníka byl označen Lee Harwey Oswald, kterého krátce po zatčení zastřelil majitel nočního klubu Jack Ruby. Tolik fakta, na která se navázalo obrovské množství teorií, někdy se vzájemně podporujících, jindy si vzájemně protiřečících. 

Charismatický prezident Kennedy
Autor: Wikipedia commons Charismatický prezident Kennedy

Ve spekulacích proti sobě stály CIA a KGB, ilumináti i nejbohatší kapitalisté a samozřejmě nemohla chybět konspirátory oblíbená „židovsko-zednářská lobby“, ať už to značí cokoliv. Vražda atentátníka zlikvidovala nejdůležitějšího svědka, který by před soudem mohl odhalit své pohnutky a motivy, eventuálně označit i případné další osoby, které se na atentátu podílely. Právě Oswaldova vražda se stala základní mantrou spekulací: proč musel být umlčen? A touto otázkou se dostáváme na tenký led spekulací, neboť možná vůbec „umlčen“ být nemusel. 

Byl Oswald ruským špionem?

Jack Ruby, který zavraždil Oswalda, se vmísil mezi přítomné novináře, a dostal se tak do bezprostřední blízkosti atentátníka, když byl vyváděn z policejní služebny a přímo před kamerami na něj vystřelil smrtelnou ránu. Warrenova komise (The President's Commission on the Assassination of President Kennedy), pojmenována po svém předsedovi Earlu Warrenovi, tehdejším předsedovi Nejvyššího soudu USA, dospěla po desetiměsíčním šetření v září 1963 k následujícímu zjištění: strůjcem a pachatelem atentátu na Kennedyho byl Oswald sám bez jakéhokoliv spolupachatele. 

Šéf rumunské špionáže promluvil

Když Ion Mihai Pacepa, nejvyšší činovník komunistické rumunské špionáže, v červenci 1978 emigrova do USAl, vynesl obrovské množství tajných informací. Šlo o nejvýše postaveného přeběhlíka na Západ a bylo jasné, že jej Američané maximálně zpravodajsky vytěží. Sám Pacepa po desítkách let veřejného mlčení vydal knihu Dezinformace: Tajná strategie Ruska jak zničit Západ, v níž odhaluje doposud příliš neřešenou linku mezi atentátníkem Oswaldem a sestřelením pilota Powerse ve špionážním letadle U2, k čemuž došlo 1. května 1960.

Garry Powers byl o dva roky později vyměněn na proslulém berlínském "mostu špionů" za v USA odhaleného špiona. Na první pohled dvě zcela oddělené události spojuje Oswaldovo jméno. Dokud Sověti neznali přesnou letovou výšku U2, nemohli letoun sestřelit. Jak vysoko létá, jim mohl prozradit rozsah amerických radarů, které letoun sledovaly.

KGB samozřejmě chtěla, abychom verbovali vysoce postavené americké důstojníky, ale podle ověřených sovětských zkušeností bylo mnohem jednodušší oslovovat a získávat poddůstojníky. Krátce před svým odchodem do Moskvy (o kterém ještě bude řeč, pozn. autora) sloužil Lee Harvey Oswald jako obsluha radaru na supertajné základně amerického letectva v Atsugi u Tokia. Z této základny námořní pěchoty startovala některá letadla U2 k přeletům nad Sovětským svazem,“ píše Pacepa. 

Mimochodem letouny U2 létají dodnes - tady je ukázka z dokumentu Vzdušní válečníci vysílaného na Prima ZOOM:

Vzdušní válečníci V 1 - U2
Vzdušní válečníci V 1 - U2

Byl Oswald špion, nebo jen marxista? 

Když se Oswald ve svých sedmnácti letech přihlásil k námořní pěchotě, možná toužil být americkým patriotem, nicméně už po třech letech službu a podle všech dokumentů odcházel hluboce rozčarován. Přestože tvrdil, že se musí starat o těžce nemocnou matku, vycestoval přes Finsko do Sovětského svazu. Do Moskvy v roli turisty dorazil 16. října 1959. Následně se pokusil získat sovětské občanství, nicméně zprvu ho KGB podezírala z toho, že se jedná o agenta CIA. Sám o sobě tvrdil, že je přesvědčeným marxistou a doufal, že dostane coby bývalý americký voják nějaký post ve špionážní organizaci, ovšem skončil jako relativně dobře zaopatřený montér v továrně na rádia.

Netrpěl nouzí, ale asi to nebylo místo, v jaké doufal. Nakonec podlehl deziluzi a vrátil se do USA, kde mimo jiné hájil kubánskou revoluci, stal se zástupcem procastrovského výboru Fair play pro Kubu v New Orleansu a hlasitě obhajoval kubánskou kolektivizaci a mimo jiné požádal o vstup do Komunistické strany USA. Tady stojí za to připomenout, že to byl právě Kennedy, kdo zásadním způsobem řešil kubánskou raketovou krizi, tedy rozmístění sovětských raket na kubánském území. Ian Paceba ve své knize naznačuje, že to byl Oswald, kdo Sovětům předal údaje o letové výšce U2

Warrenově komisi například unikl Zack Stout, jeden z mariňáků, kteří s Oswaldem sloužili a který Edwardu Jay Epsteinovi, autorovi knihy Legend: The secret World od Lee Harwey Oswald (Legenda: Tajný svět Lee Harweye Osvalda), prozradil zajímavou souvislost. Oswald se „zapletl“ s hosteskou, velmi drahou, která si nechávala za své služby platit a její cena přesahovala Oswaldovy možnosti. V knize je jasně naznačeno, že hostesku platily sovětské tajné služby. Ostatně tzv. medová past byla a stále je oblíbeným prvkem tajných služeb. Krásné dívky slouží buď jako prvek k zverbování nového agenta, nebo k pořízení kompromitujících fotografií, jež následně sloužily k vydírání. 

Skutečné pohnutky, proč Oswald (byl-li to on, kdo střílel) spáchal atentát na Kennedyho, se už nedozvíme. Ruby, který Oswalda zabil dříve, než ho vyšetřovatelé pořádně vyslechli, nejenže zhatil možnost spravedlivého soudu, ale také ustřihl důležité nitky, které by mohly vést k mnohem hlubším zjištěním, než že atentátník byl osamělý vlk, který prostě jen neměl rád svého prezidenta.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama