Čína se v počtu letadlových lodí chce vyrovnat USA

Čína zbrojí a jako vzor má USA. Má šanci?
Flotila letadlových lodí
Flotila letadlových lodí
US NAVY
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Americká flotila letadlových lodí dnes na světě nemá konkurenta. Spojené státy disponují 20 letadlovými loděmi, budeme-li mezi ně počítat i vyloďovací plavidla nesoucí převážně vrtulníky a letouny s kolmým startem a přistáním. Zbytek světa dohromady disponuje podobným počtem, dominují však spíše vrtulníkové letadlové lodě – ty ale při nasazení proti jedenácti americkým supercarriers nemají valnou šanci. Přesto se mezi zbylými státy světa nachází jedna velmoc, která se snaží Ameriku dohnat, totiž Čína. 

Americké letadlové lodi
Autor: Ian Visits Americké letadlové lodi

Závody ve zbrojení letadlových lodí

Ačkoliv se čas od času objevují úvahy, zdali nejsou letadlové lodě již zastaralým konceptem, faktem zůstává, že jde stále o páteř v globální projekci síly. Letadlové lodě vystoupaly do prominence během druhé světové války, přežily však i éru války studené, kdy jim mnozí podobně věštili zánik vlivem obrovského destrukčního potenciálu jaderných zbraní. Rovněž dnes se debatuje, zdali nové zbrojní systémy neohrožují význam letadlových lodí. 
Na přetřes přichází zejména dva nové typy zbraní – bezpilotní letouny a řízené střely. Ty první zvyšují šanci na to překovat běžné torpédoborce v jakési "mini-letadlové lodě“.

Zachycení brzdícího lana přistávacím hákem EA-6B Prowler na USS Abraham Lincoln
Autor: US NAVY Zachycení brzdícího lana přistávacím hákem EA-6B Prowler na USS Abraham Lincoln

Vyvíjené drony schopné kolmého přistání, ale zároveň i rychlého letu, totiž mohou výrazně zvýšit bojový dosah menších plavidel. Prakticky totéž platí i pro řízené střely, zejména vyvíjené hypersonické střely. Teoreticky existuje například koncept tzv. arsanal ship, tedy plavidla vyzbrojeného stovkami řízených střel. To by mohlo sloužit jako zbraň ideálně nasaditelná proti letadlové lodi, jejíž obranu by stovky střel byly schopné při masivním útoku překonat. Vtip je v tom, že i stávající americké letadlové lodě na trend reagují konkurenčními nápady. Se zavedením kolmého stíhače F-35 do služby se americké námořnictvo může těšit výraznému rozšíření dosahu svých vrtulníkových letadlových lodí. Něco podobného může například realizovat i Japonsko, kterému sice vývoj „skutečných“ letadlových lodí brání jeho vlastní regule, disponuje však čtyřmi vrtulníkovými letadlovými loděmi, které by s F-35 mohly učinit ze Země vycházejícího slunce znovu námořní velmoc.

I americké námořnictvo navíc aktivně vyvíjí i bezpilotní palubní letouny, konkurovat námořním technologiím tedy bude nejspíše i do budoucna. Ani na poli řízených střel nejsou letadlové lodě tak bezbranné, jak se občas říká. Především letadlové do bojových zón nevplouvají nechráněné – mají kolem sebe celou další formaci torpédoborců a podpůrných plavidel, které disponují sofistikovanými protiraketovými systémy. Rizika plynoucí z hypersonických střel nebo velkého počtu řízených střel jistě existují. Právě proto by se však na eliminaci podobných hrozeb během případného konfliktu zaměřily jiné bojové systémy, například ponorky, neviditelné bombardéry nebo vlastní arsenal ships. Je jistě pravdou, že při střetu supervelmocí by dnes již letadlové lodě hrály spíše druhé housle – otázkou však je, zdali by hypotetická válka USA vs. Rusko nebo USA vs. Čína mohla být prostá jaderné eskalace. Při té by totiž druhé housle hrály i všechny další zbraně. 

USS Enterprise (CVN-65)
Autor: US NAVY USS Enterprise (CVN-65)

Americké námořnictvo je ostatně v současné době jediným námořnictvem, které disponuje vlastním analogem arsenal ship – jedná se o čtyři upravené ponorky třídy Ohio, které každá nesou na 154 střel Tomahawk s konvenční hlavicí. Jenom Čína vyvíjí údajně svou vlastní loď tohoto typu. Ze stejného státu pak přicházejí i zprávy o tom, že by Čína ráda výrazně navýšila vlastní počet letadlových lodí. Mají tyto snahy šanci na realizaci? 

Generační snaha

Čína momentálně disponuje dvěma letadlovými loděmi, další dvě jsou pak ve výstavbě. Jedinou aktivní letadlovou čínskou lodí je plavidlo Liaoning, které začínalo svou kariéru jako sovětská letadlová loď odprodaná Pekingu po rozpadu Sovětského svazu. I Liaoning je však v kvalitě spíše podružného typu – loď nemá katapulty, její letouny jsou tak při startu nuceny spoléhat na "skokanský můstek". Ten ovšem může urychlit jenom méně těžké stroje, což limituje výzbroj i palivo palubního letectva. Rovněž druhá hotová čínská letadlová loď, Type 002, je stejného druhu (plavidlo je momentálně testováno). 

Od vyvíjeného Type 003 se však už obecně očekává implementace katapultů, pravděpodobně na bázi elektromagnetického systému podobného nejnovější americké letadlovce USS Gerald R. Ford. Čína tedy s každou další lodí vylepšuje svou technologii letadlových lodí. Celkově se očekává, že do roku 2030 by Říše středu mohla disponovat až pěti letadlovými lodě, které by sice nebyly identickou protiváhou amerických letadlovek (většinu bude nejspíše pohánět konvenční pohon, jen menší část jádro), ve svém regionu by ji přesto dodaly značně na váze. 

USA sice bude nejspíše třímat až 20 letadlovými loděmi, jenom kolem 10 z nic však budou supercarriery, a tyto budou navíc dislokovány různě po světě. V Pacifiku tak i patero čínských letadlových lodí bude reálnou protiváhou místní části amerického námořnictva. K tomu je třeba připočíst i čínské "nepotopitelné letadlové lodi", totiž umělé ostrovy vybudované ve sporných vodách Jihočínského moře. Ty totiž rovněž mohou disponovat bateriemi řízených střel a válečným letectvem. Nic navíc nezaručuje, že po roce 2030 nebude Říše středu stavět další letadlové lodě, které by celý součet v rámci další generace mohly ještě zvýšit. Konec konců, letadlové lodě stárnou velmi pomalu, a i většina současných amerických letadlovek stále slouží vzdor věku před půlstoletí. 

Vzhledem k momentální čínské zbrojní síle je tedy v generačním horizontu rozhodně reálné dosažení podobného počtu plavidel v daném regionu. Ruku v ruce s nimi bude muset jít i vývoj palubních letounů a podpůrných lodí, což vyjde na astronomické sumy. Do roku 2040 však bude Čína nejspíše skutečně s to tabulkově konkurovat americkému námořnictvu v Pacifiku. 

Spíše než snaha dorovnat šance v konfliktu s USA se však čínské letadlové lodě budou hodit pro projekci čínské síly do jiných částí světa. V Jihočínském moři, ale i Africe, by čínské letadlové lodě byly neocenitelným systémem, který by Číně mohl dovolit budovat základny po celém světě. V námořní válce s USA by šlo o méně významnou zbraň.  Ačkoliv tak čínské námořní ambice nutně svádějí k varování před válkou s USA, v reálu znamenají spíše reálnou možnost projekce čínské síly do vzdálených částí světa. Spíše než vyhlížet středy amerických a čínských operačních svazů v Tichomoří bychom tak měli očekávat vznik čínských „kolonií“ na jiných kontinentech.  Co vše to bude znamenat pro dynamiku obou velmocí, a jak jejich přímý či nepřímý zápas dopadne, můžeme však zatím jen spekulovat. 
Text: Ladislav Loukota

Reklama
Reklama