Slavný indián měl roky zakázáno mluvit. Jeho jazyk pak pomohl porazit Hitlera

20. listopadu 1921 se narodil Charles Chibitty. Muž, který díky unikátnímu jazyku svého kmene nesměl padnout do zajetí.
Příběh indiánských kodérů zpracoval snímek Kód Navajo
Příběh indiánských kodérů zpracoval snímek Kód Navajo
Metro-Goldwyn-Mayer

reklama

Zápletka filmu Kód Navajo je postavená na skutečných událostech. Komančové (a další indiánské kmeny) měli unikátní jazyk, kterým mohli přenášet válečné zprávy. I kdyby došlo k jejich zachycení nepřátelskou rozvědkou, pokud by ta neměla ve svých řadách indiány znající danou řeč, nebyla by schopna je vyluštit. Proto měli Komančové i další kodéři extrémně velkou cenu a nesměli padnout do nepřátelského zajetí. Charles Chibitty byl jedním z nich.

Speciální výrazy

Chibitty byl jedním ze třinácti Komančů, kteří se v den D vylodili ve Francii, aby pomocí svého jazyka předávali dál tajné zprávy. Bizarní na jeho příběhu přitom je, že měl ve škole zakázáno mluvit rodným jazykem. Teprve za války bylo jeho znalostí náležitě využito. Nejprve se ale musely vymyslet speciální výrazy pro vojenské prostředky, jako tank či dělostřelectvo, které samozřejmě indiáni nepoužívali.

Totéž platilo i pro typické vojenské počty lidí, jako je četa nebo rota. Například označení Komančů pro želvu v kodérském jazyce znamenalo nádrž, bombardér v překladu znamenal „těhotné letadlo“. Emory D. Keoke a Kay M. Porterfield ve své knize American Indian Contribution to the World píší, že Adolf Hitler získal v indiánském jazyce označení posah-tai-vo, tedy bláznivý bílý muž. Slova první zprávy, kterou indiáni předali po dekódování zněla: „Pět mil napravo od určené oblasti a pět mil ve vnitrozemí jsou zuřivé boje a my potřebujeme pomoc."

Ochrana indiánských vojáků

Chibitty přežil dramatické vylodění, zapojil se i do bojů v Ardenách a s americkou armádou doputovat až do hitlerovského Německa. Dočkal se i celé řady vojenských ocenění, za mimořádnou odvahu byl uveden do Síně slávy v Pentagonu, Francouzi mu udělili druhou nejvyšší medaili za statečnost – Chevalier de L'Ordre National du Merite.

O míře ochrany Chibittyho a dalších indiánských vojáků svědčí, že nakonec válku všichni přežili, byť byli někteří kodéři zraněni. V Den D se jich vylodilo třináct, nakonec jich v Evropě bojovalo sedmnáct. Chibitty se nakonec stal posledním žijícím z indiánských válečných kodérů, když zemřel v oklahomské Tulse 20. července 2005 na zdravotní komplikace spojené s cukrovkou. Je pohřben na Flora Haven Memorial Gardens. 

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama