Československo vyslalo do korejské války vlastní MASH. Na čí straně byla a co všechno zažila?

Zatímco americkou nemocnici MASH proslavil seriál, o české byl natočen pouze jedenáctiminutový propagandistický film.
Fotka ze slavného amerického seriálu MASH
Fotka ze slavného amerického seriálu MASH
CBS

reklama

Zkratka MASH pochází z anglického Mobile Army Surgical Hospital a znamená mobilní armádní chirurgickou nemocnici. Přesně takovým zařízením disponovalo (včetně lékařů a sester) komunistické Československo. Ale zatímco seriálem proslavený MASH fungoval ve službách jihokorejské armády, Čechoslováci ošetřovali vojáky na druhé straně fronty.

Češi a Slováci na špatné straně

V roce 1952 padlo na ústředí Komunistické strany Československa rozhodnutí, že se do konfliktu zapojíme na straně Severní Koreje. Konkrétní pomoc spočívala ve vyslání mobilní nemocnice, přičemž odcestovat mohly jen stranou prověřené kádry. Jejich prověření a schválení měl na starost sekretariát politického výboru ÚV KSČ.

Stranická příslušnost a loajalita měly podle tehdejších parametrů vyšší důležitost pro práci ve válečném terénu než odbornost a specializace. Důkazem budiž fakt, že prověrkami napoprvé neprošel štábní kapitán (hledalo se zejména mezi vojenskými lékaři) Bedřich Placák. Jak Michal Krametbauer uvádí ve své diplomové práci Korejská válka a Československo, dr. Placák byl zařazen až do dalšího turnusu.

​„Ministr národní obrany, armádní generál Alexej Čepička, měl do konce února roku 1952 zajistit jednu chirurgickou polní pohyblivou nemocnici s dopravními prostředky a také měl zajistit potřebný odborný personál, včetně politického pracovníka,“ píše M. Krametbauer.

Mobilní nemocnice na kolejích

Nemocnice cestovala do Severní Koreje po železnici. Nejprve muselo být vybavení v Čierné nad Tisou přeloženo z československých vagónů na sovětské – mimo jiné proto, že měly dál putovat po jiném rozchodu kolejnic. Náklad projel celý Sovětský svaz a skrz Čínu doputoval až do Severní Koreje. Na místo určení do vesnice Sóga dorazila první část výpravy 19. dubna 1952.

Katastrofální situace

Nemocnice, která se skládala z deseti oddělení, nebyla na jednom místě, ale jednotlivé části byly od sebe vzdáleny i několik kilometrů. V praxi to znamenalo, že vázl jak transport pacientů, kteří byli převáženi na dobytkem tažených dvoukolácích, tak i zásobování. Hrozilo také bombardování, neboť některé části byly poblíž komunikací, na které se zaměřovalo jihokorejské letectvo. „Ordinovali většinou v primitivních rákosových domcích a zemljankách,“ píše Jaromír Marek na stránkách Českého rozhlasu.

Zatímco na jihokorejské straně byla americká polní nemocnice, Severokorejci měli československou
Autor: iStock Zatímco na jihokorejské straně byla americká polní nemocnice, Severokorejci měli československou

Velkým bonusem nemocnice měla být její schopnost dávat transfuze krve, jenže ve válečných podmínkách byl extrémní nedostatek dárců. Z mnoha poznámek se dá vytušit, že spolupráce mezi českým a korejským personálem nebyla zcela ideální. Korejští zaměstnanci nemocnice nebyli dobře vyškoleni a i o jejich výkonnosti padaly jisté pochyby. Přesto do konce července 1952 provedli čeští lékaři přes 200 složitých operací, přičemž zdaleka ne vždy šlo jen o frontové bojovníky. Ošetřovali se i civilisté, a to včetně dětí.

Po dalším přestěhování do oblasti vesnice Onsan se jako jedna z výhod mobilní nemocnice ukázala schopnost přemístit celý komplex (v případě postupu Jihokorejců) na území Číny. Nikdo nepředpokládal, že by se válečné běsnění přelilo za čínské hranice. I tady se ukázala zručnost a zkušenosti československých operatérů v plné míře. Jen od května do října 1953 provedli lékaři z „československého MASH“ přes 700 operací. Mimo jiné vrátili zpět na frontu 594 pacientů.

Nejen MASH

Poté, co bylo mezi válčícími stranami podepsáno příměří, se část československých lékařů a zdravotnického personálu přesunula do budovy nemocnice v městečku Čon-džin, kde se podílela na „rozjetí“ co nejlepší zdravotní péče. Samotná budova nebyla válkou příliš poškozená, takže oproti polním podmínkám šlo o příjemnou změnu.

Propagandistický film natočený roku 1954 se zaměřil právě na tuto část československé zdravotnické pomoci. Vyznění filmu je zcela poplatné tehdejší době, zmiňuje jak československé a severokorejské soudruhy, tak i americké „vrahy“. Mimo jiné se ve filmu praví, že v budově nemocnice „měli Američané nakrátko svůj štáb. Odtud dávali rozkazy k vraždění. Dnes tu českoslovenští lékaři zachraňují korejským lidem život“.

Následně celá řada lékařů a sester obdržela jak československá, tak korejská vojenská vyznamenání, ale polní nemocnice se na rozdíl od poválečné pomoci nikde moc neuváděla. Později se vyrojily divoké spekulace o tom, že se do nemocnice dostávali i američtí zajatci, kteří zde měli být podrobeni pokusům. Nikdy se však nepotvrdily.

Na tematiku českého vojenství se zaměřuje také nový seriál 1. MISE, který má premiéru v neděli 29. srpna.

reklama

reklama