Černý pátek britské RAF: Desítky pilotů si vylámaly zuby na poškozeném německém torpédoborci

V zimě roku 1945 bylo pro hroutící se třetí říši stále obtížnější udržet v chodu zásobovací trasy, kterými do Německa proudila švédská železná ruda. Baltské moře zčásti zamrzlo, a Němci se proto museli spoléhat na norský přístav Narvik a trasy podél norského pobřeží, které ale byly v doletu spojeneckých bombardérů startujících ze severního Skotska.
Černého pátku se zúčastnily i stíhačky P-51 Mustang
Černého pátku se zúčastnily i stíhačky P-51 Mustang
Volné dílo / U.S. Navy / USAAF

reklama

Ráno 9. února 1945 zahlédly dvě hlídkující dvoumotorové stíhačky Bristol Beaufighter u norských břehů nejprve skupinu pěti nákladních lodí a poté i malý bojový svaz německé Kriegsmarine. Tvořil ho poškozený torpédoborec Z33, které se v doprovodu minolovky a dvou malých ozbrojených hlídkových lodí (Vorpostenboot) ukrýval uvnitř fjordu Førde.

Na velitelství perutí RAF nastal rozruch – velitelé se dohadovali, jestli napadnout nákladní lodě, nebo vyřídit Z33. Nakonec padlo rozhodnutí zaútočit na torpédoborec a jeho doprovod.

Odpoledne tedy z letecké základny Dallachy odstartovalo 32 letounů Bristol Beaufighter, k nimž se jako stíhací doprovod připojilo 12 stíhaček P-51 Mustang a dva letouny Vickers Warwick určené k záchraně pilotů z moře.

Letka čtyř letounů Bristol Beaufighter ze základny v Dallachy
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Letka čtyř letounů Bristol Beaufighter ze základny v Dallachy

Přípravy na útok

Němci věděli, že jsou odhaleni, a snažili se na útok co nejlépe připravit. Lodě v čele s torpédoborcem zakotvily u strmé jižní stěny fjordu, další menší plavidla si v ledu prostřílela cestu k severní stěně. Na pobřeží měli Němci navíc protiletadlové baterie.

Útočící letadla tak narazila na koncentrovanou protiletadlovou palbu z lodí i z pevniny a navíc kvůli strmým stěnám fjordu nemohla nepřítele přesně zaměřit. Beaufightery musely útočit jednotlivě, takže se nad fjordem vytvořila fronta letadel čekajících na útok.

Německý torpédoborec Z33 a další německá loď zaujímají pozice uvnitř fjordu
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Německý torpédoborec Z33 a další německá loď zaujímají pozice uvnitř fjordu

Německá posila na scéně

Za této situace na bojiště dorazila posila 12 německých stíhaček Focke-Wulf Fw 190. Překvapené Mustangy neváhaly a pustily se za nimi. Na obloze nad fjordem tak v jednu chvíli zuřila bitva více než 50 letadel, které se ve vzájemných soubojích snažily protivníka sestřelit – a v případě Britů také zničit lodě na hladině zuřivě se bránící protiletadlovou palbou. Šlo o největší vzdušný boj nad územím Norska během druhé světové války.

Důsledky pro spojence byly strašlivé. Palbou z lodí se podařilo sestřelit sedm Beaufighterů, další dva si na konto připsaly piloti Focke-Wulfů. K tomu z oblohy zmizel i jeden Mustang. Zahynulo 14 spojeneckých pilotů, další tři padli do zajetí. Němci ztratili pět Focke-Wulfů a většina lodí utrpěla větší či menší škody. Celkový výsledek náletu ale vyzníval drtivě v neprospěch Spojenců, kteří tento den překřtili na Černý pátek.

Útok, který selhal na celé čáře, prokázal účinnost protiletadlové palby vedené z úzkých fjordů. Britská RAF poté změnila taktiku a určila, že napříště budou primárními cíli nákladní lodě.

Německé lodě pod palbou 9. února 1945
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Německé lodě pod palbou 9. února 1945

Zázračný torpédoborec?

Německý torpédoborec Z33 třídy Zerstörer 1936A (označované také jako třída Narvik) strávil celou svou bojovou kariéru v severních mořích. Loď byla dokončena v únoru 1943 a ještě týž rok v září poškozena při výpadu německé flotily proti Špicberkům. Celý rok 1944 strávil torpédoborec v norských vodách, kde byl také v červenci poškozen při britském náletu na bitevní loď Tirpitz.

Od října 1944 sloužil Z33 jako eskortní loď německým konvojům převážejícím jednotky ze severního Norska. Začátkem roku 1945 torpédoborec při plavbě do Baltského moře najel na mělčinu a byl vážně poškozen. Ochromená loď a její doprovod byly napadeny právě 9. února 1945 spojeneckými stíhacími bombardéry, kterým se účinně bránily.

Hlavní zbraní německých torpédoborců třídy Narvik byla děla ráže 150 mm
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Hlavní zbraní německých torpédoborců třídy Narvik byla děla ráže 150 mm

Z33 se posléze začátkem dubna dovlekl na Balt, kde mu ale došlo palivo. Nakonec zakotvil v německém přístavu Cuxhaven, kde byl těsně před koncem války vyřazen ze služby. Po válce torpédoborec získal Sovětský svaz a pod jménem Provornyj ho zařadil do své Baltské flotily. V roce 1960 loď zasáhl rozsáhlý požár a o dva roky později skončil někdejší Z33 ve šrotu.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama