Bude sucho důvodem pro válku? Přední světový klimatolog se domnívá, že ano

Jestli bude válka, tak to bude válka o vodu. Svět už se na to připravuje.
Voda je základ. Života i míru
Voda je základ. Života i míru
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vodovod místo ropovodu

Otočit kohoutkem a dopřát si doušek vody zdaleka není tak samozřejmé, jak by se z bezpečné české kotliny mohlo zdát. Téměř 900 milionů lidí dnes žije bez přístupu k nezávadné pitné vodě. Klimatolog, geolog a popularizátor vědy Václav Cílek v jednom ze svých rozhovorů zmiňuje plány na postavení obřích vodovodů ne nepodobným současným ropovodům. Ty by měly dopravovat vodu z míst, kde je jí dostatek, například ze Skandinávie, do oblastí ohrožených suchem. Například do Středomoří. Z hlediska sucha jsme na tom nejhůře za posledních 500 let.

Sucho = válka o vodu

Přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn se domnívá, že "vše, co teď bereme jako samozřejmost – svobodu slova, život v míru, rozsvícení lampy po stisknutí vypínače, bezpečí, to všechno bude minulostí“.

Vědci zabývající se klimatem, suchem a hydrologií se domnívají, že konflikty způsobené nedostatkem vody se nejspíše budou týkat regionů, kde vodní zdroje jsou v blízkosti hranic, nebo dokonce řeka samotná je hranicí. Není třeba se bát, že by se Dunaj stal rozbuškou konfliktu mezi Slovenskem a Rakouskem, nicméně vodní tok coby hranice je relativně častým scénářem. Vodní hranice probíhá i mezi USA a Kanadou (část Niagarských vodopádů je kanadská, druhá americká), řeka Dněpr  protéká postupně územím západního Ruska, východního a skrz celou Ukrajinu. Podobných příkladů by se dala najít celá řada. Například Dunaj protéká 10 státy.

Bojíme se bojů 

Vědci analyzovali oblasti možných „vodních“ konfliktů a ukázalo se, že ani jedno z nejrizikovějších míst není v Evropě. Kde tedy hrozí střet? Nejvyšší riziko je v oblasti Nilu (Afrika), indických řek Gangy, Brahmaputry, pákistánského Indu a blízkovýchodních řek Eufratu a Tigridu. Výjimkou je americká řeka Colorado, kde se očekává konflikt mezi USA a Mexikem.

Typická situace je v povodí Nilu, kde žije asi 400 milionů lidí a během 20 let jich má být až 700 milionů. Přitom už teď je to na hranici udržitelnosti. Například Saúdská Arábie, která měla 4 miliony obyvatel, má dnes okolo 30 milionů a brzy bude mít kvůli jedné z nejvyšších porodností na světě 50 milionů obyvatel. Přitom nemá ornou půdu a prakticky žádné zásoby vlastní vody, takže si vytváří zemědělské farmy v Etiopii. Kvůli zavlažení dalších částí země se tam plánuje výstavba 6 nebo 8 přehrad. To znamená regulaci na celém Modrém Nilu,“ říká Václav Cílek v rozhovoru pro server neziskovka.cz. 

Z logiky věci vyplývá, že pokud některý stát zadrží vodu na svém území a nepošle ji dál, způsobí zásadní problém státům níže po toku. Studie publikovaná v Global Environmental Change zahrnuje mapu rizikových oblastí. Každý se tak může podívat, v jak rizikové oblasti (riziko konfliktu o vodu) se nachází.

Rizikové oblasti - konflikty o vodu
Autor: Sciencedirect Rizikové oblasti - konflikty o vodu

V Rozhovoru pro Novinky.cz ministr životního prostředí Richard Brabec řekl: „Voda byla příčinou části migrační krize a jestli bude v budoucnu válka, tak to nebude o ropu, ale bude to o vodu. Zásoby vody docházejí velmi rychle, třeba zásoby vody na Arabském poloostrově. Zásoby vody se během 10–15 let snížily víc jak o polovinu, někteří dokonce říkají, že až o 80 %.

Zemědělci, sadaři i vinaři se v Česku oprávněně bojí o budoucnost svého podnikání, které je na dostatku vody bezprostředně závislé. Právě zemědělská činnost je u nás největším odběratelem vody. Bojí se, a to žijí v oblasti, kde se vodou vlastně stále dost plýtvá. „Spotřeba vody v domácnostech meziročně vzrostla o 0,4 litru na obyvatele za den,“ potvrdila před rokem Soňa Horáčková z Českého statistického úřadu. 

Text: Topi Pigula

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama