Klíčovou bitvu o Yorktown rozhodla nenápadná operace ve tmě. Britové byli poraženi za deset minut

Vítězné obléhání Yorktownu není jen obyčejnou bitvou – jde o rozhodující moment v amerických dějinách. Poslední velkou bitvu americké války za nezávislost pomohlo Američanům rozhodnout 5500 Francouzů podporovaných francouzskou flotilou 24 lodí. Koruna musela uznat bezprecedentní porážku svých sil – v Londýně kvůli tomu padla vláda a vítězný generál Washington upevnil své postavení, díky čemuž se nakonec stal prvním prezidentem USA.
Fotka z filmu Patriot, na jehož konci se řeší i bitva o Yorktown
Fotka z filmu Patriot, na jehož konci se řeší i bitva o Yorktown
Columbia Pictures

reklama

Pokud jste viděli hollywoodský blockbuster Patriot s Melem Gibsonem v hlavní roli, určitě si vzpomenete na závěrečnou scénu, kdy britský generál Cornwallis v typické červené uniformě a bílé paruce chtě nechtě připustí kapitulaci svých obležených a ze všech stran ostřelovaných sil. Na dohled jeho pevnosti navíc kotví francouzské loďstvo, které dorazilo 13 vzbouřeným koloniím z Evropy na pomoc. Britská dominance v Severní Americe se chýlí ke konci.

Jak se vlastně Britové do tak svízelné situace dostali? Podle serveru History byly jejich síly v létě roku 1781 rozdělené na dvě hlavní části – jedna z nich pod velením generála Henryho Clintona kontrolovala New York, zatímco druhá se opevňovala v okolí přístavu Yorktown ležícím asi 600 km jižněji. Té velel generál lord Charles Cornwallis.

Válečná lest

Vrchní velitel americké kontinentální armády generál George Washington se nejprve chystal spolu s Francouzi hraběte de Rochambeau zaútočit na New York. Když se ale dozvěděl, že francouzská flotila blížící se z Karibiku míří k Yorktownu, změnil plány. Aby přesvědčil Brity v New Yorku, že se chystá město obléhat, nechal na dohled postavit několik falešných ležení s desítkami cihlových pecí na pečení chleba a sepsal falešné rozkazy, které podstrčil britským zvědům. Pak společně s Francouzi zamířil na jih.

Cornwallis se mezitím v Yorktownu dobře opevnil – vybudoval zde kruhovou obranu s bateriemi děl navzájem propojenými sítí zákopů. Proti více než 8000 Britů mohl Washington postavit jen asi 2500 zkušených Američanů a 5000 Francouzů doplněných o zhruba 12 000 příslušníků domobrany. Přestože měl nad obránci dvojnásobnou přesilu, rozhodl se Washington postupovat krok za krokem.

Děla a bodáky

Použil v té době běžnou taktiku. Nechal vybudovat zákopy souběžné s britskými pozicemi, odkud na protivníka pálila děla. Jakmile baterie rozstřílely britský zákop se vším, co v něm bylo živé, vybudovali obléhatelé další zákop blíže k nepříteli, přesunuli tam děla a vše začalo nanovo. Vzájemné ostřelování trvalo déle než týden, a když se linie přiblížily na 350 metrů, přišel na řadu bodákový útok.

Krátce po setmění 14. října 1781 vyrazilo proti dvěma britským pevnůstkám 400 Američanů a stejný počet Francouzů. Muži ve tmě osvětlované jen výstřely děl s nasazenými bodáky sprintovali územím nikoho a Brity dokonale překvapili. Po tvrdém boji muže proti muži obě pevnůstky padly do amerických rukou. Celá akce netrvala ani deset minut.

Bílý kapesník

Američané a Francouzi utahovali smyčku kolem britských postavení a Cornwallisova situace se neustále zhoršovala. Britům docházely zásoby potravin i munice, většina děl byla rozstřílena a zničena. Polovina mužů navíc trpěla malárií. Pobřeží blokovaly francouzské fregaty a útěk po moři nepřicházel v úvahu. Generál žádal o pomoc svého kolegu Clintona v New Yorku, ale posily se ještě ani nenalodily.

Za této situace se britský velitel rozhodl kapitulovat. Ráno 17. října 1781 vyšel před rozstřílené opevnění britský bubeník v červeném kabátě doprovázený důstojníkem, který mával bílým kapesníkem. O dva dny později Britové v sevřených řadách a nových uniformách vypochodovali z obležené pevnosti. Do zajetí padlo 8000 mužů, vítězové získali 214 děl, tisíce mušket. 24 nákladních lodí a množství vozů a koní. Během obléhání padlo jen 28 Američanů a 60 Francouzů, Britové měli 156 mrtvých.

Rezignace premiéra

Britové měli v Americe stále ještě nejméně 30 000 vojáků, kteří většinou blokovali důležité přístavy, porážka u Yorktownu ale měla na jejich morálku zdrcující vliv. Britský premiér Frederick North, který vedl Británii po většinu americké války za nezávislost, v důsledku porážky v březnu 1782 rezignoval. O rok později byla v Paříži 3. září 1783 podepsána mírová dohoda, v níž Velká Británie uznala existenci Spojených států amerických. Válka 13 kolonií za nezávislost definitivně skončila.

reklama

reklama