Atomový raketomet i obrnění vojáci: zbraně pro jadernou válku, na něž nikdy nedošlo

Atomové zbraně jako z počítačové hry. Tohle byste nečekali.
Atomový bombardér
Atomový bombardér
Wikipedia commons

reklama

Na atomový konflikt mezi Východem a Západem naštěstí nikdy nedošlo. Vojenští plánovači si to však zejména na přelomu 50. a 60. let představovali velmi groteskně a jejich nápady na to, jak by byly armády pro světovou válku vybaveny, připomínají spíše fantaskní vize z počítačových her. Vybrali jsme několik nejbizarnějších retro konceptů zbraní pro válku, na kterou nikdy nedošlo. 

Atomový raketomet

Většina vojenských nápadů zpočátku atomového věku spoléhala spíše na využití jaderné energie pro pohon, případně pro nějakou formu obrany před atomovými výbuchy. Atomový raketomet Davy Crocket, vybavený hlavicí W54, měl však poskytnout možnost střílet jadernou munici i běžným pěšákům! Raketomet byl poměrně rozměrný, přirovnat by se dal spíše k houfnici, a rozhodně nešlo o kapesního destruktora měst – hlavice měla sílu “jen” 10 až 20 tun TNT, tedy tisícinu síly hirošimské bomby. Přesto šlo o impresivní zbraň, která se neujala jednak kvůli jisté nepraktičnosti, a jednak z obav před šířením jaderných zbraní mimo strategické síly. 

Pokus o atomový raketomet
Autor: Wikimedia Commons Pokus o atomový raketomet

Letecká kavalérie

Nikoliv všechny koncepty ale skončily na smetišti dějin. V roce 1956 se objevil článek v amerických armádních novinách, který předpovídal příchod “letecké kavalerie” využívající trojúhelníkových letounů na bázi vrtulníků (jenom s rotory vespod) k vysazování pěchoty hluboko za nepřátelskou linií. Letecká kavalerie se nakonec skutečně stala realitou už pár let nato ve vietnamském konfliktu, využívala však podstatně méně obskurně vypadající stroje. 

Atypické výsadkové letadlo
Autor: Army magazine Atypické výsadkové letadlo

Pěchotní obrněnec

Ve stejném článku je k vidění i obrněný voják letecké kavalerie. Zatímco skutečné (a vlastně v době psaní článku ARMY Magazine méně než dekádu vzdálené) jednotky vzdušné podpory preferovaly minimum výstroje a vysokou mobilitu, tato představa vojáka si v ničem nezadá s rytířem středověku! Voják je totiž navlečen v kovové zbroji a helmici, které měly poskytovat ochranu před nepřátelskou palbou. V reálu by nejspíše chránily jen před malými rážemi, ale nejspíše právě proto se koncept nechytil. 

Představa moderního vojáka, která se (tak úplně) nenaplnila
Autor: Army magazine Představa moderního vojáka, která se (tak úplně) nenaplnila


Pěšák zítřka

Unikátní je i koncept představený v časopise Life v roce 1959. "Voják budoucnosti" v něm sice má dobovou výstroj včetně pušky M-14, na ní je však "nalepena" futuristická technika jako třeba rádio nebo noktovizor. Vlastně lze říct, že většina vybavení se později dočkala uplatnění – s výjimkou masky na obličej a výbušnin pro kopání zákopů.

Atomový tank

Jako z nějaké bizarní retro počítačové strategie působí i předposlední vynález atomového věku – tank Chrysler TV-8. Design se vyznačuje tím, že prakticky vše včetně motoru je umístěné do věže. Podvozek disponuje jenom pásy poháněnými dálkovým převodem. Vzdor své velikosti měl atomový tank být schopný i plavání ve vodě. V prvním návrhu měl disponovat konvenčním pohonem, uvažovalo se ale i o tom, že by byl vybavený atomovým reaktorem!

Atomový tank Chrysler TV-8
Autor: pixabay.com Atomový tank Chrysler TV-8

Věčné bombardéry

Proč však jádro využívat jenom k pohonu tanků? Jedním z nejšílenějších nápadů studené války je koncept bombardéru Convair X-6, který měl být poháněn přímo jaderným reaktorem, jenž by zahříval palivo podobně jako v proudovém motoru. Takový stroj by teoreticky mohl ve vzduchu vydržet klidně měsíce bez tankování. Bombardér se nikdy nedostal před fázi návrhu – palubní reaktor však koncepčně zkoušel letoun B-36 i sovětský Tu-119. Ani jeden program neprokázal, že by podobný stroj byl bezpečný pro posádku, a program byl proto zrušen. Pokud by X-6 přece jen vzlétl, nést by mohl i křižující střelu projektu Pluto…

Atomový bombardér
Autor: Wikipedia commons Atomový bombardér

Věčná střela

SLAM střela programu Pluto by již fungovat mohla, i tentokrát měla být poháněna otevřeným reaktorem. Jelikož by se obešla bez lidské posádky, radiace by nebyla nevýhodou, ale ofenzivním bonusem. Díky neomezenému doletu by Pluto ke svému cíli mohlo dopravit hned několik jaderných střel a po cestě k němu i od něj ničit široké okolí radiací i nadzvukovou rázovou vlnou. Projekt byl však zrušen z obav, že stejnou zbraň by mohli vyvinout i Sověti. Uvážíme-li, že proti ní nebyla obrana a že podobnou roli plnily i mezikontinentální střely, uvést Pluto do reality by bylo zbytečnou eskalací. 

Jaderná střela na atomový pohon?
Autor: archiv Jaderná střela na atomový pohon?

Bitevní loď Orion

Ze stejných důvodů byl zřejmě zrušen i projekt bitevní lodi Orion, kosmického plavidla poháněného malými jadernými výbuchy, které mohlo na oběžnou dráhu dopravit tisíce tun nákladu. Orion byl na přelomu 50. a 60. let původně vyvíjen jako civilní alternativa k chemickým raketám, jelikož se však NASA dařilo dobře, museli designéři pracující pro letectvo upravit svůj projekt tak, aby se jim stále dostávalo financí. 

Bitevní loď Orion
Autor: archiv Bitevní loď Orion

Překopali tedy civilní Orion (který měl být schopný do konce 60. let doletět klidně k Marsu) do vojenské verze, která byla v zásadě takovou atomovou ponorkou na oběžné dráze. Traduje se, že když (shodou náhod těsně po karibské krizi) svou ideu představili prezidentu Kennedymu, namísto vděku administrativa z obavy před další eskalací zbrojení projekt zrušila. Koncept Orionu je dodnes jediným plavidlem, které by bylo schopné dosáhnout významné frakce rychlosti světla. Kdyby však byla loď ve své vojenské verzi skutečně postavena, studená válka se mohla stát mnohem žhavější, než by si přál kdokoliv z nás. 

Text: Ladislav Loukota

reklama

reklama