Americká armáda znečišťuje klima jako vyspělé země, upozorňuje studie 

Vývoj a působení skleníkových plynů se obvykle zaměřuje na spotřebu energie a paliva civilního obyvatelstva. Nyní se odborníci snažili vyhodnotit uhlíkovou stopu Ministerstva obrany Spojených států amerických. To, podobně jako světové logistické společnosti spoléhá na rozsáhlou globální síť kontejnerových lodí, nákladních automobilů a letadel. Jedině takto rozvětvená síť je totiž schopna uspokojit nikdy nekončící zásobování probíhajících operací od bomb až po humanitární dávky a palivo. Výzkumníci se podívali na to, jakým způsobem dokáže rozsáhlá armádní infrastruktura ovlivnit změny klimatu. Výsledky jsou alarmující…

Horší než 140 zemí

Že nebudou výsledky příznivé se dalo očekávat: hovoříme o početné, nejvybavenější armádě na světě. Podle nové studie patří složky Ministerstva obrany Spojených států amerických (armáda, námořnictvo, letectvo aj.) mezi největší znečišťovatele životního prostředí. Dle dostupných výsledků spotřebovává více kapalných paliv a vyzařuje více plynů měnících klima než většina států střední rozlohy.

Pokud bychom na složky Ministerstva obrany USA pohlíželi jako na skutečnou zemi, byly by 55. největším přispěvatelem ke změně klimatu na světě. Jen za rok 2017 koupila americká armáda téměř 300 tisíc barelů ropy denně. Americké ministerstvo obrany za stejnou dobu spalováním paliv emitovalo více než 59 milionů metrických tun oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Na obří spotřebě mělo svůj největší podíl letectvo a námořnictvo. Přesuny vojsk a strojů si z celkové spotřeby energií ukrojily přibližně 70 %.

Pařížská dohoda v ohrožení

Tyto emise byly přitom donedávna spíše přehlíženy. Získat konzistentní data z Pentagonu a napříč vládními útvary je velmi obtížné. Ostatně Spojené státy trvaly na výjimce pro ohlašování emisí své armády v tzv. Kjótském protokolu z roku 1997. V rámci této mezinárodní smlouvy o klimatických změnách se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů. Mezera byla sice zacelena Pařížskou dohodou, ovšem americký prezident Donald Trump před dvěma lety uvedl, že Spojené státy v roce 2020 od dohody odstoupí.

„Fosilní závislost“

Ačkoli americká armáda investovala nemalé částky do rozvoje alternativních zdrojů energie, jako jsou například biopaliva, v celkovém součtu představují pouze nepatrný zlomek výdajů. Stále tak zůstává největším institucionálním spotřebitelem uhlovodíků na světě. Politika jedné z nejmodernějších armád světa je tudíž spíše protichůdná. „Globální oteplování je nejzávažnější a bezprostřední z jakýchkoli hrozeb, kterým USA v příštích několika desetiletích čelí,“ řekla autorka studie Neta Crawfordová z Bostonské univerzity.

Ani do budoucna není pravděpodobné, že by nastaly změny k lepšímu. Spojené státy i nadále pokračují v otevřených operacích po celém světě, do nichž je zapojeno obrovské množství letadel a lodí. S ohledem na jejich dlouhou životnost je nepravděpodobné, že by se tyto válečné kolosy dočkaly ekologičtějšího pohonu. Autorka studie ale vidí několik možných řešení, které by s tímto začarovaným kruhem dokázaly bojovat. Kdyby například Pentagon omezil svoji závislost na fosilních palivech, mohl by omezit střežení Perského zálivu - tedy přístupu k ropě.

Text: Petr Smejkal