Alternativní historie: Co kdyby byl Pearl Harbor před útokem varován včas?

Nečekané přepadení Pearl Harboru je dodnes zmiňované jako metafora zákeřného úderu bez vyhlášení války i okamžik, který mohl zlomit vaz americké tichomořské flotile. 
Záchrana přeživších po útoku na Pearl Harbour
Záchrana přeživších po útoku na Pearl Harbour

reklama

Byl to útok, který zavlekl Spojené státy do druhé světové války. Co kdyby však byl přístav před japonským útokem varován včas? Možná je to překvapivé, výsledek konfliktu by se však v součtu příliš nelišil. 

Pearl Harbor byl jedním z bodů obratu celé války

Admirál Jamamoto dostal 6. září 1941 na schůzce japonské vlády instrukce neútočit na americký přístav, pokud by dobře dopadla japonská vyjednávání s americkou vládou. Nedá se říct, že šance k tomuto byly velké, spor americké síly s tou japonskou minimálně poslední dekádu narůstal. Ale Japonci se také mohli primárně zaměřit jenom na jednu frontu (čínskou, indickou) než tříštit síly i do Pacifiku. To je však scénář docela odlišný. 
Pokud se zaměříme čistě na varování před japonským útokem, které dostalo velitelství na Pearl Harboru až krátce po útoku, lze překvapivě říct, že výsledek útoku by jeho příchodem o pár hodin dříve zřejmě nebyl výrazně odlišný. Obrana ostrova zkrátka nebyla i při maximální pohotovosti na útok v podobné škále připravená. 

Útok na Pearl Harbour pohledem japonského letce
Autor: US NAVY Útok na Pearl Harbour pohledem japonského letce

Obrana Pearl Harboru

Pomineme-li hladinové lodě, obránci měli na své straně zhruba stejný počet letounů jako útočníci. Je však otázkou, zdali by při zisku pár hodin navíc byli schopni zmobilizovat letectvo ostrova do dostatečné síly. Tím spíše, že varování, které by Pearl Harbor mohl o pár hodin dříve dostat, bylo velmi obecné – nešlo o jistojistou depeši, že útok proběhne právě zde. Obránci by tak jistě mohli útočníkům zřejmě přivodit větší ztráty a možná i ubránit více lodí, na těžké poškození řady válečných lodí by však zřejmě došlo tak i onak. Alespoň pokud by japonský svaz nezachytily jiné prostředky a varování nemělo vyšší, konkrétnější význam. 

Ta největší změna, která by v případě i slabšího varování mohla nastat, by bylo odvolání útoků na straně Japonců. Těžko ovšem říct, zdali by chaotická změna několika hodin útoku mohla vést ke kompletnímu obratu dlouho plánované operace. Pokud něco, Jamamoto mohl naopak uspíšit útok, byť třeba jenom za cenu vyslání jenom jedné vlny – primárně by se cílem stalo vyřazení ofenzivních kapacit ostrova, které by mohly poškodit japonský svaz. Tedy zejména letadlových lodí. Jenže ty na ostrově opět nebyly. Výsledek by opět nemusel pro Američany být tak ničivý, ale v zásadě by měl podobný efekt na morálku i část bojových lodí. 

Ponorka na slavnostech v Pearl Harbouru
Autor: US NAVY Ponorka na slavnostech v Pearl Harbouru

Proměnná jménem Enterprise

Varování ostrova jen pár hodin před útokem by tak nejspíše mnoho nezměnilo. Paradoxně lze ostatně říct, že v celém strategickém schématu pacifické fronty, nikoliv pouze taktickém obrazu okolí Pearl Harboru, byla přitom tichomořská flotila na japonský úder připravená dopředu. Často se stran útoku na Pearl Harbor skloňuje nepřítomnost zdejších letadlových lodí. Ty však v přístavu nebyly dílem náhody, ale právě kvůli přípravě na případný útok.  
Celkem byly součástí zdejší flotily tři letadlové lodě. USS Saratoga podstupovala úpravy v San Diegu v kontinentálních USA. USS Enterprise i USS Lexington mezitím transportovaly bojové perutě na pacifické strovy – první na Wake Island, druhý pak na ostrov Midway. Oba ostrovy byly záhy po útoku pod japonským náporem a alespoň ten druhý se Američanům podařilo ubránit i díky posilám, které k nim vyrazily ještě před zahájením války. Velení tichomořské flotily zcela záměrně neudržovalo své klíčové lodě mimo jediné koncentrované místo přesně kvůli tomu, že předpokládalo riziko japonského útoku. Jenom nikdo z velení přesně nevěděl, na které místo Japonci povedou útok a kdy. 

 USS Enterprise (CV-6) na zkušební plavbě po opravách v Puget Sound Naval Shipyard, Washington (13. září 1945)
Autor: US NAVY USS Enterprise (CV-6) na zkušební plavbě po opravách v Puget Sound Naval Shipyard, Washington (13. září 1945)

A to by se nezměnilo ani v případě, že by Pearl Harbor byl varován zavčas. Enterprise se, pravda, již ze své mise vracela zpátky do Pearl Harboru, ironií osudu se však zdržela přesně vlivem stejné bouře, která posloužila Japoncům k utajení svého přiblížení k Havaji. Enterprise tedy byla velmi blízko útoku a do Pearl Harboru měla vplout večer 7. prosince! Některá letadla Enterprise se dokonce dílem bitvy o Pearl Harbor zúčastnila, byť nikoliv v zásadní roli, přelétala totiž náhodou na Havaj právě během japonského úderu. Jeden americký stroj tak paradoxně byl i sestřelen americkou protivzdušnou obranu. 
Pokud bychom tak chtěli vymyslet, třeba v duchu Quentina Tarantina, alternativní průběh bitvy o Pearl Harbor, včasné varování ostrova by se rovněž muselo dostat i k USS Enterprise, která by rovněž mohla být o něco blíže. Její zapojení do obrany, možná dokonce i protiútoku na Jamamotovu flotilu, by teprve bylo kuriózním alternativním scénářem! Proti přesile víc jak 400 letounů šesti japonských letadlových lodí by sice ani Enteprise nic moc nezmohla, paradoxně by mohla sama padnout za oběť. Pokud by ovšem úvodní japonskou vlnu uvítaly všechny americké letouny včetně těch z Enterprise ve vzduchu, mohl Jamamoto celý úder odvolat z obav, že Američani jsou připraveni. Obránci by najednou měli převahu početní a možná i manévrovací. Potom by plavidla v zátoce mohla takovou spíše nezamýšlenou psychologickou lstí být ušetřena!

Probuzený obr

Jak již však padlo, podobné jasnější varování je čistou fikcí – stejně jako bližší poloha Enterprise samotné. Pokud by na takový sci-fi scénář nicméně došlo, mohly americké síly uspíšit svůj úvodní postup směrem k ostrovům v držení Japonců, opět ale platí, že nikterak zásadně. Zničení nebo poškození amerických lodí v Pearl Harboru totiž nebylo nikterak zásadní. Útok poškodil 4 bitevní lodě, potopil 4 další, poškodil či potopil 9 dalších menších plavidel a především vyřadil z boje přes 300 letadel. Jak víme, válku o přístup k ostrovům vyhrávala právě letadla. 

V Pearl Harboru tak vlastně nešlo ani tak o zničení bitevní lodě, ale zničené tři stovky letounů. Ty by, spolu s netknutou základnou, mohly urychlit americkou protireakci v prvních měsících války o Pacifik. Například zmíněný Wake Island se ocitl pod útokem Japonců již 8. prosince, tedy den po Pearl Harboru. Kdyby Japonci zpanikařili a Američani měli k dispozici zálohy, nikoliv pouze nejistotu, mohly být se úvodní měsíce války nést ve znamení daleko menších amerických ztrát. Výsledek by se opět rozhodoval hlavně u Midwaye a Guadalcanalu. Ale nejspíše by měl příchuť daleko silnější japonské paniky. Jejich námořnictvo už tak předpokládalo, že útok na Pearl Harbor je chyba, protože americké síly Japonce v součtu zkrátka předprodukují. 

Kuriózní je, že takové pravděpodobné rychlejší tempo postupu Pacifikem by mohlo znamenat o pár měsíců rychlejší obklíčení japonských ostrovů americkými silami, tedy o pár měsíců dřívější vidinu pozemní invaze v rámci operace Downfall, kterou nakonec zhatilo až svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Přesto je pramálo pravděpodobné, že by americké síly zahájily Downfall i v případě rychlejší výhry na moři. Evropa vázala značnou část jejich sil, a tak by také opět museli počkat na ukončení zdejšího tažení a přesun pozemních sil o půl světa dál. Do té doby by nejspíše tak či onak byly atomové pumy připravené. 

A co válka v Evropě?

Co by však včasné varování Pearl Harboru znamenalo pro evropské bojiště? Ani Pearl Harbor sám o sobě nebyl důvodem k americké účasti na evropské frontě druhé světové. Tou bylo až několik dnů po útoku německé vyhlášení války Spojeným státům. Při zpětném pohledu lze tento Hitlerův krok přinejmenším hodnotit jako poněkud chybný. Obecně se soudí, že nacistický vůdce zřejmě nebyl přesvědčen o tom, že Spojené státy můžou efektivně pomoct evropským spojencům bojovat přes celý širý Atlantský oceán. 
Americké síly využily Británii jako "nepotopitelnou letadlovou loď" a o tři roky později s dalšími západními spojenci zahájili invazi do Normandie. I před operací Overlord však americké síly bojovaly s německými a italskými silami v severní Africe a Itálii. Není pravda, že po většinu války na zemi bojovali s Německem jenom Sověti, americká invaze do nacisty okupované severní Afriky, operace Torch, nastala již v říjnu 1942, tedy zhruba 10 měsíců od útoku na Pearl Harbor. 

Historici nejsou zcela jednoznační v tom, zdali by Spojené státy vstoupily do války s Německem později. Přesto by Američani zřejmě zvýšili hmotné dávky zbylým spojeneckým národům včetně Sovětského svazu. Výsledek evropské války by tak byl nejspíše podobný, byť by se evropská válka mohla protáhnout o několik let déle a o pár dalších milionů mrtvých více. 

Na druhou stranu, psychologický šok z japonského útoku na tichomořský ostrov hrál Rooseveltovi do karet tak mocně, že jsou dodnes někteří lidé přesvědčeni, že muselo jít o konspiraci. Pokud by Američani Pearl Harbor ubránili mnohem efektivněji, a pokud by Hitler nevyhlásil Americe válku (třeba protože právě Američani odrazili japonský operační svaz), mohla by paradoxně tato výhra znamenat více mrtvých v Evropě. 

Text: Ladislav Loukota

Podívejte se na galerii fotek ze dne útoku

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama