4 účinné zbraně Íránu, kterých se Amerika bojí nejvíc

Írán se na rozdíl od jiných zemí Blízkého východu spoléhá na vlastní zbraně a techniku. Rakety, ponorky i militantní hnutí mu v asymetrické válce poskytují výhodu.
Rakety Sadžíl jsou schopné zasáhnout jihovýchodní Evropu
Rakety Sadžíl jsou schopné zasáhnout jihovýchodní Evropu
profimedia.com

Při porovnávání celkové vojenské síly Spojených států a Íránu vychází íránská strana dost bídně. Jenže v situaci, kdy USA musí v případném konfliktu s Teheránem vyslat přes půlku světa letectvo, námořnictvo a pozemní síly a riskovat značné ztráty, šance Íránu rostou. A to hlavně díky zbraním, které si Írán sám vyvíjí a vyrábí a které se perfektně hodí pro asymetrickou válku. Kterých íránských trumfů se Washington bojí nejvíc?

1. Balistické rakety Sadžíl

Rakety Sadžíl jsou nejobávanější součástí neustále se rozrůstajícího arsenálu íránských balistických střel. Jde o dvoustupňové rakety země-země na tuhá paliva s doletem 1930 km (Sadžíl-1) a 2510 km (Sadžíl-2). Rakety startují z mobilních odpalovacích zařízení a mohou nést bojové hlavice o hmotnosti 750, respektive 1000 kg. Zatímco raket Sadžíl-1 se nejvíc bojí Izrael, může Sadžíl-2 zasáhnout dokonce jihovýchod Evropy. „Dvojka“ je také mnohem přesnější a protiraketové systémy ji hůře detekují. A konečně představa, že Írán jednoho dne nahradí konvenční trhavinu v raketách Sadžíl jadernou hlavicí, je dost reálná.

Rakety Sadžíl vystavené na veřejnosti v roce 2017
Autor: profimedia.com Rakety Sadžíl vystavené na veřejnosti v roce 2017

2. Protilodní střely Chalídž Fars

Už název této protilodní balistické rakety s doletem 300 km napovídá, k čemu je určená. Chalídž Fars je perské označení pro Perský záliv, jímž prochází významná trasa dopravy ropy na světové trhy. Chalídž Fars nese bojovou hlavici 650 kg a vychází koncepčně z jednostupňové rakety země-země na tuhá paliva Fatáh-110 poprvé otestované v roce 2002 (ta vychází z čínské DF-11A). Podle íránských zdrojů raketa Chalídž Fars startuje kolmo vzhůru, poté se nadzvukovou rychlostí přesune nad cíl, zaměří ho a zasáhne.

Rakety Chalídž Fars
Autor: Wikimedia Commons Rakety Chalídž Fars

Chalídž Fars byla poprvé otestována v roce 2011. Podle íránských zdrojů při druhém testu v červenci 2012 Chalídž Fars zasáhla pohybující se loď s přesností 30 metrů. O rok později se údajně přesnost zásahu zlepšila na 8,5 metru. I když jsou tyto zprávy jednostranné, účinnost tohoto „zabijáka letadlových lodí“ není dobré podceňovat.

3. Ponorka Kádir

Írán disponuje různými typy ponorek, nejnebezpečnější z nich je ale zřejmě 150tunová třída Kádir. Tato relativně malá ponorka o délce pouhých 29 metrů vychází ze severokorejských ponorek Sang-O a Yugo. Ponorka Kádir je vyzbrojena dvěma 533mm torpédomety, může klást miny a vysazovat diverzní komanda na nepřátelském území.

Íránská ponorka Kádir
Autor: Wikimedia Commons/Erfan Kouchari Íránská ponorka Kádir

Ponorka není nijak dokonalá, ale jak je běžné u íránského námořnictva, rozhodující je počet. Írán má těchto ponorek nejméně 23, přičemž jejich taktické nasazení směřuje jednoznačně k íránským pobřežním vodám a Hormuzskému průlivu, kudy prochází 35 procent světových dodávek ropy dopravované po moři. Průliv má v nejužším místě pouhých 39 km a průměrná hloubka je zde 80 metrů a úkolem ponorek Kádir je prostě klesnout na dno a čekat na nepřítele. Neboť jak známo, nejtišší ponorka na světě je ta, která nepluje…

4. Hnutí Hizballáh

Izraelští vojenští poradci infiltrovali libanonskou armádu už na začátku 80. let s cílem vybudovat protiizraelské hnutí odporu. A tato dávná aktivita se dnes Íránu bohatě vyplácí v podobě jedné z nejúčinnějších zbraní íránského arzenálu, kterou je hnutí Hizballáh.

Vlajky Hizballáhu nad jižním Libanonem
Autor: istockphoto.com/shmooj Vlajky Hizballáhu nad jižním Libanonem

Největší hodnota Hizballáhu spočívá v jeho operačním nasazení. Na rozdíl od často neúspěšných pokusů operativců pracujících pro íránské jednotky Kuds (jejich velitel Kásim Solejmání byl Američany zabit 3. ledna 2020), jsou akce Hizballáhu mimo Blízký východ mnohem efektivnější. Můžeme mezi ně počítat výbuch v židovské agentuře v Buenos Aires (1994, 85 mrtvých) nebo útok na turisty v bulharském Burgasu (2012, 6 obětí).

Hizballáh se osvědčil také jako základna pro výcvik šíitských milicí PMF v Iráku (jejich velitel Abú Mahdí Muhandis zahynul při témže americkém útoku, jako Solejmání) a jemenských húsijských povstalců.

(mir)

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama