10 ikonických letadel 2. světové války

Válečná léta neobyčejně prospěla posunu v technice. Nejlépe je to vidět na letadlech. Zatímco během první světové se házely granáty z otevřených kokpitů, v té druhé z nebe padaly jaderné bomby.
Legendární britský Spitfire
Legendární britský Spitfire
Bryan Fury75
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

USA: North American P-51 Mustang

Tento jednomístný stíhací letoun je nejen u Američanů považovaný za nejlepší stíhačku 2. světové války. Děsil Němce v Evropě i Japonce v Tichomoří. I když původně se mělo jednat o stroj konstruovaný pro Brity, nakonec se do jeho výroby pustili Američané. Původní strategie doprovodu bombardérů a tím zajištění jejich ochrany se ukázala jako nešťastná, neboť při napadení byly ve výhodě nepřátelské stroje. Naštěstí pilotům došlo, že mohou těžké bombardéry, které mají chránit, využít jako návnadu a změnit taktiku útoku. Důsledkem změněné strategie bylo méně sestřelených bombardérů a více zlikvidovaných německých stíhačů. 

Technické údaje
•    Osádka: 1 pilot
•    Rozpětí: 11,28 m
•    Délka: 9,84 m
•    Výška: 4,13 m
•    Maximální rychlost: 705 km/h ve výšce 7620 m
•    Dolet:
•    1530 km nebo
•    3700 km s přídavnými palivovými nádržemi
Výzbroj
•    6× kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm (2×400 a 4×270 nábojů)
•    Max. 908 kg pum (dvě po 1000 librách) na závěsnících pod křídlem
•    6 raket HVAR kalibru 127 mm

Německo: Focke-Wulf Fw-190

Když na nebe nastoupil tento jednomotorový stíhač, dočkali se letci RAF tvrdé lekce. Dne 1. září 1941 napadly skupinu britských letadel. Překvapivý útok nad francouzským Gravelines skončil tak, že k zemi šly čtyři spojenecké stroje, zatímco z německých nedoznal zásadní úhony žádný. Takovéto entrée si Focke-Wulf Fw-190 skutečně zasloužil, v rukou zkušeného pilota šlo o špičkový stroj. Oberleutnant Otto Kittel, jemuž bylo připráno 267 sestřelů, většinu z nich provedl za kniplem Fw-190. Stroje využívala celá plejáda zemí. Nejvíce jich samozřejmě mělo Německo, ale do svých leteckých sil je zařadilo jak Maďarsko, tak Španělsko či Rumunsko. Občas byly využívány i ukořistěné stroje.

Technické údaje typu Fw 190 A-8
•    Osádka: 1
•    Rozpětí: 10,51 m
•    Délka: 9 m
•    Výška: 3,95 m
•    Maximální rychlost v optimální výšce: 645 km/h (1,42 ATA), 656 km/h (1,65 ATA) ve výšce 5500 m
•    Dolet: 800 km

Výzbroj u základní verze
•    2× 13mm kulomet MG 131/13 se 475 náboji na zbraň
•    4× 20mm kanón MG 151/20E s 200–250 náboji na zbraň (vnitřní) a 130–140 náboji na zbraň (vnější) 

Velká Británie: Supermarine Spitfire

Supermarine Spitfire je právě onou vzdušnou vlnou, která z nebe nad Británií spláchla německou Luftwaffe. Pokud se řekne sousloví „vzdušný souboj 2. světové války“, tak v druhém plánu zní „Spitfire“, obratný letec, jehož prototyp Supermarine Type 300 byl dokončen 18. února 1936 konstruktérem Reginaldem J. Mitchellem. Prototyp se sériovým číslem K5054 poprvé vzlétl 5. března 1936. První stroje přišly k jednotkám, počínaje 19. perutí, až koncem roku 1938, kdy bylo jasné, že nacistické Německo to pod vedením Hitlera myslí s válkou a tisíciletou říší smrtelně vážně. Jak mohlo vypadat nebe nad Londýnem, krásně ukazuje ukázka filmu.

Podívejte se na video

Nebe nad Londýnem - ukázka leteckého souboje

Technické údaje (Spitfire LF Mk.IXC)
•    Posádka: 1 (pilot)
•    Rozpětí: 11,23 m
•    Délka: 9,54 m
•    Výška: 3,84 m
•    Maximální rychlost (ve výšce 6400 m): 650 km/h
•    Cestovní rychlost: 520 km/h
•    Dolet: 698 km
Výzbroj 
•    Dva kanóny British Hispano Mk.II ráže 20 mm (120 nábojů na zbraň)
•    Čtyři kulomety Browning ráže 7,7 mm (350 nábojů na zbraň)

 

Německo: Messerschmitt Bf 109

Tento typ německé stíhačky byl často srovnáván s výše popsaným Spitfirem. Taktickou výhodou Britů ve Spitfirech byly souboje v nízkých výškách, které pilotům Bf 109 moc nevyhovovaly. Messerschmitt Bf 109 spolu s Focke-Wulfem Fw 190 tvořily páteř stíhacích sil Luftwaffe. Jde zatím o nejvíce vyráběný stíhací letoun a zároveň co do sestřelů protivníka vůbec nejúspěšnější stíhací typ historie. Své válečné ostruhy si vydobyl už ve španělské občanské válce, při přepadu Polska šlo o masivně nasazované stroje a v bitvě o Británii byly britským strojům důstojnými protivníky. Dokonce při mobilizaci neutrálního Švýcarska byly základem švýcarských stíhacích leteckých sil. Celkem jich byla vyrobena celá řada typů lišících se například modifikacemi výzbroje i pancéřování. 

Německá stíhací klasika ME109
Autor: Kogo Německá stíhací klasika ME109

Technické údaje
•    Osádka: 1 (pilot)
•    Rozpětí: 9,924 m
•    Délka: 9,02 m
•    Výška: 2,6 m
•    Maximální rychlost: 620–680 km/h podle verze motoru a výstroje

Výzbroj

•    2× 13mm kulomet MG 131
•    1× 20mm kanon MG 151/20 (nebo 1× 30mm kanón MK 108, G-6/U4)
•    1× 300l přídavná nádrž nebo 1× 250kg bomba nebo 4× 50kg bomby (G-6/R1)
•    2× Wfr. Gr.21 rakety (G-6 s R2)
•    2× 30mm kanon MK 108 pod křídly (G-6 s R4)
•    2× 20mm kanon MG 151/20 pod křídly (G-6 s R6)

Japonsko: Mitsubishi A6M Zero

Když se Američané setkávali v Tichomoří s Mitsubishi A6M Zero, často byli překvapeni. Extrémně dobře ovladatelné letadlo s výjimečnými manévrovacími schopnostmi dostávalo do úzkých i do vln americké stroje. Samostatnou kapitolou byla Zera řízená sebevražednými kamikadze. 

Technické údaje
•    Posádka: 1
•    Délka: 9,05 m
•    Rozpětí: 12,00 m
•    Maximální rychlost: 533 km/h
•    Dolet: 3105 km
•    2 × synchronizovaný kulomet Typ 97 ráže 7,7 mm v kapotě motoru. U pozdějších verzí A6M byl Typ 97 nahrazen velkorážným 13,2 mm kulometem Typ 3.
•    2 × 20 mm pevné kanóny Typ 99 v křídlech.
•    Bomby:
•    2× 30 kg a
•    1× 60 kg bomby nebo
•    2× pevné 250 kg bomby

Německo: Junkers 87 Štuka

Jednalo se o střemhlavý bombardovací letoun. Nebyl tak obratný, aby se v leteckých soubojích vyrovnal Spitfirům, ale z hlediska přesnosti bombardování patřil mezi vynikající stroje. Pokud mu nehrozilo napadení nepřátelskými stíhači (například při napadení Polska či Francie), tak patřil v úloze „létajícího dělostřelectva" mezi užitečné stroje. Junkers Ju 87D byl dvoumístný jednomotorový samonosný dolnoplošník s pevným (nezatahujícím se) podvozkem. 

Technické údaje
•    Osádka: 2 (pilot, kulometčík-pozorovatel)
•    Rozpětí: 13,8 m
•    Délka: 11 m
•    Výška: 4,23 m
•    Maximální rychlost: 390 km/h

Výzbroj
•    Dolet: 500 km s nákladem 500 kg pum

•    2× dopředu mířící kulomety MG 17 ráže 7,92 mm, 1× dozadu mířící kulomet MG 15 ráže 7,92 mm
•    1× 250 kg puma pod trupem a 4× 50 kg pumy, dvě pumy pod každým křídlem.

Sovětský svaz: Iljušin – 2 Šturmovik

I Sověti mají svou leteckou legendu. Je jí úspěšný bojovník proti opancéřovaným cílům, zejména tankům, Iljušin – 2 Šturmovik. Právě jejich „protitanková síla“ se projevila v největší tankové bitvě v Kurském oblouku, kde kromě obrněné techniky proti sobě stálo 2110 letadel na německé straně a 2792 letadel sovětských. Sověti těchto těžce obrněných letadel během války postavili ve více než 36 000 exemplářů. První prototyp, interně označený CKB-55 (armádní označení BŠ-2), vzlétl 2. října 1939 a první stroje se dostaly k jednotkám už před napadením SSSR v květnu 1941. Tehdy už ale nebylo dostatek času na přeškolení a zalétání posádek, takže v době napadení Sovětského svazu chyběly pilotům dostatečné zkušenosti. V pozdějších verzích byly jak jednomístné, tak dvoumístné stroje.

Technické údaje
•    Posádka: 1. prototyp (CKB-55) – 1 pilot, 1 střelec, typ Il-2 (1941–1942) – 1 pilot, typ Il-2m3 (od konce roku 1942) – 1 pilot, 1 střelec
•    Délka: 11,60 m
•    Rozpětí: 14,60 m
•    Výška: 4,20 m (v některých pramenech je uváděno 3,40 m)
•    Maximální rychlost: 414 km/h ve výšce 3000 m
•    Dolet: 640 až 720 km
 

Il-2 měly různé varianty výzbroje:
•    2× 20mm kanón ŠVAK v křídlech s 500 náboji pro každý a 2× 7,62 mm kulomet ŠKAS v křídlech
•    2× 23 mm VJa-23 s 300 náboji pro každý v křídlech a 2× 7,62 mm kulomet ŠKAS v křídlech
•    2× 37 mm protitankový automatický kanón 11-P-37 ráže 37 mm
•    1× pohyblivý 12,7 mm kulomet UBT se 150 náboji ovládaný střelcem
•    4× 100 kg bomba v bombovnici
•    2× 100 kg nebo 250 kg bomba na vnějších závěsnících pod křídly
•    8× neřízené střely RS-82 nebo RS-132 pod křídly (v případě že nenesl jinou podvěšenou výzbroj)
•    PTAB – kumulativní bomby v zásobnících DAG-10
•    torpédo

USA: Boeing B-17 Létající pevnost

Americké čtyřmotorové strategické bombardéry, zejména Boeing B-17 (známý jako Létající pevnosti) bezpochyby významně ovlivnily události během druhé světové války. Tento těžký bombardér s dlouhým doletem vedl útok amerického letectva v okupované Evropě a provedl strategické bombardování, které naprosto zásadním způsobem přibrzdilo, až zablokovalo průmysl nacistického Německa. Více než 47 000 letců přišlo o život při denních náletech v Německu. 

Létající pevnost  B-17G
Autor: Volné dílo Létající pevnost B-17G

Technické údaje
•    Posádka: 10
•    Délka: 22,78 m
•    Rozpětí: 31,93 m
•    Výška: 5,82 m
•    Dolet: maximální dolet 7113 km s přídavnými nádržemi; běžný dolet 2575 km s nákladem 2722 kg pum

Výzbroj

•    13× pohyblivý kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm
•    7983 kg pum v trupové pumovnici (kapacita 4355 kg – zpravidla šest 726kg pum, nebo osm 454kg pum, nebo šestnáct 227kg pum) a dvě 1814kg pumy na vnějších závěsech

USA: Vought F4U Corsair

Tento americký stíhací letoun se vyznamenával nejen ve 2. světové válce, ale následně  i v korejské a vietnamské válce. Jeho výroba probíhala v letech 1940–1952 a celkem jich bylo vyrobeno 12 571 kusů. Prvních bojových operací se letadla účastnila na jaře 1943 z Guadalcanalu. VMF-124 zde své F4U-1 poprvé nasadila v boji 14. února. Důvodem k jeho vývoji byly prohrané souboje stíhaček F4F Wildcat, které se v Tichomoří dostávaly do smrtelných půtek s japonskými Zery.
Technické údaje
•    Osádka: 1 (pilot)
•    Rozpětí: 12,50 m
•    Délka: 10,26 m
•    Výška: 4,5 m
•    Dolet: 1 617 km
•    6 × kulomet M2 Browning ráže 0,50 in (12,7 mm), 400 střel na zbraň
•    4 × kanon AN/M3 ráže 0,79 in (20 mm), 231 střel na zbraň
•    8 × rakety ráže 12,7 cm
•    1800 kg pum

Německo: Messerschmitt 262

Messerschmitt 262 je sice poslední na tomto seznamu, ale to zdaleka neznamená, že by byl nejhorším. Me-262 byl revoluční, a kdyby německý průmysl byl schopen produkovat tolik potřebná čísla, Luftwaffe by opět dosáhla vzdušné převahy. Když byl poprvé představen v září 1944, nebyl ve spojeneckém arzenálu žádný bojovník, který by se mu mohl ve vzdušném souboji vyrovnat. Vlaštovka (Schwalbe) měla být jednou z Hitlerových tajných zázračných zbraní a jako proudový letoun by skutečně mohla změnit poměry na válečném nebi. Jenže byť vývoj začal už před válkou, tak nikdy jich nebylo provozuschopných víc než 200 najednou. Dokonce i Československo mělo své Vlaštovky. Hned po válce, 27. května 1945, došlo k dohodě o kompletaci několika Me 262 pro československé vojenské letectvo v čakovické továrně Avia. 

Me - 262 - replika
Autor: Foxx 70 Me - 262 - replika

Technické údaje
•    Posádka: 1
•    Rozpětí: 12,51 m
•    Délka: 10,58 m
•    Výška: 3,83 m
•    Maximální rychlost: 870 km/h v 5400 m
•    Dolet (ve výšce 9000 m, s 1800 l. paliva): 1050 km

Výzbroj

•    4× 30mm kanón MK 108 se zásobou 2×80 nábojů na zbraň (spodní dvojice kanónů) a 2× 100 nábojů (horní)
•    2 pumy do hmotnosti 250 kg (každá)
•    24 kusů raket R4M ráže 55 mm

Text: Topi Pigula
 

Příběh válčení v moderní době na pozadí nejznámějších konfliktů 20. a 21. století přináší dokumentární série Deset válečných nej každou středu večer na Prima ZOOM.

Deset válečných nej (1) - upoutávka
Deset válečných nej (1) - upoutávka
Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama