Alternativní dějiny: Kdyby český stát založil svatý Václav, mluvili bychom německy a táhli s Hitlerem na Moskvu

Den české státnosti 28. září je tak trochu i dnem českého zmatení pojmů. Český stát nezaložil svatý Václav, ale jeho vrah a velmi schopný mladší bratr Boleslav. Němcům natruc.
Přivedl by kníže Václav Čechy do náruče Svaté říše římské?
Přivedl by kníže Václav Čechy do náruče Svaté říše římské?
Wikimedia Commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Historie se neptá, co by bylo kdyby, v tomto případě jde ale o vzrušující otázku: Jak by vypadal český stát, kdyby Václav v roce 935 ve Staré Boleslavi unikl smrti a zůstal knížetem části Čechů? Náš přední historik Dušan Třeštík v tom má jasno – podle něj bychom dnes mluvili německy a táhli s Hitlerem na Moskvu.

Vikingové v Praze?

Že tomu tak není, má na svědomí právě Václavův vrah Boleslav I. (935-967 nebo 972). Ten odmítl nabídku na připojení k nově vznikající Svaté říši římské, kterou jeho předchůdci Václavovi učinil saský vévoda Jindřich I. Ptáčník (vládl 912-936), a místo toho se rozhodl po zavraždění Václava porazit všechna ostatní knížata na území dnešních Čech, vypsat daně, za vybrané peníze najmout zkušené vojáky – podle některých archeologických nálezů i z řad Vikingů a Maďarů – a s jejich pomocí rozšířit své území daleko na východ.

Říše česká za knížete Boleslava II. okolo roku 973
Říše česká za knížete Boleslava II. okolo roku 973
Wikimedia Commons/Josef Kalousek

Zatímco Sasové měli svých starostí dost, byl v roce 950 český stát více méně hotov. Táhl se přes severní Moravu, Slezsko a Krakovsko k Haliči a Volyni a patřilo k němu i severní Slovensko. Jak poznamenává Dušan Třeštík ve své knize Češi a dějiny v postmoderním očistci, nový německý císař a Jindřichův syn Ota I. Veliký (936-973) s tím už nic moc nezmohl. Boleslav se mu sice právě v roce 950 formálně poddal, na jeho postavení knížete nezávislého na sousední říši to ale nic nezměnilo.

Dva zakladatelé českého státu

Boleslav pokračoval v christianizaci Čech, stavěl kostely a hlavně chtěl nezávislost svého státu opřít o zřízení biskupství a později arcibiskupství v Praze. K tomu mu posmrtně posloužil starší bratr, zavražděný kníže Václav (vládl 925-935). Jeho ostatky nechal Boleslav tři roky po vraždě převést do Prahy a uložit do krypty po rotundou svatého Víta. Z Václava se měl stát světec, v té době nezpochybnitelný argument pro vlastní, českou cestu jak ve víře, tak v moci.

První český stát tak vlastně založili oba bratři, Boleslav i Václav. Ten první silou a prozíravostí, druhý pak morální a duchovní autoritou. Mimochodem, Den české státnosti 28. září není významný jen jako datum zavraždění svatého Václava ve Staré Boleslavi v roce 935. Týž den, ale v roce 995, došlo za vlády Boleslava II. (syn Boleslava I.) na hradě Libici k vyvraždění Slavníkovců. Další příspěvek k formování české státnosti…

Méně známé zákruty české historie sledujte v dokumentární sérii Utajené příběhy českých dějin od 2. října na Prima ZOOM.

Utajené příběhy českých dějin (1) - upoutávka
Utajené příběhy českých dějin (1) - upoutávka
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama