Zima, vítr a zuřivá akrobacie – souboje dvouplošníků daly před 100 lety vzniknou prvním leteckým esům

Německý pilot a letecké eso Werner Foss sestřeloval během první světové války nepřátelská letadla rychleji, než štábní důstojníci stačili vyplňovat návrhy na jeho vyznamenání.
Fokkery byly velmi obratné trojplošníky
Fokkery byly velmi obratné trojplošníky
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V srpnu 1917 obdržela německá letecká jednotka JC1 novou výzbroj. Šlo o trojplošníky Fokker F.I., předsériové exempláře pozdějších proslavených Fokkerů Dr.I. Cenné stroje dostali dva v té době nejlepší němečtí piloti – Manfred von Richthofen a Werner Voss. Ten byl v té době se svými 37 sestřely absolutní špičkou leteckých es – a byl by jím i v kterékoliv pozdější válce. Voss do té doby létal na výkonných albatrosech, s nezvykle vyhlížejícím fokkerem pak během měsíce získal dalších 11 vítězství, než jeho brilantní kariéru v pouhých 20 letech ukončila letecká bitva se šesti britskými soupeři najednou. 

Nepřátelská letadla sestřeloval rychleji, než štábní důstojníci stačili vyplňovat návrhy na jeho vyznamenání. Za první dva sestřely, k nimž došlo 2. prosince 1916, dostal Werner Voss Železný kříž I. třídy. Rytířským křížem Řádu dynastie Hohenzollern s Meči, který se uděloval za 12–15 sestřelů, byl vyznamenán 27. března 1917, kdy měl na kontě už 22 nepřátelských letadel a splňoval tak limit pro udělení Pour le Mérite. K tomu došlo 8. dubna 1917, kdy měl za sebou 24 vítězství.

Fokker Dr. I. Manfreda von Richthofena
Fokker Dr. I. Manfreda von Richthofena
Wikimedia Commons

Jeho současníci mluvili o Vossovi s velkým respektem. Mladík židovského původu zahájil svou vojenskou kariéru v dubnu 1914, kdy narukoval k 11. regimentu vestfálských hulánů. Po vypuknutí první světové války se ale nechal přeložit k tehdy zcela nové a neznámé zbrani – letectvu.

Na západní frontě rušno

Na počátku první světové války vypadala letadla jako létající draci pohánění motory, které by dnes sotva montovali do motorek. Žádné pancéřování, žádný padák a sedačka připevněná na 100litrové nádrži benzínu. První piloti navíc v otevřených kokpitech čelili prudkému větru a silnému chladu.

První bojová letadla se začala vyvíjet kvůli výzvědným letounům, které byly vysílány nad nepřátelské linie a ze kterých piloti pozorovali výzbroj nebo pohyby nepřátelských jednotek. Poprvé v historii byla letadla použita jako zbraň, kterou mohli piloti namířit na svůj cíl a dopředu střílejícím kulometem ho sestřelit.

Britský dvouplošník S.E.5a
Britský dvouplošník S.E.5a
www.airplane-pictures.net

Od zimy 1915 se staly vzdušné souboje běžnou součástí války a všechny válčící strany do bojů nasazovaly stále více letadel. Na britské straně se jednalo hlavně o dvouplošník S.E.5 (Royal Aircraft Factory S.E.5) a pozdější Soptwith Camel, který měly v roce 1917 vyrovnat dosavadní převahu německých albatrosů (Albatros D.I, D.II a zejména D.III a D.V). V té době se Němci na západní frontě setkávali také s francouzskými dvouplošníky SPAD S.VII, které používala i Itálie.

Šest proti jednomu

Osudným se Vossovi stalo 23. září 1917. V té době již německé letecké supereso proslulé svým skvělým zrakem létalo téměř výhradně na samotářské letecké výpravy. V prostoru nad Poelcapelle poblíž belgických Yper se toho dne pohybovalo několik leteckých jednotek. Skupina letounů S.E.5a britské 60. squadrony prováděla průzkum a jedna letka 56. squadrony, přelétala nad frontou při ofenzivní hlídce. S podobným úkolem se tu potulovala formace francouzských spadů a také šest Albatrosů D.V. A nechyběl ani osamocený trojplošník Fokker F.I. na svém obvyklém volném lovu.

Voss začal den sestřelením britského dvoumístného bombardéru Airco D.H.4 (asi kolem půl desáté dopoledne). V podvečer už jeho fokker startoval znovu. Tentokrát narazil na britské S.E.5a doprovázející průzkumný letoun. Když se dva britské dvouplošníky od formace oddělily, pustil se Voss za nimi a zasypal je palbou ze svých dvou kulometů. V tu chvíli se ale karta obrátila. Na jeho fokker se vrhlo šest dalších britských stíhaček, v nichž navíc seděla samá letecká esa dohromady s desítkami sestřelů.

Souboj akrobatů

V této chvíli začal Fokker F.I. pilotovaný Wernerem Vossem předvádět to, k čemu byl zkonstruován. Tento trojplošník byl sice pomalejší než útočící britské S.E.5a, vysoko je ale převyšoval svou manévrovatelností. Díky svým třem křídlům mohl Voss letadlo prakticky na místě otočit o 180 stupňů a překvapivě zaútočit. Fokker předváděl z dnešního pohledu až bizarní akrobacii, kdy se obracel na místě, prováděl přemety a výkruty, střídal utažené zatáčky se střemhlavým stoupáním, v letu se „vykláněl“ proti míjejícímu soupeři, aby ho pokropil dávkou z kulometů a především stále unikal.

Replika německého Albatrosu DVa
Replika německého Albatrosu DVa
Guilherme Bystronski/Airliners.net

Vossovi na chvíli přilétl na pomoc německý albatros, ale šel rychle k zemi. Po nejméně deset minut trvajícím vzdušném souboji, který se stal jednou z největších leteckých bitev první světové války, dostal nakonec Vossův fokker přímý zásah a zřítil se za nepřátelskou linií. Pilot pád nepřežil a z letadla zbyla jen změť trosek. Ani vítězní Britové ale nebyli bez újmy – každé ze šesti útočících letadel bylo prošpikované kulkami z Vossových kulometů.

Manfred von Richthofen, zvaný Rudý baron, svého kolegu Vosse o mnoho nepřežil. Jeho Fokker Dr.I. byl sestřelen nad Francií 21. dubna 1918. Na kontě měl nejméně 80 sestřelů. 

(mih)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama