Atentáty, které málem zničily svět. Dvě cesty k nacistickému světu

Co když za konec civilizace, jak ji známe, bude moci smrt jediného člověka? Už několikrát k tomu měl svět mnohem blíže, než si myslíte. Některé atentáty na slavné osobnosti téměř vyvolaly apokalypsu. Jak by mohl vypadat svět, kdyby se povedlo zabít Hitlera, Lenina nebo Napoleona?

Kdyby zabili Lenina, Německo by vyhrálo II. světovou válku

30. srpna 1918 vypálila učitelka Fanny Kaplanová po Vladimíru Leninovi tři výstřely z pistole. Tehdy osmadvacetiletá socialistka byla rozhořčená, že bolševici po Říjnové revoluci zakázali ostatní politické strany. A tak si sehnala pistoli a vydala se do Michelsonova závodu v Moskvě, kde měl Lenin burcovat dělníky. Vystřelila po něm, zrovna když chtěl kázat proti československým legionářům. Přestože byla silně krátkozraká, zasáhla ho do ramene – Lenin na následky zranění trpěl po zbytek života.

Tento neúspěšný atentát vedl k nechvalně proslulému Rudému teroru. Ale kdyby se povedl, mohlo by vše dopadnout ještě mnohem hůř. Stačilo jen 6 centimetrů, aby jedna z kulek zasáhla Lenina smrtelně. Co by se stalo, kdyby Lenin následkům podlehl a revoluce se zrovna v tomto kritickém momentu ocitla bez vůdce?

Alternativní dějiny „Co by, kdyby…“ – to je otázka, na kterou by se historik správně neměl ptát. Ale ve druhé třetině 20. století vznikl nový podobor dějepisectví nazývaný „kontrafaktuální historie“. A ten se nebojí pokládat právě tuto otázku – a upřímně a vědecky na ni hledá odpovědi. Účelem není nacházet jediné pravdivé odpovědi, spíš se podívat na historická dogmata z trošku jiného úhlu…

S nejvyšší pravděpodobností by revoluce byla poražena. Lenin byl jediným bolševickým vůdcem s širokou podporou a autoritou. Neexistovala osobnost, která by ho nahradila – Stalin se v bolševické mašinérii teprve rozkoukával. Lenin držel znesvářené frakce dohromady, kromě toho disponoval nesporným talentem inspirovat masy.

Bělogvardějci, kteří podporovali „starý režim“ by v občanské válce nejspíš zvítězili. Krátkodobé následky by nejspíš byly minimální – nebolševická vláda by nejspíš také uzavřela mír s Německem a dějiny by se příliš neměnily. Dlouhodobě by však došlo k větším změnám. Nekomunistické Rusko by určitě pokračovalo v mírném růstu, ale s demokratickým režimem by nejspíš nebylo schopné dostatečné mobilizace proti Hitlerově Německu.

Svět, kde by Hitler ovládl Rusko, by pro nás určitě nebyl příjemný – protože jsme geneticky především Slované, nejspíš bychom se ani nenarodi - a pokud ano, tak skoro jistě ne na núzemí státu, kde žijeme dnes..

Druhý pohled

Liberální ekonom Bryan Caplan (shoda jmen s atentátnicí je čistě náhodná) věří, že by naopak po Leninově smrti zavládl ráj na Zemi. Vychází z toho, že v posledních letech existence carské monarchie rostlo Rusko ekonomicky (průměrně o 1,7 procenta) výrazně rychleji než zbytek Evropy. Pokud by mu nevládli bolševici, kteří ho přivedli na mizinu, mohla se z něj stát supervelmoc, na kterou by si Hitler netroufl. Caplan současně věří, že by se díky ruskému ekonomickému úspěchu Hitler vlastně ani nedostal k moci. Kancléřem se stal především kvůli obavám z rudého nebezpečí – a to by vlastně vůbec nehrozilo…

Kdyby zemřel Roosevelt, vlály by v Česku vlajky s hákovým křížem

Stalo se to 15. února 1933. Maličký, jen 150 centimetrů vysoký Giuseppe Zangara si stoupl v chicagském parku na železnou židli. Byl tak mrňavý, že by jinak neviděl na svůj cíl – amerického prezidenta F. D. Roosevelta. Vypálil na něj 5 kulek, ani jedna však prezidenta nezasáhla, výstřely však zabily chicagského starostu Antona Čermáka (českého původu). Když Čermáka vezli do nemocnice, údajně řekl: „Jsem rád, že jsem to byl já, a ne prezident.“ To je jednoznačně pravda – kdyby zemřel Roosevelt, mohl svět vypadat úplně jinak, mnohem, mnohem hůře.

Podívejte se na dobové záběry atentátu:

Možná Rooseveltova smrt je u amerických alternativních historiků velice oblíbená. Věnuje se jí ve své knize „What if“ i jeden z nejúspěšnějších v oboru – Robert Cowley. Tvrdí, že tento okamžik byl v dějinách klíčový. Rooseveltova smrt by podle něj uvrhla svět pod nadvládu nacistů. Spojené státy na tom v roce 1933 nebyly vůbec dobře. Stále se ještě potýkali s ekonomickou krizí, stávkovali dělníci v továrnách a stoupala kriminalita. A za mořem se k moci dostal podivný malíř Adolf Hitler, který se příliš netajil tím, že by rád, aby se svět choval podle jeho pravidel. Roosevelt se však se všemi těmito problémy dokázal vypořádat. Jeho skvělé vyjednávací schopnosti zahnaly hrozbu stávek - dělníci v továrnách si ekonomicky polepšili tolik, že se z nich stala významná ekonomická síla.

Vyhrál Roosevelt válku?

Největšího úspěchu ale Roosevelt dosáhl v době II. světové války. Projevil výjimečnou kombinaci neústupnosti vůči Německu a současně tolerance vůči Stalinovi. Po válce za to sice býval kritizován, ale v době nejtvrdších bojů to jinak nešlo. Zažehnal několikrát hrozící spory mezi Brity a Stalinem, dokázal přimět Američany, aby finančně podpořili „Ivany“ a proměnil americkou ekonomiku ve válečnou – a to všechno tak, že na tom Američané nakonec ještě vydělali.Radikál je člověk stojící oběma nohama pevně ve vzduchu.Kdyby Roosevelta zasáhly výstřely šíleného atentátníka, na prezidentské místo by místo něj nastoupil jeho viceprezident John Nance Garner. Historici jako Robert Cowley tvrdí, že tento nepříliš charismatický a to neústupnější muž by rozhodně nebyl úspěšným vůdcem. S Rooseveltem se celou dobu svého viceprezidentsví hádal, nakonec se rozešli jako nepřátelé.

Cowley si myslí, že pod Garnerovým vedením (anebo v případě zvolení republikánského kandidáta) by Amerika do II. světové války rozhodně nevstoupila tak razantně a určitě by neposílala Sovětskému svazu zbraně. Podle mnoha spekulací by Stalin bez amerických zbraní neměl masy ruských vojáků čím vyzbrojit – a východní fronta by se zhroutila. Osamocené USA a Británie by pak už nepřátelskou přesilu neporazily…