Největší americké jaderné ponorky vydrží na moři celé měsíce

Jednou z hlavních součástí americké jaderné triády jsou raketonosné jaderné ponorky třídy Ohio.
Ponorky Ohio nesou na svých palubách přes padesát procent jaderného arzenálu USA
Ponorky Ohio nesou na svých palubách přes padesát procent jaderného arzenálu USA
archiv Prima ZOOM
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V polovině roku 2014 zaznamenala posádka ponorky USS Pennsylvania nevídaný rekord. V červnu se totiž vrátila na svou základnu v Bangoru po 140 dnech strávených na moři, čímž absolvovala nejdelší misi mezi posádkami amerických ponorek v historii.

Strategické jaderné ponorky třídy Ohio

USS Pennsylvania je jednou ze strategických jaderných ponorek třídy Ohio, které byly zkonstruovány ještě během studené války, aby podnikaly dlouhé hlídkové plavby po světových oceánech. Běžné mise trvají 70 až 90 dní, ovšem USS Pennsylvania předvedla, že jsou stroje třídy Ohio schopné na moři vydržet i mnohem déle. Vlastně vše závisí na vycvičenosti posádky a stavu zásob, nikoliv na možnostech ponorek, ty jsou v podstatě neomezené.

Právě kvůli měsíce trvajícímu ostrému nasazení mají ponorky třídy Ohio hned dvě kompletní posádky – „modrou“ a „zlatou“ –, které se pravidelně střídají. Rekordní ponorkovou misi na USS Pennsylvania podnikla příznačně „zlatá“ posádka, a zapsala se tak do dějin amerického námořnictva. Ovšem nikde není dáno, že nemůže být překonána.

Ponorka USS Alaska
Autor: profimedia.cz Ponorka USS Alaska

USS Pennsylvania je jednou z osmi ponorek třídy Ohio, které mají svůj domovský přístav v Bangoru. Další stroje této třídy jsou doma na základně Kings Bay v Georgii a představují hlavní prostředek amerických jaderných sil. Vždyť na svých palubách nesou padesát procent jaderných bojových hlavic z celého arzenálu Spojených států.

Třída Ohio je pojmenovaná po první ponorce k ní náležející, jež nese pojmenování USS Ohio. Mezi lety 1976 a 1997 vyrobily loděnice Electric Boat korporace General Dynamics celkem 18 raketonosných jaderných ponorek této třídy a všechny jsou stále v činné službě.

Jde o vůbec největší ponorky amerického námořnictva. Výtlak pod vodou totiž činí 18 700 tun, ponorky měří na délku 170 m a šířku mají 12,8 m. V současnosti vyrážejí ponorky na mise se střelami Trident II bez naprogramovaných konkrétních cílů, na rozdíl od dob studené války. Nicméně technologie pokročily natolik, že jejich naváděcí systémy můžou dostat souřadnice cílů a data potřebná pro let, i když se ponorka pohybuje tisíce kilometrů od své základny. K tomu slouží moderní digitální komunikační nástroje a kódované datové linky.

Jaderné ponorky: Rusko vs. USA

Rusko sice v současné době disponuje dvěma třídami ponorek, které jsou ještě větší, než je třída Ohio, americké stroje na druhou stranu unesou na svých palubách více jaderných strategických raket. Ty jsou umístěny ve 24 silech ve dvou řadách vedle sebe ve střední části trupu. Prvních osm postavených strojů dostalo původně balistické střely Trident I, které postupem času nahradily modernější typu Tridend II. Každá z těchto skoro 14 m vysokých a 59 t vážících střel s doletem až 12 tisíc km může nést 12 nukleárních hlavic o síle odpovídající 100 kilotunám TNT. Na základě mezinárodních dohod však mají dnes tridenty pouze pět hlavic. Ponorky třídy Ohio se všech svých 24 střel dokážou zbavit během jedné minuty, a to i pod vodou.

Ovšem ne všechny nesou na svých palubách jaderné balistické střely. Ponorky třídy Ohio v současnosti existují ve dvou verzích. Označení SSBN dostaly stroje, které jsou vybaveny strategickými jadernými raketami Trident II, těch je 14, zbylé 4 byly v letech 2002 až 2008 přestavěny a uzpůsobeny pro nesení taktických střel s plochou dráhou letu typy Tomahavk a nesou označení SSGN. Tyto stroje disponují 154 kusy střel Tomahawk s konvenčními hlavicemi, které jsou vměstnány ve 22 silech. Použity však mohou být i nejnovější typy řízených taktických střel.

Vedle toho tyto upravené ponorky mohou dopravovat i speciální bojové jednotky amerického námořnictva a námořní pěchoty, jako jsou například SEAL či MARSOC. Pojmou až 66 členů speciálních komand. Dvě sila určená původně pro strategické střely byla přestavěna do podoby přechodových výlezů pro členy komand, kteří tak mohou vyrážet do akce a vracet se zpět, i když je ponorka pod vodou. Na ústí těchto dvou sil se totiž dají připevnit speciální miniponorky ASDS nebo přechodové tlakové moduly Dry Deck Shelter.

Vedle střel mají stroje k dispozici i čtyři torpédomety ráže 533 mm a šest odpalovacích šachet pro protitorpédové klamné cíle. Standardní posádku ponorek tvoří 154 mužů a žen. K pohonu slouží vodou chlazený jaderný reaktor GE PWR S8G a dvě parní turbíny o výkonu 60 tisíc koní. Pohonné soustrojí přenáší svou sílu na jednu vodní vrtuli na zádi, díky ní dokážou ponorky pod vodou vyvinout rychlost až 30 uzlů a ponořit se do hloubky 300 m.

DP

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama