Co zbylo v Evropě po Hitlerovi? Jen trosky a desítky milionů zajatců, uprchlíků a vězňů – na Prima ZOOM

Po pádu Berlína se miliony lidí snažily prodrat okupovaným Německem. Vězni i zajatci umírali dál.
Ještě rok po válce Berlíňané obývali jen trosky...
Ještě rok po válce Berlíňané obývali jen trosky...
archiv Prima ZOOM
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Druhá světová válka byla nejvražednější, jakou lidstvo zažilo. Dvacet sedm milionů sovětských občanů zmizelo. Německo ztratilo 4,5 milionu vojáků a více než 1,5 milionu civilistů. Téměř 6 milionů židů bylo vyvražděno. V celé Evropě si druhá světová válka vyžádala životy téměř 40 milionů mužů, žen a dětí. Kontinent byl jeden velký hřbitov. První týdny po pádu Berlína v dokumentu Svět po Hitlerovi na Prima ZOOM.

Svět po Hitlerovi (1) - upoutávka
Svět po Hitlerovi (1) - upoutávka

V Sovětském svazu německá okupace zničila více než 70 000 měst a vesnic, ve Francii byly stovky tisíc budov srovnány se zemí. V Holandsku se vinou německé sabotáže prolomily hráze a celá města ležela pod vodou. Budapešť byla v troskách a z Berlína zbyla pouhá kostra. Nejhůř skončila Varšava – zůstala po ní jen plocha plná trosek. Devadesát procent města bylo zničeno.

Stěhování národů

Více než dva miliony Rusů, jeden milion Poláků, 330 000 Čechů a 600 000 uprchlíků ze střední Evropy mířilo na východ. A zároveň se více než dva miliony Francouzů, 570 000 Belgičanů, 400 000 Holanďanů a 420 000 Italů snažilo dostat na západ. Jak napsal jeden anglický novinář, na německých silnicích byly vidět celé evropské dějiny.

Po pádu Německa vypuklo skutečné stěhování národů
Autor: archiv Prima ZOOM Po pádu Německa vypuklo skutečné stěhování národů

Tento nekontrolovaný proud lidí se brzy stal pro Spojence noční můrou, protože mnozí uprchlíci měli v hlavě jen jedinou věc: pomstu. Na cestě domů přes německé vesnice za sebou tyto oběti Říše nechávaly čím dál víc krádeží, znásilnění a ničení. Místní obyvatelé dokonce vyvěšovali z oken bílé vlajky. „Rabování je všude. Rusové, Poláci a Francouzi si dělají, co chtějí. Musíme to zastavit," zapsal si jeden britský kapitán.

Vězni umírají dál

Ti, co přežili holokaust, netušili, jak se dostanou domů. Byli příliš slabí a nemocní. Spojenci ze začátku ani nechápali utrpení, kterým prošli. I když většina vězňů Říše přežila, pouze 2 procenta židů unikla programovému vyhlazení. Neexistoval žádný plán, jak se o ně postarat. Spojenci proto improvizovali a krmili je čímkoliv, co bylo po ruce.

To mělo své důsledky. Během šesti týdnů po osvobození koncentračního tábora v Bergen-Belsenu 13 000 vězňů zemřelo na tyfus nebo podvýživu. Jídlo, jež dostali, bylo pro chodící stíny příliš těžké. Několik týdnů po vítězství přeživší stále nosili své pruhované mundúry a stále umírali. Válka sice skončila, ale smrt úřadovala dál.

Vůdce je zapomenut

Berlín byl od května 1945 v rukách Sovětů, protože sem dorazili první. Snažili se získat si popularitu rozdáváním čerstvých zásob obyvatelům. Jenže mimo záběry kamer na Stalinův rozkaz zvláštní komanda strhávají továrny, odvážejí stroje, a dokonce vytrhávají koleje. Vše míří na východ. Bohužel i ženy jsou považovány za válečnou kořist – vojáci Rudé armády znásilnili více než dva miliony německých žen.

Berlín na jaře 1946
Autor: archiv Prima ZOOM Berlín na jaře 1946

Němci bojovali o přežití a jejich vůdce byl brzy zapomenut. Od května 1945 se stovky tisíc Němců vracely zpátky z venkova, kam uprchli před válečnými hrůzami. Hitler toužil po tisícileté říši, ale místo toho svůj lid uvrhl o tisíc let zpátky. Všechny dopravní sítě byly zničeny, nebylo jak do Berlína dopravit zásoby. Nic nezbylo, všechno bylo na lístky.

Dokument Svět po Hitlerovi můžete vidět na Prima ZOOM.

Reklama
Reklama