Studenou válku o Měsíc vyhráli Rusové. Ale jen na chvíli...

Studená válka se promítla i do soupeření o dobytí Měsíce. V roce 1966 na Měsíci jako první přistála sovětská sonda Luna 9.
Úplněk nad Washingtonem
Úplněk nad Washingtonem
NASA/Bill Ingalls

reklama

Sovětský program dobytí Měsíce: program Luna

Součástí studené války mezi USA a Sovětským svazem ve druhé polovině 20. století bylo i soupeření v dobývání vesmíru. V něm měla zprvu navrch Moskva - v roce 1957 s první družicí na oběžné dráze a v dubnu 1961 s prvním člověkem v kosmu.

Další významný úspěch se Sovětům podařil v roce 1966. 31. ledna 1966, Sovětský svaz vypustil do vesmíru stanici Luna 9, která o čtyři dny později jako první zařízení vyrobené člověkem měkce přistála na Měsíci. Poté ale už převzali štafetu Američané, kterým se podařilo měkké přistání na Měsíci v červnu 1966 a v roce 1969 se Američan Neil Armstrong jako první člověk procházel po Měsíci.

Sovětská sonda Luna 9

Sondu Luna 9 vynesla do vesmíru z kosmodromu Bajkonur ruská nosná raketa Molnija-M. Celkově sonda vážila 1580 kilogramů a automatický přistávací modul vážil 99 kilogramů. Sonda byla dlouhá asi 2,5 metru. Na Měsíci přistála po čtyřdenním putování 3. února 1966 v Oceánu bouří. Po přistání se hermeticky uzavřený kontejner připomínající kouli otevřel, aby mohl pořídit první snímky měsíčního povrchu. Vedle panoramatických snímků okolí poskytla Luna 9 vědcům informaci, že povrch Měsíce se pod technikou neproboří a je tedy pevný.

Luna 9 byla součástí sovětského vesmírného programu nesoucího název Luna, v rámci kterého byla v letech 1959 až 1976 do vesmíru vyslána série nepilotovaných výzkumných sond s cílem dosáhnout a prozkoumat Měsíc.

Program si během let připsal na své konto hned několik prvenství i neúspěchů. Sonda Luna 1 nabrala v lednu 1959 příliš vysokou rychlost, kolem zemské oběžnice jen prolétla a zamířila ke Slunci. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se v září 1959 stala Luna 2. Luna 3 na Zemi odeslala první snímky odvrácené strany Měsíce.

Program Luna: tříletá pauza

Po Luně 3 to ale trvalo téměř čtyři roky, než Sovětský svaz ohlásil další výpravu k Měsíci. Mezitím sice měly z kosmodromu odstartovat další čtyři sondy, tři z nich ale postihla závada nosné rakety a jen jediná z nich se dostala na oběžnou dráhu Země. Pokus z ledna 1963 byl ale také fiasko, místo letu k Měsíci sonda druhý den shořela v atmosféře. Jméno Luna 4 tak dostala až mise, která odstartovala začátkem dubna 1963 s cílem přistát na oběžnici Země. Záměr se však nepodařil.

Další úspěch znamenala Luna 10 z roku 1966, které se stala první umělou družicí Měsíce, Luna 16 zase jako první zpět za Zemi dopravila vzorky z Měsíce. Její následovnice, Luna 17, dopravila v listopadu 1970 na Měsíc sovětské vesmírné vozítko Lunochod 1, které se stalo historicky prvním vozidlem, které se lidem podařilo umístit na některém vesmírném tělese.

Poslední sovětská sonda na Měsíci Luna 24

Poslední sovětskou sondou, která přistála na Měsíci, byla Luna 24, která v srpnu 1976 na Zem odeslala vzorky získané z dvoumetrové hloubky pod povrchem. V roce 1977 se mělo do vesmíru vydat již třetí měsíční vozítko, krátce předtím ale byl celý program Luna zrušen jako nákladný.

Další sonda dosedla na Měsíc až v prosinci 2013, kdy na Měsíci bezpečně přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj.

ČTK

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama