ZOOMujeme kolem světa Slovensko: pro tokajské na jih Slovenska

Tokajské víno máme spojené s Maďarskem, ale víte, že ho dělají i na Slovensku?
Sklepy, kde zraje slovenské tokajské víno
Sklepy, kde zraje slovenské tokajské víno
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Z čeho se dělá tokajské?

Tokajské je pojem a víno takto pojmenované se smí vyrábět jen z několika odrůd. Není to ani sladká Pálava, ani populární Müller Thurgau, dokonce ani voňavý Irsai Oliver. Pokud máte tokajské, tedy skutečné tokajské a ne nějaký padělek, pak pochází z botrytických hroznů jedné z těchto tří odrůd: Lipovina, Muškát žlutý nebo Furmint. Maďaři o tom ví své.

Cibéba je bobule hroznu révy vinné napadená ušlechtilou plísní (houbou) Botrytis cinerea. Proces cibébovatění, kdy hyfa houby proniká slupkou bobule a způsobuje mikrotrhliny jimiž uniká voda, může nastartovat jen za suchého a teplého počasí během zrání hroznů. Zahušťováním moštu uvnitř bobule a zvyšováním obsahu cukru se brzdí další růst houby,“ tvrdí Encyklopedie vína, vinařství a vinohradnictví. Laik si sice může tuto informaci přebrat tak, že tokajské se dělá z plesnivých hroznů, ale v tom případě se sluší připomenout, že ušlechtilé plísně si vychutnává i na kvalitních sýrech. A tak jak se u nás mezi přívlastková vína řadí výběr z bobulí či výběr z hroznů, tak u tokajského existuje výběr z cibéb.

viniční traň ve Viničkách
Autor: Foto: Topi Pigula viniční traň ve Viničkách

Podle legendy za vším, jak už to tak bývá, stála náhoda. V roce 1775 v německém klášteře v Johannisbergu čekali na zpožděné povolení ke sklizni. Než ho mniši získali, byla již většina hroznů napadená botrytidou. Lidově řečeno, bobule plesnivěly. Z nějakého důvodu se vytříděné plesnivé hrozny zpracovaly – kdo ví, třeba mělo jít o víno určené pro nižší společenské vrstvy, možná za tím stála lakota, možná šlo jen o pokus. Ať už bylo příčinou cokoliv, chuť vína překvapila natolik, že se botrytické hrozny staly vyhledávanými.

ZOOMujeme kolem světa - Slovensko
ZOOMujeme kolem světa - Slovensko

Na legendě ale něco nesedí – tokajské totiž vyrobil mnohem dříve Lacsko Maté ze Sepse (dnešní Moldava nad Bodvou) už roku 1650 a pojem cibéba se nachází v maďarsko- latinském slovníku ještě o 90 let dříve. Víno se musí třídit ručně, neboť je potřeba odhalit a vytřídit plísní napadené plody, které se následně rozdrtí tak, aby nedšlo k poškození pecek skrytých uvnitř. Tokajské si můžete koupit dvouputnové, trojputnové a samotok, což znamená kolik puten rozpracovaných (vymacerovaných) cibéb se pro výrobu jendnotlivých vín přidá do sudu samorodého vína. Jedná se o 20–25 kg hroznů na putnu, takže tříputnové víno je tvořeno 3 putnami cibéb a 136 litry samorodého vína. Je dobré říci, že čím víceputnové víno, tím je sladší, což pravověrného milovníka klasického vína může spíše nepříjemně zaskočit.

Výroba tokajské vína ve Viničkách
Autor: Foto: Topi Pigula Výroba tokajské vína ve Viničkách

Na víno do Viniček

Tokajská vinná oblast se rozkládá jak na maďarsko-slovenské hranici, která byla „státoprávně“ rozdělena v roce 1918, ale plísni to bylo tak nějak jedno. Říká se, že víno miluje slunce odražené od vodní hladiny, což tvrdí zejména vinaři mající vinohrad někde u vody, jako je tomu například u pálavského vinokradu Šobes. Stejná fráze zazněla i v jihoslovenské obci Viničky, kde vyrábějí unikátní víno. Jelikož leží zhruba 5 kilometrů od Maďarska, asi nikoho nepřekvapí, že má velmi slušnou maďarskou menšinu. Vlastně většinu, vždyť v roce 2011 se 63 % z 510 obyvatel hlásilo k maďarské národnosti. První zmínka o obci pochází z roku 1029, ale archeologové zde zaznamenali nálezy dokládající osídlení od mladší doby kamenné. Sečteme-li rozlohu zdejších viničných tratí, dostaneme se k číslu 133 ha a zdejší víno má skutečnou kvalitu, na kterou jsou místní patřičně hrdí. A jaký je rozdíl mezi Tokajem a tokajským vínem? Tokaj není víno, ale město v Maďarsku ležící na soutoku Tisy a Bodrogu (druhá ze jmenovaných řek protéká i Viničkami) a víno pojmenované tokaj může být produkováno pouze odtud. Proto i když se na Slovensku nachází Vinohradnícka oblasť Tokaj, tamní vína jsou tokajská, ale nikoliv tokaj. Je to podobná hra jako se šampaňským. Vína vyráběná stejnou technologií a ze stejných odrůd, ale které nebylo vyrobeno ve vinařské oblasti Champagne-Ardenne prostě není champagne.

šampaňské
Autor: Pixabay šampaňské

Nejen vínem živ je člověk

Popojeďme na jihovýchodním Slovensku o kousek dál, do obce Betliar, neboť nejen břich, ale i duši je vhodné zaplnit. Zdejší kaštieľ (jde o pojmenování šlechtického sídla, něco na způsob našeho zámku) je nejnavštěvovanějším v této oblasti a navíc je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Mimochodem nejen historický initerář, ale i okolní park stojí za procházku, patří totiž mezi nejzachovalejší na Slovensku. „Tady je nejméně...“ snaží se odhadnout počet svazků v zámecké knihovně jeden z návštěvníků... „Více než 15 000 knih, většinou v cizích jazycích a jsou odborně zaměřené, od teologie a historie až po vědy politické a zeměpisu,“ doplní jeho zaváhání průvodce. Military fanoušek vzdychne nadšením u sbírky zbraní sahající od středověku až po 19. století, milovník zvířat se naopak zajíkne rozhořčením u loveckých trofejí zejména z Asie a Afriky. Ale přehlídku zvířecích masakrů můžeme vidět i na českém zámku Konopiště, takže nadávání na „slovenské vrahy zvířat“ rozhodně není na místě.

Betliar - knihovna
Autor: Foto: Topi Pigula Betliar - knihovna

Jihovýchodní Slovensko nepatří zrovna mezi TOP destinace vyhledávané českými turisty. To ale neznamená, že by nemělo co nabídnout. A zrovna výše zmíněné tokajské víno nikde jinde na Slovensku „nedělají“.

Text: Topi Pigula

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama