Serioví vrazi: Svatoslav Štěpánek – maminčin mazánek, který nenáviděl ženy

Svatoslav Štěpánek boří zažité mýty a představy o rodinném zázemí většiny vyšinutých vrahů a zločinců. Pocházel totiž z dobré a vážené rodiny. Pojďme se podrobně podívat na příběh člověka, který byl v roce 1938 odsouzen za tři vraždy a dva pokusy o vraždu k trestu smrti.
Trest smrti pověšením
Trest smrti pověšením
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Část vrahů a zlodějů si v dětství prožila týrání, měla otce tyrana nebo alkoholika. Svatoslav Štěpánek byl výjimkou. Den po štědrém dnu roku 1911 se narodil do rodiny inženýra, který pracoval v cukrovaru a učitelky v mateřské škole. Matka zůstala po jeho narození v domácnosti. Svatoslav byl nejmladší ze tří sourozenců a matka mu věnovala veškerou svou péči a lásku.

Tak trochu divné dítě

Od malička to ale byl divný patron. Rád mučil, týral a zabíjel zvířata a ve volném čase chodil pozorovat hrobníka při práci. V dětském kolektivu byl dost neoblíbený a i když se nakonec vyučil zahradníkem, nikdy pořádně nepracoval. V páté třídě v afektu vzal poprvé do ruky nůž a pobodal svého spolužáka. Kromě sadistických a agresivních sklonů neměl úctu ani k majetku a často kradl, což v roce 1930 vyústilo v hrozbu ročního vězení. Matka, která svého syna všemožně obhajovala a chránila ve snaze zabránit vězení, domluvila psychiatrické vyšetření u svého známého v Praze. Ten sice napsal zprávu vyznívající ve Štěpánkův prospěch a zpochybňující jeho příčetnost v době spáchání krádeže, ale v soukromém rozhovoru paní Štěpánkové doporučil další vyšetření a ústavní léčbu, kterou matka striktně odmítla. Můžeme jen spekulovat, co by se stalo, kdyby byl Svatoslav Štěpánek hospitalizovaný a podrobil se navrhované léčbě.

Když už týrání zvířat a krádeže nestačí

I Když matka svého syna zodpovědně hlídala, nemohla s ním být celý den. Navíc často odjížděla za dcerou na Slovensko. V době matčiny nepřítomnosti zažíval Svatoslav nebývalý pocit svobody a kolotoč jeho hrůzných činů se začal pomalu roztáčet.

Začátkem ledna roku 1936 napadl Svatoslav teprve třináctiletou Růženu Jebavou. S flobertkou v ruce je dostihl na kole a chytil. Prý beze slov jí přiložil hlaveň k levé lopatce a vystřelil. Dívku nechal ležet na zemi, nasedl na kolo a popojel o pár desítek metrů dál. Svatoslav se k ní ještě na chvíli vrátil a prohlásil: „Tady to máš“ a odjel. Dívka měla štěstí. Kulka jen o kousek minula srdce a i díky brzkému zásahu lékařů dívka přežila.

Další pokus o vraždu následoval jen o 13 dní později a jeho obětí se stala Zdeňka Drobná. Štěpánek se na svou druhou „větší akci“ vybavil nejen flobertkou, ale i přibral i sekyru. Zdeňku Drobnou, která se vracela z nemocnice z návštěvy svého manžela dohonil na kole a srazil do ji do příkopu. Začal ji sprostě nadávat a donutil ji k pokusu o útěk. Když ji dostihl a povalil na zem, přiložil ji flobertku k srdci. Těsně před výstřelem mu instinktivně srazila ruku a kulka tak zasáhla její břicho. Na scénu v tu chvíli vstupuje náhodný svědek, který Štěpánka vyrušil a ten patrně ze stresu z místa činu utekl. Paní Drobná měla tehdy štěstí, neboť Štěpánek byl podle všeho připravený vraždu dokončit přichystanou sekyrou.

Policie ale díky svědectví napadené ženy i svědka získala první ucelenější popis pachatele i kola, na kterém odjel. Mezi zatčenými delikventy byl i Štěpánek, který však tvrdil, že v době útoku se doma léčil s chřipkou. Vykonstruované alibi mu potvrdila nejen matka, ale ke škodě věci i několik sousedů. Jak později Štěpánek přiznal, chřipku si vymyslel a vzhled svého kola po činu výrazně pozměnil.

Tři prokázané vraždy...

První prokázanou obětí se stala Františka Třísková, čtyřicetiletá mlékařka, které shodou okolností zavážela mléko i ke Štěpánkovým a zmizela 5. dubna roku 1936. Matka Svatoslava Štěpánka se v té době zotavovala po nečekané operaci a pobývala u dcery v Modře na Slovensku. Mlékařka zmizela mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Vyšetřování zkomplikovala její přítelkyně, která do protokolu uvedla, že jí viděla a mluvila s ní ještě během dopoledne. Další sled událostí a činů se dá jen těžko popsat a pochopit. Štěpánek později vypověděl, že paní Třískovou nejprve střelil do hlavy, ale protože stále žila, utloukl ji sekerou. Ani to mu však nestačilo. Naplno se projevila jeho sexuální zvrácenost a fascinace ženskými ňadry. Nožem jí otevřel dutinu břišní a odřízl prsa. Stáhnul ji kůži z hlavy, kterou později nasadil na ruku. Zbytek těla pak rozřezal na 11 kusů a se všemi jejími věcmi zakopal na zahradě.

Další obětí zvrácených vražedných choutek Svatoslava Štěpánka se stala jeho vlastní sestřenice Jiřina Šťastná. Nešťastná událost se stala 17. května 1936. Štěpánkova matka byla stále na Slovensku a tak požádala svou sestru, aby Svatoslavovi nosila jídlo. Dvacetiletá Jiřina Štěpánková sice dostala pokyn, aby tašku s jídlem jen položila před dveře a v žádném případně nevstupovala do bytu, ale nebylo to nic platné. Když se Jiřina nevrátila domů, vydala se jí matka hledat. Za dveřmi si všimla tašky a krve. Po krevních stopách pokračovala do sklepa, kde našla tělo své mrtvé dcery. Štěpánek se snažil utéct na protilehlou stráň, kde chtěl spáchat sebevraždu oběšením. V té mu však zabránil kolemjdoucí poštmistr se sousedy. Štěpánek byl zatčen a policie začala rozplétat nitky děsivého příběhu. Štěpánek podle všeho nejprve střelil svou sestřenici do obličeje a aby se ujistil, že je opravdu mrtvá, bodl ji nožem do srdce. Odtáhl ji do sklepa, kde ji svlékl a ukryl. Pak se vrátil a u stolu pro svou potěchu napsal dopis, v němž sice oslovuje svou sestru, ale nejspíš byl určen tetě a vypovídá o něm víc, něž všechna psychiatrická vyšetření:

a dopis matce oběti

Milá Dobruško! V neděli 17. V. 1936 nepřišla do večera Jiřinka Šťastných domů. U Šťastných je to jako po vyhoření a každý tam naříká. Teprve dnes byla nalezena její bílá zástěrka a v ní byly zabalené oba její uříznuté prsy, uši a pravá ruka uříznutá v zápěstí. Neví se, kde a kým byla zabita a tak hrozně zohavena. Její mrtvola nebyla vůbec nalezena. V celé Roudnici se o ničem jiném nemluví než o příšerné vraždě, které padla za oběť Jiřinka Šťastných. Jiřinka chudinka si objednala u Báti dámské kolo, aby mohla dojížděti do kanceláře na pilu. Nyní, když se na něj těšila, nějaký ničema ji takovým hrozným způsobem zprovodil ze světa. Dovedeš si asi představit, jak to tu vypadá. S Vláďou jsme na kolech hledali Jiřinku po celé Roudnicii v okolí již v neděli odpoledne, ale nikde nebyla k nalezení. Četníci se tu jen hemží, ale ani ti nic nevědí."

Na otázku: „Co jste chtěl s tělem udělat?“, odpověděl: „Chtěl jsem se podívat, jak vypadají odříznutá mladá prsa a pak rozřezané tělo zakopat“.

V pořadí třetí prokázaná oběť byla objevena jen náhodou, při obhledávání domu a zahrady Štěpánkových. Ve sklepě totiž našli policisté velmi malý prázdný hrob a to policisty vedlo k domněnce, že musel patřit dítěti. Během vyšetřovaní se zjistilo, že se před deseti lety u Štěpánkových ztratil pětiletý Bedřich Brožovský. Vlastní pozůstatky dětského děla se pak našly zahrabané na zahradě v kompostu. Teprve potom Štěpánek vypověděl, že malého Bedřicha udeřil do hlavy kladivem během otloukání omítky ve sklepě. Mrtvého chlapce pak rozčtvrtil a na místě zakopal. Tělo později ještě dvakrát přemístil, aby jej nikdo neobjevil.

Trest smrti pověšením
Trest smrti pověšením
Pixabay

 

Účet stále není kompletní

Byly by velmi nepravděpodobné, aby se vrah Štěpánkova ražení odmlčel po usmrcení Bedřicha Brožovského na dlouhých deset let a během té doby nespáchal žádný násilný trestný čin. Během domovní prohlídky mimo jiné našli policisté ve Štěpánkově pokoji mapu, v níž bylo křížkem označeno několik míst, které se shodovaly s doposud nevyjasněnými násilnými úmrtími.

I když to Štěpánkovi nebylo jednoznačně prokázáno, s největší pravděpodobností ubodal 2. srpna roku 1932 na lesní cestě nedaleko Bohnic i Márii Zemancovou. Dvě rány byly na krku oběti a zbytek byl vedený do prsou.

V polovině října roku 1932 se Štěpánek účastnil prohlídky slovenského hradu Červený Kameň. Během této prohlídky se záhadně ztratil společně s tehdy patnáctiletou Marií Riganovou. Zatímco Štěpánka pouštěl kastelán dlouho po zavírací době ven z areálu hradu, Marii Riganovou už nikdy nikdo neviděl.

Motiv a rozsudek smrti

Znalci z oboru psychiatrie potvrdili, že Štěpánkovy násilné činy nesly výrazný sexuální podtext. Sám Štěpánek přiznal chorobně nepřirozenou fascinaci ženskými ňadry. Jeho zvrácené choutky pocítila na vlastní kůži i jeho sestra, které jednou polil prsa kyselinou solnou. Osobně pak užíval i přípravek na růst prsou.

Za tři prokázané vraždy a dva pokusy o vraždu byl Svatoslav Štěpánek v roce 1938 odsouzen k trestu smrti. Jeho matka během procesu zemřela. Rodina se snažila situaci změnit žádostí o milost adresovanou prezidentu republiky. Tato žádost však nemohla být v té vyřízena, protože v té době republika prezidenta přechodně neměla. Žádost o milost tedy posuzovala vláda a po jejím zamítnutí byl Svatoslav Štěpánek 8. listopadu 1938 na nádvoří pankrácké věznice oběšen.

Na volné televizní zpracování případu sériového vraha Štěpánka, se můžete podívat v divácky úspěšném seriálu Temný Kraj na Primě PLAY v 1. a 2. epizodě s názvem Čarodějnice.

Text David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama