Jatka na Cukrové homoli na Okinawě byla poslední velkou bitvou 2. světové války

Boj o nevýrazný okinawský kopec Cukrová homole trval sedm dní. Šlo o součást silně opevněné linie Šuri, kterou hájilo téměř 100 000 Japonců.
Americké vyloďovací čluny vykládají zásoby na pobřeží Okinawy
Americké vyloďovací čluny vykládají zásoby na pobřeží Okinawy
Wikimedia Commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Okinawa leží jen 590 kilometrů od japonských mateřských ostrovů a jejím dobytím měla armáda USA získat důležitou základnu pro invazi do Japonska naplánovanou na 1. listopadu 1945. O takovou invazi se nikdo nepokusil více než 1000 let. V březnu 1945 se u tohoto největšího ostrova souostroví Rjúkjú objevila americká invazní flotila. Šlo o největší námořní loďstvo, které kdy bylo soustředěno – k Okinawě mířilo přes 1500 lodí včetně 40 letadlových a 18 bitevních.

Na palubách transportních lodí bylo asi 100 000 vojáků a 88 000 příslušníků námořní pěchoty. Mezi nimi i několik set příslušníků 29. pluku námořní pěchoty. Mladíci odvedení po střední škole z malých amerických měst o Okinawě nikdy předtím neslyšeli.

Bitevní loď USS Idaho třídy Nové Mexiko ostřeluje Okinawu
Autor: Official U.S. Navy photo 80-G-K-3829/Wikimedia Commons Bitevní loď USS Idaho třídy Nové Mexiko ostřeluje Okinawu

1. dubna 1945 zažila Okinawa svůj „den D“. Na rozdíl od jiných vylodění v Pacifiku ale Japonci na první vlnu na východě ostrova v 8.30 nereagovali. Americké velení přitom očekávalo ztráty v řádu tisíců mužů. Severní polovina ostrova je až na pár rychlých šarvátek s japonskými vojáky obsazena během několika dnů namísto plánovaných několika týdnů.

Opustil nepřítel ostrov? Nikdo netuší a záhada kolem Okinawy narůstá. Procházka růžovou zahradou skončí 9. dubna, kdy snadným postupem ukolébané americké pozemní jednotky narazí na jihu ostrova na zuřivý odpor. Mariňáci dostali rozkaz vyrazit jim na pomoc. Netuší, že před nimi leží hrozivá pravda o tajemství Okinawy.

Cukrová homole na Okinawě

Obránci Okinawy mají za úkol vystavit americké vojáky a mariňáky takové hrůze a násilí, aby na případné přistání na japonské „pevnině“ ztratili chuť. Šlo o to, utopit americkou vůli v krvi. Velitel posádky, generál Micuru Ušidžima, nalíčil geniální past. V jižním cípu ostrova na území širokém asi 15 kilometrů shromáždil kolem 100 000 vojáků. Jsou hluboko pod zemí ve spleti chodeb, odkud mohou zahájit palbu podél obranné linie.

Jedním z pahorků tvořících řetězec vzájemně se podporujících obranných bodů byl i Sugar Loaf Hill (Cukrová homole), asi 15 metrů vysoká a 450 metrů dlouhá výšina tvořící součást vrchoviny Šuri. Japonci kopec vyzbrojí 122 těžkými kulomety, sedmi protitankovými děly, 16 minomety a dvěma houfnicemi. Děla vyjíždějí z jeskyní na kolejích, rychle vystřelí a opět se stáhnou. Přístup k Cukrové homoli tvoří úplně rovné pole – dokonalá smrtící past pro útočící pěchotu i tanky.

Americký letoun  Vought F4U Corsair ostřeluje raketami japonské pozice na Okinawě
Autor: Wikimedia Commons/U.S. Marine Corps photo 127-GR-97-126420 Americký letoun Vought F4U Corsair ostřeluje raketami japonské pozice na Okinawě

Během 11 útoků na bunkry a chodbami protkanou výšinu plnou maskovaných palebných postavení, protitankových min a různých nástrah Američané kopec několikrát obsadili, ale byli pokaždé zdecimováni nebo zatlačeni zpět. Během sedmidenní bitvy zde bylo zraněno a zabito přes 2600 příslušníků námořní pěchoty. Například z 29. pluku námořní pěchoty o síle několika stovek mužů zůstalo naživu 60 lidí.

Klíčová linie Šuri je nakonec prolomena a americké jednotky se valí do nitra japonské obrany. 21. června 1945 je Okinawa dobyta. Prakticky celá japonská posádka padla v boji nebo spáchala sebevraždu. Mezitím americká flotila, která vojáky na pevnině celou dobu bitvy podporovala, ztratila díky neustávajícím útokům japonských kamikadze 34 lodí a na 5000 námořníků.

Velké americké ztráty na Okinawě (celkem Američané přišli o 72 000 vojáků) přesvědčily amerického prezidenta Trumana, že na invazi do Japonska bude potřeba alespoň milion vojáků. Japonci si tak úpornou obranou zpečetili svůj vlastní osud – Američané raději 6. a 9. srpna 1945 použili jaderné zbraně.

(mih)

Reklama
Reklama