Zůstanou koaly mezi živými? Australské požáry jim otevřely cestu k vyhynutí 

Koala medvídkovitý je ikonický vačnatec Austrálie, který je aktuálně ohrožen ve své existenci.
Zůstanou koaly mezi živými?
Zůstanou koaly mezi živými?
pixabay.com

Když v 12. května 2019 napsal odborný server Science Alert, že koala medvídkovitý (Phascolarctos cinereus) je funkčně vyhynulý druh, vyvolalo to vlnu mediálního zájmu o tohoto půvabného živočicha. Christine Adams-Hoskingová tehdy ve svém příspěvku uvedla, že koalů není v Austrálii více, než 80 000. Na první pohled to nevypadá jako žádná tragédie, ovšem jen do chvíle, než si uvědomíme, o  jak obrovském území mluvíme.

Funkčně vyhynulý druh

Leccos naznačuje výzkum z roku 2016, který nejistotu vědců o skutečném množství koal odráží v tehdejším odhadu, jež se pohyboval v rozmezí 144 000-605 000 kusů. Jakýmsi kompromisem, k němuž tehdy dospěli, bylo číslo 329 000 jedinců. Tehdy nikdo netušil, že Austrálii postihnou rozsáhlé požáry, což přežití koal zásadně zkomplikuje.

Koala medvídkovitý
Autor: istock.com Koala medvídkovitý

Volně žijící koaly mají vzhledem k obrovským vzdálenostem problém s nalezením a spářením se s nepříbuzným partnerem. Pokud se nesetkají, tak se nerozmnoží. A pokud se začnou množit mezi sebou blízce příbuzní jedinci, tak funkční a dlouhodobě zdravá populace nevznikne. Požáry radikálně změnily jejich přirozené prostředí a snížily šance, že se potkají „ti správní“ partneři, kteří by počali geneticky zdravá mláďata.

Navíc jsou koalové velmi vybíraví jedlíci a požár, který zlikvidoval rozsáhlé eukalyptové porosty, jim místně „zamknul spíž“ a odsoudil k hladovění. Nic z výše uvedených faktorů nemluví ve prospěch přežití druhu.  

Kulka do kožichu

„Medvídek koala“ (ve skutečnosti koala medvídkovitý nemá jako savec s placentálními medvědy nic společného) vypadá jako roztomilý vegetarián pojídající jedovaté eukalyptové listí, který nikomu neubližuje. Ovšem zároveň je, podobně jako například činčila, majitelem velmi atraktivního kožichu. Australian Koala Foundation ve svém prohlášení z 10. května 2019 tvrdí, že „současných 80 000 koal je zhruba 1 % z 8 milionů koal, které byly zastřeleny a jejich kůže mezi léty 1890-1927 odeslány do Londýna.“

Koalové utrpěli zranění při australských požárech
Autor: Miroslav Bobek Koalové utrpěli zranění při australských požárech

To, že se koaly skutečně lovily ve velkém, potvrzuje i Ann Moyalová v knize Koala: A Historical Biography, kde z historických pramenů cituje odborníka na savce Britského muzea Roberta Lydekkera: „Koala musí být hojným zvířetem, neboť se 10 000 - 30 000 kůží ročně dovezlo do Londýna. V roce 1889 bylo dosaženo obrovského dovozu celkem 30 000 kůží.“ 
Zároveň se koaly lovili pro domácnosti osídlenců jako domácí miláčkové, což opět znemožňovalo jejich přirozené rozmnožování.

Musí zasáhnout vláda

Dnes už je lov koal pro kožešinu zakázaný a podle odhadů padlo požárům za oběť kolem 5000 jedinců. Bez zásahu člověka, tedy aktivní ochrany druhu je koala medvídkovitý zřejmě odsouzen k záhubě. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) hrozí, že koala v Novém Jižním Walesu do roku 2050 vyhyne.

Samice klokana Parryova měla štěstí

Požáry v Austrálii zabily už 480 milionů savců, ptáků a plazů. A tohle číslo není konečné

Naděje umírá poslední, ovšem ta vyžaduje aktivní zásah člověka. Jedním z několika desítek návrhů na záchranu koal je založení speciálního národního parku, který by měl za úkol právě jejich intenzivní ochranu.

Vypadá to, že myšlena za záchranu roztomilého vačnatce by mohla mít celospolečenskou oporu. Nejedná se totiž o politicky horké téma, a všechny politické strany vědí, že pokud se vydají cestou koaly chránit, tak si u svých voličů zajistí kladné body. Navíc se jedná o jednu z ikon, která je zároveň velkým turistickým tahákem. A mezi množstvím turistů a tokem peněz mimo jiné i do státní pokladny je přímá úměra.

reklama