Znáte virus Usutu? Už nějaký čas kosí naše kosy

Nacházíte na ulicích mrtvé kosy? Evropou se žene virus Usutu, který je má na svědomí

Virus z jižní Afriky

Virus Usutu byl poprvé identifikován v roce 1959 a vědce znepokojuje fakt, že patří do podobné skupiny jako virus západonilské horečky, který se dostává do lidského těla díky slinám infikovaného komára. I Usutu je přenášený vpíchnutím a sáním infikovaných komárů, nejčastěji rodu Culex.

Komár pisklavý

Ta malá otravná pisklavá mrcha, která obtěžuje bzukotem a tak moc jí chutná nejen lidská krev, se jmenuje Culex pipiens. České jména má opravdu trefné – komár pisklavý. Přiznejme, že krví se živí jen samice a právě ty mají na svědomí přenos virů. Podzimní generace oplodněných samic z poslední podzimní generace se zásobí tukovým tělískem a zimu přečkávají v klidovém stavu zimního spánku na vlhkých, leč nepromrzajících místech, jako jsou sklepení nebo jeskyně. Když se v květnu ze svého zimního snění proberou, nakladou pod hladinu vody vajíčka, z nichž se následně vyvinou larvy. Jeden ze dvou poddruhů se specializoval převážně na krev savců včetně člověka, což mu vyneslo jméno Culex pipiens molestus – tzv. komár obtížný.

Mrtvoly ptáků

„První mrtvý pták, u kterého byl prokázán virus Usutu, byl kos nalezený v Brně v roce 2011 a protilátky proti viru byly zjištěny také u lysky černé. Zajímavé je, že kromě kosů jsou na virus citliví také puštíci bradatí. Virus byl ale zjištěn i u mnoha dalších druhů pěvců i nepěvců včetně sýkor, vrabců, vlaštovek, labutí, motáků nebo například strakapoudů. V letošním roce mohlo k šíření viru přispět dlouhotrvající teplé počasí, které komárům vyhovuje,“ píše se na stránkách České společnosti ornitologické. U nálezů mrtvých ptáků leckomu naskočí představa ptačí chřipky, nemoci taktéž virového původu. Je pravděpodobné, že virus se bude dál šířit díky klimatickým změnám, nicméně vyhynutí kosů nehrozí. Ovšem jde o další ukázku, jaký vliv mají změny klimatu směrem k vyšším teplotám. O skleníkovém efektu vědci mluví a varují před ním už desítky let.

Text: Topi Pigula