Znáte jedovatá rajčata? Možná byste měli…

Sezona rajčat vrcholí. Tohle jste o jejich jedu asi nevěděli.
Lilek rajče  - tedy Solanum lycopersicum
Lilek rajče - tedy Solanum lycopersicum
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kde se bere v rajčatech jed?

Nejprve se sluší představit hlavního aktéra příběhu – toxin solanin, přesněji α-solanin Jde o toxický glykoalkaloid, který je v čistém stavu bílou krystalickou látkou s jehličkovitými krystalky, silně hořké chuti, špatně rozpustný ve vodě. Molekula se skládá z cukerné složky, trisacharidu solatriosy (dle PČP solatriózy), a z vlastního steroidního alkaloidu solanidinu. Rajče jedlé se správně nazývá lilek rajče (Solanum lycopersicum) a jak název napovídá, pochází z čeledi lilkovitých. A ta je známá mnoha jedovatými druhy. Blízce příbuzný druh Solarum caroliense má žluté plody, jaké se dají naprosto běžně koupit. Jenže zatímco u těch, které se prodávají v obchodem jde o žlutoplodý kultivar jedlého rajčete, S. caroliense je jedovaté. Požití jakékoli části rostliny může způsobit horečku, bolest hlavy, škrábání v krku, nevolnost, zvracení a průjem, požití ovoce může přivodit bolest břicha a v nehorším dokonce i smrt. Podívejte se na obrázek – splést se dá docela snadno. Tento druh je v mnoha amerických státech považován za nebezpečný plevel.

Solarum caroliense
Solarum caroliense
CC BY-SA 3.0

Kde se vzalo rajče

Výše zmíněné „klasické“ rajče, tedy druh Solanum lycopersicum nepochází z Persie, jak by mohl evokovat jeho druhový název, ale ze Střední a Jižní Ameriky. „Do Evropy se dostal v 16. století, nejdříve se pěstoval jako okrasná rostlina, až později se začal pěstovat jako potravina. Na Moravě je doložen k roku 1843, spíše se tu ale vysazoval v zahradách už i dříve, ve vratislavské zahradě doktora Scholtze určitě rostl už v roce 1587,“ píše se na stránkách serveru biolib.cz. Je poměrně odolnou rostlinou, po povodních v severních Čechách, kdy mimo jiné došlo k vyplavení zahrádkářských kolonií a kompostů, kam se vyhazovala přezrálá a nahnilá rajčata, se plody dostaly do zcela nečekaných míst, kde po opadnutí vody zakořenily – například do praskliny v asfaltu na okraji rušné cesty těsně u centra Ústí nad Labem. V roce 2011 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství na světě sklizeno téměř 160 milionů tun rajčat, největším pěstitelem byla Čína s 30 % světové produkce rajčat. V České republice bylo v roce 2011 sklizeno 15 tis. tun rajčat.

Doba od kvetení do vyzrání plodu je přibližně dva měsíce.
Doba od kvetení do vyzrání plodu je přibližně dva měsíce.
Thinkstockphotos

Ovoce, nebo zelenina?

Z botanického hlediska je rajče plod víceleté kulturní rostliny (byť u nás se pěstuje převážně jako jednoletka), takže je považováno spíše za ovoce. V usnesení Evropského parlamentu z roku 2011 je rajče také řazeno mezi ovoce. Vypadá to jako hnidopišský spor, ale v pozadí jsou – jak jinak – peníze. Když v roce 1893 rozhodoval Nejvyšší soud Spojených států ve sporu Nix vs. Hedden, zda je rajče ovoce, nebo zelenina, nešlo v rámci cla o zrovna malé částky. Na ovoce se totiž tehdy nevztahovala dovozní cla, kdežto na zeleninu ano. Soud vynesl rozsudek, že rajče je zelenina. Rajče bylo ustanoveno státní zeleninou v New Jersey, zato v Arkansasu je zároveň státním ovocem i zeleninou. Tímto spor o tom, zda se jedná o ovoce, nebo zeleninu, neskončil. Další případ se objevil opět v USA v roce 2005, od té doby ho například v amerických státech Tennessee a Ohio vedou jako ovoce.

A odpověď na otázku, která asi napadla nejednoho čtenáře: obsahují námi kupovaná rajčata texin? Odpovědět nechme toxikologa Jiřího Patočku: "Zelené plody rajčat obsahují od 30 do 150 mg/kg α-tomatinu, zralé plody jen kolem 10 mg/kg a velmi zralé plody jen asi 1 mg/kg. Zráním obsah glykoalkaloidů rychle klesá." Takže ano, toxin v nich je, ale v tak malém množství, že není zdraví závadný. Ale vyvarujte se malých zelených rajčátek.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama