28. února 2021 01:00
gabriela.zvonkova@iprima.cz

Jak funguje zimní srst aneb všechno o zvířecí ochraně proti mrazu

Zimní srst dovoluje některým zvířatům spát i na ledu a v takových mrazech, které by člověk nepřežil ani v nejteplější bundě.

Zimní srst má u zvířat mnoho podob – záleží především na tom, kde žijí. Zatímco ve Skandinávii mění spolu se zimní srstí i barvu (většinou za bílou), v našich končinách jde jen o drobné změny v odstínech. Výjimkou je lasice hranostaj (Mustela erminea), která hnědý kožich s bílým bříškem mění v zimě za celobílý oblek. Rozdíl je i ve způsobu línání. „U severních lišek nebo vlků v rámci krátkého léta a rychlého nástupu zimy je přelínávání dost intenzivní, místy se jim tvoří i lysiny, což se u nás neděje,“ říká zoolog Pavel Stopka.

Na to, kdy a jak začnou zvířata měnit srst z letní na zimní a naopak, má vliv teplota i délka dne a noci. K tomu, aby se zvířata na zimu patřičně vybavila, spotřebuje jejich tělo až 25 % energie, a to jen na „výrobu“ srsti. Chlupy jsou totiž tvořeny z keratinu, což je stavební bílkovina.

Srst jako taková se skládá z podsady a pesíků. Podsadu tvoří jemné, krátké, ale husté chloupky, které slouží jako tepelná izolace. Podsada by ale sama o sobě nestačila, protože snadno promokne. Tomu zabraňují pesíky – dlouhé a hrubé chlupy, které chrání před deštěm i mrazem.

Kdo maže, je v suchu a teple

U každého chlupu je mazová žláza. Právě maz pomáhá zvířatům pečovat o srst a chrání před promočením. Ne všechna zvířata jsou ale schopna se čistit sama a tím i dostat maz do všech částí srsti. Proto si navzájem pomáhají, což můžeme vidět například u vlků. Čištění pomocí slin má navíc ještě jednu velkou výhodu. „Obsahují vysoké koncentrace antimikrobiálních bílkovin, které likvidují parazity a plísně,“ vysvětluje Stopka. To se však netýká jen šelem, ale takřka všech savců.

Některá zvířata potřebují hustou srst po celý rok, nejen v zimě. Týká se to například vyder, které se i v létě pohybují ve studené vodě. Línají celoročně, kdy poškozené chlupy nahradí nové a funkční. Více než srst je však chrání před chladem tuková vrstva – stejně, jako je tomu u tuleňů. V případě vyder však i přesto jeden druh drží prvenství nejchlupatějšího tvora na světě. Vydra mořská (Enhydra lutris), která žije v ledové vodě mezi krami, se může pochlubit 140 tisíci chlupy na centimetr čtvereční, což je asi o 60 tisíc víc, než má naše vydra říční (Lutra lutra). Nutno říct, že péče o tenhle nejhustší kožich ji stojí dost času.

Ochrana i hrozba

Mezi další rekordmany, co se srsti týče, patří i pižmoň severní (Ovibos moschatus), známý také jako tur pižmový. I když v kohoutku nedosahuje ani zdaleka stejné výšky, jako kráva, vyrovná si jí hmotností a předčí ji délkou srsti. Jeho domovem jsou pusté stepi na Aljašce nebo západě Grónska, kde musí čelit hlubokým mrazům. Jeho chlupy proto dosahují délky až 90 centimetrů, což se jim však zároveň může stát osudným. Pokud se mráz zkombinuje s deštěm, může jim srst přimrznout k zemi, nebo se naopak stane ledovým brněním, které jim brání se napást. Tento fakt, který souvisí s globálním oteplováním, je největší hrozbou celého druhu.

U některých zvířat došlo k přeměně srsti v bodliny. Týká se to třeba ježury australské (Tachyglossus aculeatus), která patří do skupiny ptakořitných savců a v případě ohrožení se naježí. To je vlastní i dikobrazům, kteří se během obrany mohou snažit nepřítele nabodnout. Mají dva druhy bodlin – dlouhé a tenké a pod nimi kratší a silnější. Ty se snadno uvolňují, takže mohou útočníka vážně zranit. Bodlinami disponují také bodlíni a ježci, kteří i přes značnou podobu nemají mnoho společného. Krom jiného totiž bodlíni dokážou obstojně šplhat. Zkuste si u toho představit „našeho“ ježka…

gabriela.zvonkova@iprima.cz

Populární filmy na Prima Zoom